Vláda chce sáhnout na poplatky ve třetím pilíři a omezit zisky bank a penzijních společností. Podle ministryně financí Aleny Schillerové mají lidem po desetiletích spoření zůstávat výrazně vyšší částky než dnes. Inspirací má být Estonsko, které ukázalo, že levnější penzijní systém může fungovat i bez kolapsu trhu.
S plíživou, ale nevyhnutelnou vlnou propouštění v celé ekonomice zejména v důsledku zavádění umělé inteligence se do veřejného prostoru opět vrací diskuse o nepodmíněném základním příjmu. Mají lidé dostávat peníze za nic? Jakým způsobem by to bylo? Kde na to vzít a k čemu by to vedlo? Jaké jsou výhody a rizika takového opatření?
Po návratu školkovného, slevy na studenta či EET vláda vytáhla a přerovnala další šuplík po své předchůdkyni. Bude vracet státní příspěvek na penzijní připojištění či spoření vybrané části důchodců. Je to nesystémové a do budoucna to může zadělat na další opravdu velké problémy.
Vláda zřejmě podpoří návrh, který umožní důchodcům ukončit starší penzijní spoření bez sankcí. Týká se zhruba 150 tisíc lidí, kteří si smlouvu založili před rokem 2023. Asi 16 tisíc klientů, kteří kvůli změnám přišli o státní podporu nebo část úspor, má získat finanční kompenzaci.
Nové ekonomické strategii, kterou schválila vláda před týdnem, lze vytknout snad jen jedno: že se všechno nedá během krátkého volebního období stihnout. Vláda má na uskutečnění změn první dva roky, upozorňuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Výdaje státu na důchodce tvoří zhruba bilion korun ročně. Ano, bilion. Státní rozpočet, sestavený současnou vládou se schodkem 310 miliard korun, čelí kritice. Je prý nezákonný, schodek je moc velký. Výdaje rozpočtu jsou plánovány na 2,5 bilionu korun. Důchodci stojí tento stát téměř polovinu rozpočtu. A výdaje na ně porostou.
Letošní rok přináší v penzijním spoření důležitou novinku, která se dotkne zaměstnanců pracujících v rizikovém prostředí. Stát jim chce pomoci vytvořit dostatečné finanční zázemí pro dřívější odchod z práce, aniž by si museli zkracovat budoucí starobní důchod. Klíčovým nástrojem se tak stává nový povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření. Jak ale upozorňují odborníci, samotná povinnost ještě nezaručuje úspěch. „Klíčovou roli bude hrát nejen výše příspěvků, ale především správně zvolená investiční strategie a kombinace penzijních a investičních produktů,“ říká finanční poradce společnosti Partners Lukáš Urbánek.
Zejména mladí lidé v Evropě se obávají, že pro ně v rozpočtech jejich států nezbyde na výplatu budoucích důchodů. Nutno říci, že jejich obavy nejsou neopodstatněné, penzijní systémy, které jsou základem evropské sociální politiky, budou pod stále větším tlakem. Odpovědí politiků by měla být diskuse vedoucí k moderním reformám, které zvládnou výzvy budoucnosti a zároveň nikoho nenechají na holičkách. Politikům napříč spektrem se do toho ale nechce. Nevěří, že je pak ještě zvolí.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) oslaví začátkem ledna druhé výročí a jeho obliba stále roste. Experti očekávají, že do konce roku překročí hranici 200 tisíc uzavřených smluv. Největší zájem o DIP bývá v prosinci. Pokud lidé chtějí využít maximálního daňového odečtu a uspořit za letošek až 7 200 korun, mají už jen pár dnů. Jak Češi investují na stáří a co říkají odborníci?
Česká rodinná politika nastavila podivné rovnítko mezi dítětem a budoucím daňovým poplatníkem. Téměř žádá debata o porodnosti se neobejde bez zmínek o důchodech. Pokud tuto mentalitu „chovatelů skotu“ neopustíme, nikam se nedostaneme. Rodinná politika je ve skutečnosti velmi komplexní, promlouvají do ní ekonomické problémy mladých lidí i ekonomické a genderové nerovnosti. V první řadě by se politici měli snažit situaci rodin zlepšit, přepočítávání důchodového účtu nechat na potom.
Německá vláda čelí krizi kvůli plánovanému důchodovému balíčku. Postavili se proti němu mladí poslanci konzervativní unie CDU/CSU, kteří hrozí, že návrh ve Spolkovém sněmu nepodpoří. Vláda kancléře Friedricha Merze, kterou kromě CDU/CSU tvoří ještě sociální demokraté (SPD), by tak neměla pro schválení návrhu většinu. Situace je natolik vážná, že kancléř musel v pondělí odmítnout spekulace, že kvůli sporu hrozí rozpad koalice a menšinová vláda konzervativců.
Japonský export se v říjnu meziročně zvýšil o 20,5 procenta na rekordních 11,8 bilionu jenů (přes 1,6 bilionu korun). Oznámilo to japonské ministerstvo financí. Rozsáhlé globální investice do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI) podle analytiků nadále podporují japonský vývoz čipů a zařízení na jejich výrobu.
Islám zřejmě do roku 2035 předčí křesťanství a stane se nejrozšířenějším náboženstvím na světě. Vyplývá to z prognózy výzkumného střediska Pew Research Center, o níž informuje agentura AP. Islám i křesťanství se rozšiřují, tento vývoj je však mnohem rychlejší u islámu. Jedním z klíčových důvodů je podle výzkumníků skutečnost, že muslimové mívají více dětí než jiné velké náboženské skupiny.
Kurýrní služby GLS a DPD, které působí rovněž v České republice, se dohodly na spojení svých aktivit v Německu. Firmy oznámily založení společného podniku, do kterého vloží své německé aktivity v oblasti doručování balíků. Majitel GLS bude ve společném podniku vlastnit 80 procent, zatímco majiteli DPD připadne 20 procent
Americký prezident Donald Trump bude na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství v jihočínském Šen-čenu jednat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem samostatně. Setkání se podle amerického úředníka uskuteční ve čtvrtek, na kdy je naplánovaná také trojstranná schůzka s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, informovala dnes agentura AP. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes nicméně podle Interfaxu řekl, že Putin nemá na čtvrtek naplánovanou s Trumpem žádnou širší schůzku.
Čistý zisk skupiny Euromedia, do níž patří několik nakladatelství a síť knihkupectví Luxor, loni meziročně vzrostl o 66 procent na 32 milionů korun. Tržby se zvýšily zhruba o osm procent na 3,2 miliardy korun. Vyplývá to výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin. Společnost Euromedia je součástí skupiny Rockaway Capital podnikatele Jakuba Havrlanta.
Americký prezident Donald Trump bude na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v jihočínském Šen-čenu jednat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem samostatně. Informovala o tom agentura AP. Půjde o jejich první osobní rozhovor od loňského srpnového summitu na Aljašce, kde se jim nepodařilo dosáhnout dohody ohledně Ukrajiny.
Ministerstvo životního prostředí zamítlo odvolání vlastníka lesních pozemků v katastru Janovická Lhota na Kutnohorsku a potvrdilo rekordní pokutu pět milionů korun, kterou mu uložila Česká inspekce životního prostředí. Vedle finančního postihu musí majitel pozemků rovněž navrátit dotčené místo do původního stavu.
Do výběrového řízení na předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) přišlo 17 přihlášek, termín podávání vypršel dnes v poledne. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek jmenuje odbornou komisi, která povede pohovory s kandidáty, kteří splní podmínky soutěže.
Německý svaz novinářů vyzval kancléře Friedricha Merze, aby se vyjádřil k protestům proti změně financování České televize a Českého rozhlasu. Učinit by tak měl podle výzvy ve čtvrtek, kdy se v Berlíně při jednání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu, setká s českým premiérem Andrejem Babišem.
Ve Fakultní nemocnici Olomouc začala stavba pavilonu C1 za téměř 1,87 miliardy korun bez DPH. V budově bude porodnicko-gynekologická klinika včetně porodnice i novorozenecké oddělení a ambulantní část oční kliniky. Sedmipodlažní pavilon v těsném sousedství rozestavěné centrální budovy B má být dokončený v roce 2030.