Summit na Aljašce? Už teď je Putin vítěz, tvrdí americký ekonom
Setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějšku Donalda Trumpa se blíží. Oba státníci se již v tento pátek sejdou na Aljašce. Jedním z hlavních témat má být válka na Ukrajině. Americký ekonom Richard Portes uvedl, že ruský prezident je vítězem ještě před samotným rokováním. A to především kvůli oslabující ruské ekonomice, kterou konflikt na Ukrajině poslední roky ždímá.
Richard Portes, šéf ekonomické fakulty London Business School, uvádí, že summit prezidentů přichází pro Putina ve velice příhodnou chvíli. „Pro Putina je to velké vítězství, že byl poprvé od roku 2007 pozván, aby se setkal s americkým prezidentem na americké půdě. Z jeho pohledu jde o to úžasnější úspěch, protože na něj nejsou kladeny žádné podmínky a velké plus pro něj je i nepřítomnost Ukrajiny a absence jakéhokoli evropského zastoupení. To už je triumf,“ uvedl ekonom pro server CNBC.
Absence ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by se ještě mohla během několika dnů změnit. Bílý dům i nadále přemýšlí, že jej na Aljašku pozve také. Uvedla to stanice NBC, která se odvolává na vysoce postaveného amerického činitele a tři osoby, které byly o interních diskusích v Bílém domě informovány. „Diskutuje se o tom,“ citovala stanice jednoho z lidí seznámeného s obsahem jednání.
Vysoce postavený představitel Trumpovy administrativy k tomu řekl, že je to „rozhodně“ možné. „Všichni silně doufají, že k tomu dojde,“ dodal.
Chřadnoucí ekonomika
Ať už bude Zelenskyj na Aljačce přítomný či nikoliv, je jednání pro Putina vítězstvím i z pohledu ruské ekonomiky. Ta dostává poslední roky kvůli válce na Ukrajině zabrat. „Putin vychází z relativně dobré pozice na bojišti. Rusové postupují. Na druhou stranu z ekonomického hlediska bude do rozhovoru s Trumpem nastupovat naopak ze slabé pozice. Ruská ekonomika není v příliš dobré kondici. Fiskální deficit je významný, z části i kvůli tomu, že příjmy z prodeje ropy významně klesly,“ uvedl Portes.
Rusko bude podle CNBC požadovat okamžité zmírnění sankcí jako součást jakékoli dohody o příměří, stejně jako ukrajinské územní ústupky.
Ruská ekonomika čelí mnoha sankcím, které na Rusko v minulých letech uvalily západní státy za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu. Server The Moscow Times minulý týden s odkazem na aktualizovaný odhad centrální banky napsal, že hospodářský růst by se v Rusku mohl do konce roku zastavit.
V prvním čtvrtletí růst hrubého domácího produktu (HDP) činil v Rusku 1,4 procenta, zatímco na konci loňského roku to bylo 4,1 procenta. Ve druhém čtvrtletí tempo růstu zrychlilo na 1,8 procenta, ale v tomto čtvrtletí už ekonomika opět zpomaluje. Centrální banka růst za období červenec až září odhaduje na 1,6 procenta, prognózu na čtvrté čtvrtletí má zatím v širokém pásmu nula až jedno procento. Na začátku letošního roku centrální banka odhadovala, že růst HDP v letošním roce zpomalí na 0,5 až 1,5 procenta.
Kreml ke schůzce obou prezidentů vzhlíží i z důvodu obnovení vzájemné spolupráce. Jako příležitost nejen pro ekonomické oživení, ale i pro investice. Poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov uvedl, že „ekonomické zájmy našich zemí se protínají na Aljašce a v Arktidě a existují vyhlídky na realizaci rozsáhlých a vzájemně výhodných projektů.“
Teorii o obnovených obchodních vztazích nahrává i fakt, že se Trump zatím stále zdráhá zvyšovat sankce vůči Rusku. Místo toho raději „zasáhl“ jeho obchodní partnery, naposledy to takto odskákala Indie. Na tu Trump minulý týden uvalil dodatečné 25procentní clo na dovoz zboží do USA. Reagoval tak na skutečnost, že Indie pokračuje v nákupech ruské ropy.
Na otázku, zda by Trump mohl prosadit více represivní sankce, aby dotlačil Putina k mírové dohodě, Portes odpověděl: „Může někdo předpovědět, co prezident Spojených států udělá ze dne na den? Je to velmi obtížné.“
Varianty budoucího vývoje války sestavila stanice CNN. Ani jedna přitom není pro Ukrajinu příznivá. Otázkou je, zda bude k jednání přizván i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten již v reakci na oznámení schůzky uvedl, že jakékoliv řešení konfliktu učiněné bez účasti Ukrajiny bude řešením proti míru.
Summit Trump – Putin. Pět scénářů, co by mohl přinést pro Ukrajinu a spol.
Politika
Rusko láká mladé lidi z Kyrgyzstánu i odjinud na studium techniky na prestižní škole v Tatarstánu. Jejich rodiče ovšem nevědí, že studenti polytechnické školy Alabuga také vyrábějí drony, které Rusko používá k útokům proti Ukrajině. Na svých internetových stránkách o tom píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Škola vznikla před několika lety ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga ležící u města Jelabuga.
Rusko láká mladé ze zahraničí na technické studium. Součástí je ale i montáž dronů používaných na Ukrajině
Politika
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
