Vláda chce sáhnout na poplatky ve třetím pilíři a omezit zisky bank a penzijních společností. Podle ministryně financí Aleny Schillerové mají lidem po desetiletích spoření zůstávat výrazně vyšší částky než dnes. Inspirací má být Estonsko, které ukázalo, že levnější penzijní systém může fungovat i bez kolapsu trhu.
S plíživou, ale nevyhnutelnou vlnou propouštění v celé ekonomice zejména v důsledku zavádění umělé inteligence se do veřejného prostoru opět vrací diskuse o nepodmíněném základním příjmu. Mají lidé dostávat peníze za nic? Jakým způsobem by to bylo? Kde na to vzít a k čemu by to vedlo? Jaké jsou výhody a rizika takového opatření?
Po návratu školkovného, slevy na studenta či EET vláda vytáhla a přerovnala další šuplík po své předchůdkyni. Bude vracet státní příspěvek na penzijní připojištění či spoření vybrané části důchodců. Je to nesystémové a do budoucna to může zadělat na další opravdu velké problémy.
Vláda zřejmě podpoří návrh, který umožní důchodcům ukončit starší penzijní spoření bez sankcí. Týká se zhruba 150 tisíc lidí, kteří si smlouvu založili před rokem 2023. Asi 16 tisíc klientů, kteří kvůli změnám přišli o státní podporu nebo část úspor, má získat finanční kompenzaci.
Nové ekonomické strategii, kterou schválila vláda před týdnem, lze vytknout snad jen jedno: že se všechno nedá během krátkého volebního období stihnout. Vláda má na uskutečnění změn první dva roky, upozorňuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Výdaje státu na důchodce tvoří zhruba bilion korun ročně. Ano, bilion. Státní rozpočet, sestavený současnou vládou se schodkem 310 miliard korun, čelí kritice. Je prý nezákonný, schodek je moc velký. Výdaje rozpočtu jsou plánovány na 2,5 bilionu korun. Důchodci stojí tento stát téměř polovinu rozpočtu. A výdaje na ně porostou.
Letošní rok přináší v penzijním spoření důležitou novinku, která se dotkne zaměstnanců pracujících v rizikovém prostředí. Stát jim chce pomoci vytvořit dostatečné finanční zázemí pro dřívější odchod z práce, aniž by si museli zkracovat budoucí starobní důchod. Klíčovým nástrojem se tak stává nový povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření. Jak ale upozorňují odborníci, samotná povinnost ještě nezaručuje úspěch. „Klíčovou roli bude hrát nejen výše příspěvků, ale především správně zvolená investiční strategie a kombinace penzijních a investičních produktů,“ říká finanční poradce společnosti Partners Lukáš Urbánek.
Zejména mladí lidé v Evropě se obávají, že pro ně v rozpočtech jejich států nezbyde na výplatu budoucích důchodů. Nutno říci, že jejich obavy nejsou neopodstatněné, penzijní systémy, které jsou základem evropské sociální politiky, budou pod stále větším tlakem. Odpovědí politiků by měla být diskuse vedoucí k moderním reformám, které zvládnou výzvy budoucnosti a zároveň nikoho nenechají na holičkách. Politikům napříč spektrem se do toho ale nechce. Nevěří, že je pak ještě zvolí.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) oslaví začátkem ledna druhé výročí a jeho obliba stále roste. Experti očekávají, že do konce roku překročí hranici 200 tisíc uzavřených smluv. Největší zájem o DIP bývá v prosinci. Pokud lidé chtějí využít maximálního daňového odečtu a uspořit za letošek až 7 200 korun, mají už jen pár dnů. Jak Češi investují na stáří a co říkají odborníci?
Česká rodinná politika nastavila podivné rovnítko mezi dítětem a budoucím daňovým poplatníkem. Téměř žádá debata o porodnosti se neobejde bez zmínek o důchodech. Pokud tuto mentalitu „chovatelů skotu“ neopustíme, nikam se nedostaneme. Rodinná politika je ve skutečnosti velmi komplexní, promlouvají do ní ekonomické problémy mladých lidí i ekonomické a genderové nerovnosti. V první řadě by se politici měli snažit situaci rodin zlepšit, přepočítávání důchodového účtu nechat na potom.
Německá vláda čelí krizi kvůli plánovanému důchodovému balíčku. Postavili se proti němu mladí poslanci konzervativní unie CDU/CSU, kteří hrozí, že návrh ve Spolkovém sněmu nepodpoří. Vláda kancléře Friedricha Merze, kterou kromě CDU/CSU tvoří ještě sociální demokraté (SPD), by tak neměla pro schválení návrhu většinu. Situace je natolik vážná, že kancléř musel v pondělí odmítnout spekulace, že kvůli sporu hrozí rozpad koalice a menšinová vláda konzervativců.
Vietjet ✈ zahajuje provoz na linkách Praha–Hanoj a Praha–Almaty. Lety jsou provozovány každé úterý a sobotu. „Očekáváme, že nové linky v prvním roce provozu přepraví v obou směrech více než 67 000 cestujících,“ uvedl Radomír Lašák, předseda představenstva Letiště Praha.
