Výhled světové ekonomiky se od dubna „výrazně zhoršil“ a vzhledem ke zvýšeným rizikům nelze v příštím roce vyloučit globální recesi. Podle šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristaliny Georgievové MMF v příštích týdnech již potřetí v tomto roce sníží svou prognózu globálního hospodářského růstu pro rok 2022. V dubnu MMF odhad letošního růstu světové ekonomiky snížil na 3,6 procenta z předchozí prognózy 4,4 procenta.
Hlavní ekonomka Světové banky (SB) Carmen Reinhartová pochybuje, že se americké a světové ekonomice podaří vyhnout recesi vzhledem k prudkému růstu inflace a úrokových sazeb a také vzhledem ke zpomalení tempa růstu v Číně.
Rusko se podle všeho už zítra po půlnoci ocitne v platební neschopnosti, tedy v bankrotovém stavu. Na svůj dluh vůči zahraničním věřitelům tudíž zbankrotuje vůbec poprvé od začátku roku 1918.
Zadlužená ekonomika, nedostatek státních peněz, potravin, pohonných hmot či elektřina způsobila, že turisty obdivovaná Srí Lanka se ocitla na okraji státního bankrotu a její ekonomika se podle premiéra Ranila Vikremesingheho zhroutila. Jednou z mála nadějí na záchranu jsou jednání se sousední velmocí Indií, která již ostrovní zemi poskytla pomoc ve formě úvěru čtyři miliardy dolarů. Neštěstí, které zachvátilo 23 milionů obyvatel tohoto ostrovního státu, hrozí, že zamete s dalšími stovkami milionů v pěti dalších zemích, napsala agentura Bloomberg.
Americká centrální banka (Fed) zvýšila základní sazbu podle očekávání analytiků o 0,75 procentního bodu, tedy do pásma 1,50 až 1,75 procenta. Banka to oznámila na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zvýšení základního úroku je největší od roku 1994. Důvodem zvýšení je zejména rychlý růst cen a v posledních týdnech i situace na finančních trzích. Podle šéfa Fedu Jeromeho Powella se další zvýšení dá očekávat na červencovém zasedání Fedu, uvedla agentura Bloomberg.
Švýcarsko přišlo o svůj léta nezpochybnitelný trůn nejvíce konkurenceschopné země světa a prvenství muselo letos přenechat Dánsku. Vyplývá to z nového, letošního žebříčku švýcarského institutu IMD. Česko si oproti loňsku polepšilo o osm pozic a zaujalo dosud svou nejlepší, 26. pozici.
Optimistické chvíle na trzích vystřídaly obavy o světový ekonomicky růst, který je ohrožen inflačními tlaky. Tak by se dal popsat uplynulý týden, kdy se s patřičnou razancí vrátili „medvědi“ na burzu. Obavy zesílily po vlně makrodat a zasedání ECB, která jako poslední kapitulovala s představou, že inflace je pouze dočasný fenomén. Obavy o udržitelnost zadlužení evropských ekonomik jsou tedy možná znovu na stole.
Za minimálního zájmu médií vláda Petra Fialy (ODS) v uplynulém týdnu schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí téměř na polovinu – z loňských 5,7 procenta se sníží na 2,9 procenta. Předpověděla to dnes Světová banka (SB). Zhoršila tak svou lednovou prognózu, ve které počítala s růstem o 4,1 procenta. Za zhoršením výhledu podle banky stojí válka na Ukrajině, rostoucí inflace a zvyšující se úrokové sazby.
Meziměsíčně nižší, avšak ve srovnání s loňským rokem stále velmi dobré, byly výsledky stavebnictví za duben. Dařilo se především pozemní výstavbě, kterou pohání mimo jiné rekordní výstavba bytů, avšak slabší byly tentokrát čísla z inženýrského stavitelství, které po loňské expanzi dál zpomaluje. Základním problémem stavebnictví zůstává nedostatek kvalifikovaných a pomocných pracovníků, prudký růst cen stavebních materiálů, energií i drahé pohonné hmoty, upozorňuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Co přesně napsal Musk zaměstnancům o propouštění?
