Statistický úřad zveřejnil průzkum, podle kterého počet osob v seniorském věku, což je 65 let a více, v Česku nepřetržitě roste od poloviny osmdesátých let. Nárůst počtu seniorů přitom výrazně zrychlil zejména po roce 2010, kdy „přes hranici 65 let začaly přecházet početně silné ročníky osob narozených v polovině čtyřicátých let.“
Počet lidí, kteří čerpají rentu předdůchod místo odchodu do předčasného důchodu se rok od roku v Česku zvyšuje. Za posledních 11 let dokonce více jak 22krát. A díky této rentě se dá zafixovat i důchod, aby neklesl. Vyplácí se to tak především těm, kdo mají vyšší příjmy. Týká se to i vás?
Tajemná kategorie „předdůchod“ se zatím v Česku využívá jen minimálně a lidé si ji často pletou s odchodem do předčasného důchodu. Nejasno v tom mají dokonce i lidé z bankovních či pojišťovacích kruhů, protože se o této možnosti moc nemluví ani mezi nimi. Na rozdíl od předčasného důchodu se vám ale u předdůchodu nesníží budoucí penze a nepřijdete tak zbytečně o tisíce korun. Musíte však splnit podmínky pro výplatu renty. Být rentiérem s předdůchodem ale rozhodně není pro každého. Shrnujeme tak, komu se tato renta vyplatí a komu vůbec ne.
Rok 2025 přináší významné novinky v oblasti mezd a sociálního pojištění. Zavádí se povinná elektronická komunikace pro dávky nemocenského pojištění, což slibuje snížení administrativní zátěže. Důchodci budou moci využít slevu na pojistném, zatímco minimální mzda vzroste na 20 800 korun měsíčně. Pro zaměstnance v rizikových profesích je připraven vyšší vyměřovací základ, zatímco podnikatelé se musí připravit na zvýšení minimálních odvodů. Přestože změny cílí na zjednodušení procesů a zlepšení podmínek, otázkou zůstává, jak zásadně ovlivní pracovní trh i administrativu zaměstnavatelů.
Americký prezident se rozhodl trápit Evropu, jak jen to půjde. Zatím není zřejmé, jak vysoká cla na evropské výrobky zavede, ale už nyní je stále jasnější, že jde vlastně jen o trápení a vyjednávací páku. A proto hned mluví o další výstraze, která Evropě ještě více zavaří – cílová částka, kterou mají členské státy NATO vydávat na obranu už nemají být dvě, ani tři procenta. Mělo by to být rovnou pět procent. Pro většinu států to je však nerealistické.
Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry pobíraná částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun, uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda připravuje další novely k odškodnění odpůrců bývalého režimu.
Prezident Petr Pavel podepíše důchodovou reformu, pokud projde Senátem, řekl České televizi (ČT). V pátek normu, která postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu až na 67 let, schválila Sněmovna. Reformu kritizuje opozice. Zástupci ANO a SPD slíbili, že pokud se dostanou k moci, velkou část změn v důchodech zruší.
Poslanecká sněmovna schválila takzvanou důchodovou reformu, jejíž podstatou je pomalejší růst důchodů a prodlužování věku odchodu do penze. Slovo „takzvaná“ je v tomto článku použito zcela záměrně. Nejde totiž o žádnou reformu. To, co vládní většina nyní schválila, jsou úpravy parametrů současného důchodového systému.
Poslanecká sněmovna schválila penzijní reformu, podle které důchodový věk poroste od ročníku narození 1966 každý rok o měsíc, až se ustálí pro ročníky 1989 a mladší na 67 letech. Předloha míří do Senátu.
Vláda se v parlamentu snaží prosadit pozdější odchod do důchodu. Posunutí limitu na číslovku 67 není žádný výmysl ani nesmysl, ale vychází to z reality, že se lidé dožívají stále delšího věku a jsou obecně víc v kondici. Přesto ačkoli toto případné opatření skutečně vejde v platnost a žádná z dalších vlád je nezruší, nebude mít český sociální systém vyhráno ani náhodou. A to zejména kvůli dvěma důvodům – nedostatku pozic pro zkušené pracovníky a tomu, že zkrátka řízený důchod už vůbec neodpovídá demograficko-ekonomickému složení populace.
Poslanci se v tomto týdnu opět vrhnou na „reformu“ penzí. Čeká se „krutá řež“ mezi opozicí a koalicí. Čeká se, že opoziční poslanci budou dlouhé hodiny u pultíku řečníka spílat vládě. Argumenty si jeden ani nechce představovat, asi to bude něco ve smyslu, že vláda je asociální. V různých variacích. A čeká se, že si koalice po dlouhých řečech, které by normálního člověka unudily k smrti, nakonec protlačí svou. Takže, nač ten tyátr.
Veřejnoprávní britská stanice BBC by mohla být dostupná na základě 💸 předplatného a začít vysílat reklamy. Zvažuje to britská vláda, která chce změnit současný model financování tradičního média. O plánech londýnského kabinetu informuje agentura Reuters.
Americký ministr obrany 👨 Pete Hegseth odmítl zveřejnění plného a neupraveného videa ze zářijového úderu na venezuelskou loď v Karibiku, kdy Američané při následném druhém zásahu zabili přeživší. Informovala o tom agentura Reuters. Kongres na Hegsetha zvyšuje tlak, aby záznam zpřístupnil. Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer prohlásil, že utajování záběrů je nepřijatelné.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz přivítal dnešní oznámení Evropské komise, že zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Větší otevřenost novým technologiím a více flexibility jsou podle něj správnými kroky, které dokážou skloubit klimatické cíle, realitu trhu, zájmy podniků a ochranu pracovních míst.
Druhá největší burza ve Spojených státech Nasdaq plánuje rozšířit obchodování v pracovních dnech na 2️⃣3️⃣ hodin denně. Čeká na schválení kontrolních úřadů. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Evropská komise 📉 zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Ruské úřady zařadily německou rozhlasovou a televizní stanici Deutsche Welle na 📜 listinu „nežádoucích organizací“, informovalo tamní ministerstvo spravedlnosti. Vedení Deutsche Welle označilo rozhodnutí Moskvy za akt cenzury a slíbilo pokračovat ve vysílání v ruštině. Rozhodnutí ruských úřadů odsoudila také spolková vláda, napsal server BBC News s odkazem na mluvčího kabinetu.
