Navrhovaný povinný příspěvek zaměstnavatelů na spoření na stáří části náročných profesí omezuje kolektivní vyjednávání o zaměstnaneckých benefitech. Zvolené řešení je administrativně náročné a v praxi by dělalo problémy. V připomínkách k chystanému zákonu z dílny vládních poslanců to uvedly odbory a organizace zaměstnavatelů.
Starobní důchod se od ledna zvedne v průměru o 358 korun. Činit tak bude průměrně asi 21 080 korun. Všichni příjemci starobních, invalidních a pozůstalostních penzí dostanou přidáno 260 korun. K tomu jim ještě vzroste zásluhový díl penze o 0,6 procenta. Pětisetkorunový bonus za vychované dítě se navýší o tři koruny. O 0,6 procenta se upraví také důchodové příplatky pro odbojáře, vězně komunistického režimu a pozůstalé po nich. Nařízení o navýšení schválila dnes vláda. Oznámilo to ministerstvo práce. Na valorizaci bude podle údajů resortu příští rok potřeba asi 12,3 miliardy korun.
Vzhledem ke stavu veřejných financí a nepříznivému demografickému vývoji se generace budoucích důchodců budou muset na penzi připravit samy, uvádí poradenská firma FinGo.
Vláda schválila návrh zákona s reformou penzí, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle ně se díky změnám podaří udržet schodek rozpočtu kolem jednoho procenta HDP.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka chce ve vládě prosadit zvýšení sociálních odvodů bezdětným a snížení rodičům. Sazbu sociálního pojištění by ze 7,1 procenta hrubého výdělku zvedl lidem bez potomků na 9,1 procenta a naopak snížil rodičům podle počtu dětí na 6,1 či 5,1 procenta. Ministr Jurečka to řekl na konferenci o prosperitě rodin.
Nad rámec povinných odvodů do klasického státního důchodového systému si spoří 65 procent Čechů. Nejčastěji si odkládají do 2000 korun měsíčně, často na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech, uvedl průzkum společnosti OVB Allfinanz mezi tisícovkou respondentů.
Zástupci koalice i opozice se s prezidentem Petrem Pavlem shodli, že věk odchodu do důchodu se bude muset v budoucnu prodlužovat. Debata se dále povede nad způsobem výpočtu. Pavel to oznámil po jednání s vicepremiérem a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a zástupci ANO Alenou Schillerovou, Karlem Havlíčkem a Alešem Juchelkou na Pražském hradě.
Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku 72,8 miliardy. Je to zatím nejvyšší propad. Výdaje na penze a správu činily loni přes 692,3 miliardy korun. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se v minulém roce ve srovnání s rokem 2022 vyplatilo o 97,2 miliardy korun víc. Penzijní výdaje tak vzrostly téměř o 17 procent.
Pojišťovny postupně přicházejí na trh s pojištěním dlouhodobé péče s doživotní výplatou, které od letoška podpořil stát možností odečíst z daňového základu až 48 tisíc korun ročně. Vyplývá to z ankety mezi pojišťovnami. Daňový odpočet u pojištění dlouhodobé péče byl součástí opatření vládního konsolidačního balíčku na ozdravení veřejných financí.
Mají důchodci málo, nebo hodně peněz? Každý důchodce vám řekne, že má málo. A má pravdu. Oproti platu před odchodem na penzi je státem stanovený výměr jistě výrazné finanční ponížení. Jenže tak to prostě funguje. Kdo je starý a už nepracuje, nemůže brát peníze jako dřív, když pracoval. To snad každému, i důchodcům, musí dávat smysl.
Období vysoké inflace mnohým lidem připomněla důležitost investování. Rovněž v nich probudila vědomí, že odpovědnost za svou finanční budoucnost nesou především oni sami. Se zajištěním na stáří nelze spoléhat jenom na stát. Nejpozději v produktivním věku je nutné si začít odkládat a zhodnocovat část příjmu formou investic, zdůrazňuje analytička J&T Karin Šoóšová s tím, že začít na důchodové zajištění myslet ve třiceti může být už pozdě.
