Vláda chce sáhnout na poplatky ve třetím pilíři a omezit zisky bank a penzijních společností. Podle ministryně financí Aleny Schillerové mají lidem po desetiletích spoření zůstávat výrazně vyšší částky než dnes. Inspirací má být Estonsko, které ukázalo, že levnější penzijní systém může fungovat i bez kolapsu trhu.
S plíživou, ale nevyhnutelnou vlnou propouštění v celé ekonomice zejména v důsledku zavádění umělé inteligence se do veřejného prostoru opět vrací diskuse o nepodmíněném základním příjmu. Mají lidé dostávat peníze za nic? Jakým způsobem by to bylo? Kde na to vzít a k čemu by to vedlo? Jaké jsou výhody a rizika takového opatření?
Po návratu školkovného, slevy na studenta či EET vláda vytáhla a přerovnala další šuplík po své předchůdkyni. Bude vracet státní příspěvek na penzijní připojištění či spoření vybrané části důchodců. Je to nesystémové a do budoucna to může zadělat na další opravdu velké problémy.
Vláda zřejmě podpoří návrh, který umožní důchodcům ukončit starší penzijní spoření bez sankcí. Týká se zhruba 150 tisíc lidí, kteří si smlouvu založili před rokem 2023. Asi 16 tisíc klientů, kteří kvůli změnám přišli o státní podporu nebo část úspor, má získat finanční kompenzaci.
Nové ekonomické strategii, kterou schválila vláda před týdnem, lze vytknout snad jen jedno: že se všechno nedá během krátkého volebního období stihnout. Vláda má na uskutečnění změn první dva roky, upozorňuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Výdaje státu na důchodce tvoří zhruba bilion korun ročně. Ano, bilion. Státní rozpočet, sestavený současnou vládou se schodkem 310 miliard korun, čelí kritice. Je prý nezákonný, schodek je moc velký. Výdaje rozpočtu jsou plánovány na 2,5 bilionu korun. Důchodci stojí tento stát téměř polovinu rozpočtu. A výdaje na ně porostou.
Letošní rok přináší v penzijním spoření důležitou novinku, která se dotkne zaměstnanců pracujících v rizikovém prostředí. Stát jim chce pomoci vytvořit dostatečné finanční zázemí pro dřívější odchod z práce, aniž by si museli zkracovat budoucí starobní důchod. Klíčovým nástrojem se tak stává nový povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření. Jak ale upozorňují odborníci, samotná povinnost ještě nezaručuje úspěch. „Klíčovou roli bude hrát nejen výše příspěvků, ale především správně zvolená investiční strategie a kombinace penzijních a investičních produktů,“ říká finanční poradce společnosti Partners Lukáš Urbánek.
Zejména mladí lidé v Evropě se obávají, že pro ně v rozpočtech jejich států nezbyde na výplatu budoucích důchodů. Nutno říci, že jejich obavy nejsou neopodstatněné, penzijní systémy, které jsou základem evropské sociální politiky, budou pod stále větším tlakem. Odpovědí politiků by měla být diskuse vedoucí k moderním reformám, které zvládnou výzvy budoucnosti a zároveň nikoho nenechají na holičkách. Politikům napříč spektrem se do toho ale nechce. Nevěří, že je pak ještě zvolí.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) oslaví začátkem ledna druhé výročí a jeho obliba stále roste. Experti očekávají, že do konce roku překročí hranici 200 tisíc uzavřených smluv. Největší zájem o DIP bývá v prosinci. Pokud lidé chtějí využít maximálního daňového odečtu a uspořit za letošek až 7 200 korun, mají už jen pár dnů. Jak Češi investují na stáří a co říkají odborníci?
Česká rodinná politika nastavila podivné rovnítko mezi dítětem a budoucím daňovým poplatníkem. Téměř žádá debata o porodnosti se neobejde bez zmínek o důchodech. Pokud tuto mentalitu „chovatelů skotu“ neopustíme, nikam se nedostaneme. Rodinná politika je ve skutečnosti velmi komplexní, promlouvají do ní ekonomické problémy mladých lidí i ekonomické a genderové nerovnosti. V první řadě by se politici měli snažit situaci rodin zlepšit, přepočítávání důchodového účtu nechat na potom.
Německá vláda čelí krizi kvůli plánovanému důchodovému balíčku. Postavili se proti němu mladí poslanci konzervativní unie CDU/CSU, kteří hrozí, že návrh ve Spolkovém sněmu nepodpoří. Vláda kancléře Friedricha Merze, kterou kromě CDU/CSU tvoří ještě sociální demokraté (SPD), by tak neměla pro schválení návrhu většinu. Situace je natolik vážná, že kancléř musel v pondělí odmítnout spekulace, že kvůli sporu hrozí rozpad koalice a menšinová vláda konzervativců.
Česká 🥼🥼🥼lékařská komora na svém víkendovém sjezdu v Brně kritizovala legislativní návrhy a záměry ministerstva zdravotnictví, včetně změn ve vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny, pravidel dohodovacího řízení či rozšiřování kompetencí nelékařských pracovníků. Delegáti zároveň vyzvali k odborné diskusi před předkládáním novel zákonů a poukázali na rizika spojená s elektronizací zdravotnictví. Vyplývá to z usnesení, které dnes delegáti v závěru jednání schválili.
Na ruské 🚢🚢🚢 lodi kotvící na námoří základně v libyjském Benghází nastala exploze, uvedla vláda působící ve východní části Libye. Šlo zřejmě o dronový útok. Ruské úřady se k incidentu nevyjádřily a k odpovědnosti za něj se zatím nikdo nepřihlásil. Vláda podle agentury Reuters informovala, že plavidlo mířící zpátky do Ruska zastavilo v Benghází kvůli doplnění paliva a zásob v rámci dohod o námořní spolupráci mezi oběma zeměmi. Sítí X koluje mnoho videí zobrazujících velké výbuchy na lodi, podle řady zdrojů je loď zcela vyřazena z provozu.
Pro Českou republiku by byly podle ministra zahraničních věcí Petra Macinky (Motoristé) ideální systémy 🚀🚀🚀 protivzdušné obrany podobného typu, jako je izraelský David's Sling (Davidův prak). Ten se soustředí na zničení střel a objektů středního až delšího doletu a byl by eventuálně schopný z jednoho centrálního místa pokrýt ochranu celého území státu. Systémy Arrow likvidující rakety dlouhého doletu podle něj pro ČR vhodné nejsou. Macinka to uvedl v diskusním pořadu Poledne s Moravcem.
Konference COP31 dnes překonala rekord v délce trvání 🌎🌎🌎 klimatických konferencí Organizace spojených národů, píše agentura AFP. Jednání se protáhla o 44 hodin po plánovaném konci, jelikož se zúčastněné země nemohou shodnout na společné deklaraci. Irské předsednictví EU uvedlo, že unie a její členské státy nesouhlasí s přijetím konečného návrhu dohody, který nezmiňuje fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování.
Papírenské 📝📝📝 skupině KRPA Holding z Hostinného na Trutnovsku loni klesly tržby o osm procent na 2,03 miliardy korun. Zisk společnost znásobila na 126,3 milionu korun z předloňských 14,5 milionu korun. Vyplývá to z konsolidované účetní závěrky za loňský rok. KRPA Holding patří k největším papírenským skupinám v Česku. Navazuje na tradici Krkonošských papíren, které s výrobou papíru začaly před více než 190 lety.
Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku ❌❌❌ absolutně nepřijatelný, řekl dnes premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu zveřejněném na síti X. Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
Společnosti Glasspol z Kroměříže, která obchoduje s materiálem pro stavbu inženýrských sítí, loni vzrostly💰💰💰 tržby na 425,5 milionu korun. Meziročně byly vyšší o 76,1 milionu korun. Naopak čistý zisk firmě klesl, zatímco za rok 2024 dosáhl 18 milionů korun, loni činil zhruba 13,7 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy podniku založené ve Sbírce listin.
Nejnovější a zřejmě finální návrh deklarace klimatické konference OSN COP31 v turecké Antalyi nezmiňuje 🛢️🛢️🛢️ fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování, píše agentura AP. Nevyzývá ani k postupnému přechodu od uhlí, ropy a zemního plynu, jejichž spalováním se uvolňují skleníkové plyny do atmosféry, k jiným zdrojům energie. Kvůli neshodám na závěrečné deklaraci byla konference prodloužena již o dva dny. Delegáti konferenci postupně opouštějí a organizátoři se obávají, že o návrhu proto nebude možné hlasovat.
Vzácné předměty patřící cestujícím na zaoceánském parníku🛳️🛳️🛳️ Titanic se v sobotu vydražily za rekordní částky. S odvoláním na jihoanglickou aukční síň Henry Aldridge and Son o tom informoval web stanice BBC. Nejdražšími byly kapesní hodinky cestující třetí třídy Mary Manganové, které se prodaly za 250 tisíc liber (přes 7,1 milionu), a diamantový prsten slavné pasažérky Lady Duff-Gordonové vydražený za 140 tisíc liber.
Malou 🥚🥚🥚 elektronickou hračku v podobě zvířátka Tamagoči představil japonský zábavní koncern Bandai 23. listopadu 1996. Tato hračka koncem 90. let minulého století vyvolala mezi dětmi doslova šílenství. V letech 1996 až 1999 se jí prodalo po celém světě na 40 milionů kusů. V roce 2025 celkový počet prodaných kusů Tamagoči překročil 100 milionů.