Indonésie se stala novým členem skupiny rozvíjejících se ekonomik BRICS. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na prohlášení brazilské vlády, která uskupení letos předsedá. Minulý týden se k této organizaci připojila také Bolívie. Obě země dostaly pozvánku na říjnovém summitu v Kazani.
Česká ekonomika v příštím roce zrychlí svůj růst ke dvěma procentům, když ji nadále potáhne zejména spotřeba domácností. Inflace zůstane na podobné úrovni jako letos, a protože růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně naroste, nadále ale bude patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 13 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
Důvěra v českou ekonomiku se v prosinci snížila. Jedná se ale spíše o korekci listopadového nárůstu než o trvalejší změnu trendu k horšímu. Nálada spotřebitelů zůstává z dlouhodobého hlediska, na poměry uplynulých dvaceti let, mírně nadprůměrná.
Obávaný populista i guru libertariánů je už rok prezidentem Argentiny. Javier Milei pokračuje v ekonomickém experimentu, který sleduje celý svět. Přichází i první výsledky, ale na verdikt je stále brzy, šoková terapie je totiž draze vykoupená léčba katastrofálního stavu ekonomiky.
„Santa Claus rally“ na trzích zdárně pokračuje, hlavní americký index S&P 500 si připisoval růst každý den v týdnu. Zakotvil nakonec kolem úrovně 6100 bodů. Nic na tom nezměnila ani další várka dat z klíčového amerického trhu práce, který zatím zůstává poměrně robustní. Jaké byly hlavní události uplynulého období?
Francouzský premiér Michel Barnier dostal jeden hlavní úkol, a to stabilizovat veřejné finance, jinak by druhé největší ekonomice Evropské unie hrozila vážná krize. Zdá se ale, že ozdravný rozpočet dokáže prosadit jen za cenu vlastní oběti. Zachránit ho může jen Marine Le Penová, faktická lídryně dnešní francouzské politiky.
Spotřebitelský sentiment se zlepšuje, protože díky loňskému odeznění vysoké inflace a přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti pokračuje obnovený růst reálných mezd.
Podle posledních dat bankovní asociace poskytly banky a stavební spořitelny v říjnu hypoteční úvěry za víc než 26 miliard korun. Bankéři si číslo pochvalují. Nejsou to ani dva roky, kdy vedli boj o deset miliard měsíčně. Mluvilo se o krizi na trhu s půjčkami na bydlení.
Zvolený americký prezident Donald Trump uvažuje o variantě, že na post ministra financí navrhne někdejšího člena Rady guvernérů Fedu Kevina Warshe s ujednáním, že v roce 2026 by mohl být nominován do čela americké centrální banky (Fed). Právě tehdy totiž vyprší mandát současného předsedy Fedu Jeroma Powella. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Sám Trump se k této věci nevyjádřil a jeho tým na dotaz listu nereagoval. Deník upozornil, že nemusí jít o konečné Trumpovo rozhodnutí.
V rámci oslav 17. listopadu by neměla zapadnout víra v lepší ekonomické zítřky pro Česko, které již několik let bojuje s poklesem reálných mezd a poměrně nízkým nebo žádným ekonomickým růstem. Za této situace si premiér Petr Fiala řekl o hlasy voličů slibem, že Česko dožene na úrovni platů Německo. Co by to pro ekonomiku znamenalo a jsou podobné sliby založené na reálném základu?
Premiér Petr Fiala v neděli v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušané. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
