Vzhledem ke stavu veřejných financí a nepříznivému demografickému vývoji se generace budoucích důchodců budou muset na penzi připravit samy, uvádí poradenská firma FinGo.
Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku 72,8 miliardy. Je to zatím nejvyšší propad. Výdaje na penze a správu činily loni přes 692,3 miliardy korun. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se v minulém roce ve srovnání s rokem 2022 vyplatilo o 97,2 miliardy korun víc. Penzijní výdaje tak vzrostly téměř o 17 procent.
Pojišťovny postupně přicházejí na trh s pojištěním dlouhodobé péče s doživotní výplatou, které od letoška podpořil stát možností odečíst z daňového základu až 48 tisíc korun ročně. Vyplývá to z ankety mezi pojišťovnami. Daňový odpočet u pojištění dlouhodobé péče byl součástí opatření vládního konsolidačního balíčku na ozdravení veřejných financí.
Mají důchodci málo, nebo hodně peněz? Každý důchodce vám řekne, že má málo. A má pravdu. Oproti platu před odchodem na penzi je státem stanovený výměr jistě výrazné finanční ponížení. Jenže tak to prostě funguje. Kdo je starý a už nepracuje, nemůže brát peníze jako dřív, když pracoval. To snad každému, i důchodcům, musí dávat smysl.
Období vysoké inflace mnohým lidem připomněla důležitost investování. Rovněž v nich probudila vědomí, že odpovědnost za svou finanční budoucnost nesou především oni sami. Se zajištěním na stáří nelze spoléhat jenom na stát. Nejpozději v produktivním věku je nutné si začít odkládat a zhodnocovat část příjmu formou investic, zdůrazňuje analytička J&T Karin Šoóšová s tím, že začít na důchodové zajištění myslet ve třiceti může být už pozdě.
Ratingová agentura Moody's včera večer, po zavření burz, zlepšila ratingový výhled zadlužení České republiky. Ponechala hodnocení na stupni Aa3, ale související výhled zlepšila z „negativního“ na „stabilní“. Jedná se o dosud nejprůkaznější doklad toho, že mezinárodní investorská obec považuje tuzemské veřejné finance za stabilizované, resp. za takové, jimž ani ve výhledu do nejbližších let nehrozí závažnější otřes či neudržitelné spění k rozvratu.
Po valorizaci důchodů v červnu 2023 je průměrná výše důchodů 20 233 korun měsíčně. Dosáhly tak zhruba 50 procent průměrné mzdy. Díky letos zavedenému příspěvku 500 korun za každé vychované dítě (tzv. výchovnému) se změnil také rozdíl mezi průměrným důchodem mužů a žen. Zatímco ženy v průměru dostávaly cca o 20 procent (v průměru o 2500 korun) méně než muži, díky výchovnému se rozdíl snížil na cca 13 procent. Kolik dětí to teda mám mít, abych si přišla na stejný důchod jako průměrný chlap?
Vláda Petra Fialy má asi nejhorší marketéry na světě. Leda by cílem jejího konání v poslední době bylo získat v příštích parlamentních volbách co nejhorší možný výsledek. Nebo soutěží, kdo z ministrů umí lidi co nejvíce vystrašit? Zdravým rozumem se to totiž už jinak vysvětlit nedá.
Nejlepší důchodový systém na světě má Nizozemsko. Vyplývá to z letošního hodnocení poradenské společnosti Mercer, která od roku 2009 každoročně sestavuje ukazatel kvality penzijních systémů ve vybraných zemích světa.
Poslanci opozičního hnutí ANO chtějí příští rok mimořádně přidat důchodcům k penzím 500 korun měsíčně nad zákonnou valorizaci. Návrh novely zdůvodňují zejména růstem cen. Stát by v případě přijetí předlohy vydal na důchody podle odhadu předkladatelů 17 miliard korun navíc. Předlohu nejprve posoudí vláda, rozhodnou o ní zákonodárci.
Prezident Pavel otevřel debatu kolem možného zrušení práva veta členských států Evropské unie. Nikoli v Česku, ale nečekaně v belgických Bruggách. Debata s vládou o úloze Česka v EU či jeho postojích ke Slovensku by hlavě státu rozhodně prospěla. Nebo že by hlava státu a její přítel po boku nevěděli, kdo odpovídá za českou zahraniční politiku? Možná proto, že vědí, si klidně pouští ústa na špacír.
