Putinova válečná kasička: Z „dobrovolných“ příspěvků oligarchů už káply stovky miliard
Válka je drahá a Kreml shání peníze, kde se dá, oligarchy nevyjímaje. Ti Putinovi „dobrovolně“ naposílali v přepočtu přes 120 miliard korun. Moskva ale sahá i po zabaveném majetku a chystá další zvýšení daní.
Nejbohatší Rusové letos prostřednictvím takzvaných dobrovolných příspěvků poslali státu už 471 miliard rublů, tedy v přepočtu zhruba 123 miliard korun. Sami tak zaplatili více než jedno procento všech výdajů ruského státního rozpočtu.
O příspěvcích přitom přední ruští podnikatelé jednali letos v březnu přímo s prezidentem Vladimirem Putinem. Schůzka se odehrála za zavřenými dveřmi a úplný seznam účastníků zveřejněn nebyl. Na většinu z těch, jejichž jména jsou známá, se vztahují západní sankce.
Putin pak v září oznámil, že po setkání byly darovány „stovky miliard“ rublů.
Svět čekají další konflikty a cestou ke stabilitě má být podle Vladimira Putina ústup západní hegemonie. Ruský prezident na setkání Valdajského diskuzního klubu zároveň varoval před prudkým technologickým vývojem včetně umělé inteligence, který podle něj může mít katastrofální důsledky.
Svět čekají další konflikty, tvrdí Putin. Stabilitu spojuje s ústupem Západu
Politika
Bohatli díky státu, teď mají státu vracet
Kreml tvrdí, že s nápadem na příspěvky nepřišel Putin, ale nejmenovaný podnikatel. Argument byl jednoduchý: mnoho nejbohatších Rusů získalo své majetky v divokých 90. letech díky vazbám na stát, a tak je nyní jejich povinností část peněz státu vrátit.
Po březnovém jednání Kreml uvedl, že jeden z účastníků nabídl „velmi vysokou částku“. Putin iniciativu uvítal.
Výsledek už je vidět ve státních účtech. „Dobrovolné příjmy“, jak jsou peníze označeny v rozpočtových dokumentech, dokonce překonaly výnos z mimořádné daně z nadměrných zisků firem. Tu platí především společnosti z oblasti těžby a zpracování kovů a výroby hnojiv, kterým k vysokým ziskům pomohly vysoké světové ceny jejich produkce.
Válečný účet bobtná
Ani peníze od miliardářů ale díru v ruském rozpočtu nezalepí. Letošní deficit má dosáhnout 3,2 procenta HDP, tedy 7,3 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 1,9 bilionu korun. To je dvojnásobek původně plánovaného schodku ve výši 1,6 procenta HDP.
Bez „dobrovolných“ příspěvků bohatých Rusů by mohl deficit vystoupat až na 3,4 procenta HDP.
Důvod, proč Moskva potřebuje další peníze, není těžké hledat. Armáda a bezpečnost mají letos spolknout zhruba 38 procent všech výdajů ruského rozpočtu.
Už v roce 2025 proto vláda zvýšila daně a začala si více půjčovat. S blížícím se koncem pátého roku války na Ukrajině teď hledá další zdroje příjmů.
Trumpova velvyslankyně v Řecku, bývalá moderátorka a modelka Kimberly Guilfoyleová, si pustila pusu na špacír a způsobila mezinárodní diplomatický skandál. Pikantní na tom je také to, že byla donedávna snoubenkou Donalda Trumpa Jr. 
Umíme sundat jakoukoli vládu, prohlásila americká diplomatka
Politika
Když nestačí miliardáři, přijde zabavený majetek
Další peníze mají přinést aktiva, která stát v posledních letech zabavil soukromým firmám. Jen letos chce vláda z jejich prodeje získat 385 miliard rublů, tedy v přepočtu přibližně 100 miliard korun.
Podle Reuters jde o největší přerozdělení majetku v Rusku od privatizace v 90. letech. Vláda zabavování zdůvodňuje například porušováním zákona, korupcí nebo zahraničním vlastnictvím strategicky významných podniků.
Ani tím ale hledání peněz nekončí.
Další na řadě jsou daně
Na příští rok Moskva plánuje další zvýšení daní a zároveň chce přitvrdit v boji proti daňovým únikům.
Jedním z dalších zdrojů se mají stát také peníze, které Rusové vydělávají na bankovních vkladech. Ty se kvůli vysokým úrokovým sazbám staly pro řadu lidí významným zdrojem příjmů.
Nové opatření zaměřené na zdanění výnosů z bankovních vkladů má v roce 2027 přinést státu další bilion rublů, tedy v přepočtu přibližně 260 miliard korun.
Putinova válečná kasička tak stojí na stále širším okruhu zdrojů: od „dobrovolných“ miliard nejbohatších Rusů přes prodej zabaveného majetku až po vyšší daně.
Velí jednotkám, které podle jeho slov tvoří jen zlomek ukrajinské armády, ale mají na svědomí značnou část ruských ztrát. Robert Brovdi, přezdívaný Maďar, se podle ukrajinských vojáků stal pro Moskvu natolik významným cílem, že Rusko nabízí 20 milionů dolarů za informace vedoucí k jeho vypátrání. Brovdi se navíc nedávno přihlásil k útoku, při němž měl zahynout ruský generál Anton Grunis.
Postrach ruské armády. Moskva za „Maďara“ nabízí 20 milionů dolarů
Politika
