„Santa Claus rally“ na trzích zdárně pokračuje, hlavní americký index S&P 500 si připisoval růst každý den v týdnu. Zakotvil nakonec kolem úrovně 6100 bodů. Nic na tom nezměnila ani další várka dat z klíčového amerického trhu práce, který zatím zůstává poměrně robustní. Jaké byly hlavní události uplynulého období?
V rámci oslav 17. listopadu by neměla zapadnout víra v lepší ekonomické zítřky pro Česko, které již několik let bojuje s poklesem reálných mezd a poměrně nízkým nebo žádným ekonomickým růstem. Za této situace si premiér Petr Fiala řekl o hlasy voličů slibem, že Česko dožene na úrovni platů Německo. Co by to pro ekonomiku znamenalo a jsou podobné sliby založené na reálném základu?
Premiér Petr Fiala v neděli v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušané. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Náročnou metu pro zvýšení investic do vědy si koncem minulého týdne na setkání hlav států a premiérů členských zemí v Budapešti určila Evropská unie. „Nový“ cíl se ovšem vyznačuje tím, že měl být už dávno splněný.
Americká centrální banka (Fed) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 4,5 až 4,75 procenta. Oznámila to po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Ekonomická aktivita podle centrálních bankéřů pokračuje v solidním tempu růstu. Inflaci Fed nadále hodnotí jako mírně zvýšenou, ačkoliv se podle něj přiblížila dvouprocentnímu cíli centrální banky. Šéf Fedu Jerome Powell řekl, že výsledek voleb se na rozhodnutích Fedu v nejbližší době neprojeví.
Prohloubení vzájemných vztahů a ekonomické spolupráce Slovenska s Čínou bude hlavním cílem nadcházející oficiální návštěvy slovenského premiéra v Číně. Robert Fico v doprovodu několika ministrů a podnikatelů odcestuje ve středu a do vlasti se vrátí příští týden.
Šéfové evropských centrálních se obávají, že pokud se Donald Trump opět ujme prezidentské funkce v USA, mohl by rozpoutat novou obchodní válku. Plnění jednoho z jejich hlavních úkolů – krocení inflace – by pak mohlo způsobit hroucení ekonomik.
Necelé dva týdny před prezidentskými volbami ve Spojených státech zůstávají preference obou kandidátů téměř vyrovnané. V ekonomických otázkách si ale výrazně lépe vede kandidát Republikánské strany Donald Trump, ukazují výsledky průzkumu CNBC All-America Economic Survey. Respondenti obecně věří, že pokud bude prezidentem Trump, budou na tom finančně lépe.
Ruští představitelé, kteří mají blízko k prezidentu Vladimiru Putinovi, tvrdí, že je v konečném důsledku jedno, zda americké prezidentské volby 5. listopadu vyhraje republikán Donald Trump nebo demokratka Kamala Harrisová. Ruská státní televize ve svém vysílání o amerických prezidentských volbách však silně straní exprezidentovi Trumpovi, píše agentura Reuters.
V ruské Kazani začíná třídenní summit zemí skupiny BRICS. Prezident Vladimir Putin na největším mezinárodní setkání na ruském území od začátku své invaze na Ukrajinu přivítá více než třicet hlav států, přijíždí dokonce i šéf OSN António Guterres. Účastní se čínský prezident Si Ťin-pching nebo indický premiér Naréndra Módí.
Brusel vymýšlí jako pokutami pořádně Muskovi „zatopit“. EU ale místo pokut, dotací a dluhu má usilovat o vytváření podnikatelsky přívětivého prostředí, jinak bude dále ekonomicky upadat
