Uspořit maximálně 1000 korun měsíčně dokáže v Česku 27 procent lidí a do 10 tisíc korun měsíčně je jich schopných šetřit 18 procent, ukázal průzkum EY Consumer Banking Survey 2023 mezi 1504 respondenty. Nejvyšší podíl v Česku a na Slovenku, 35 procent, podle průzkumu zaujímá skupina lidí, která uspoří či investuje 1000 až 5000 korun měsíčně.
Komentář Stanislava Šulce s titulkem Proč Fialova vláda za sebou nechává jen poražené? vyvolal sérii čtenářských reakcí. Vybíráme dvojici reprezentativních názorů čtenářů. Reakce zveřejňujeme bez redakčních zásahů jen po běžné jazykové korektuře.
Vláda počítá se systémovým řešením a úpravou obecného valorizačního mechanismu penzí včetně předčasných důchodů. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Spornou vládní novelu o nižším červnovém růstu penzí, kterou kvůli opozičním obstrukcím projednávala Sněmovna od úterý do soboty, je podle něj nutné přijmout kvůli nepředvídatelnému nárůstu inflace.
Ženám hrozí během podzimu jejich života chudoba. „Mnohé totiž spoléhají na partnera a státem vyplácený, často velmi nízký důchod. Do investování se pustí jen hrstka žen. A to je špatně,“ říká Andrea Olejárová, director FP&A v Mondelēz International. Ženy musí převzít zodpovědnost za své osobní finance, míní jednatelka nadnárodní společnosti, která povede diskusi u kulatého stolu na setkání Innovative Women Shaping the Future pořádaném velvyslanectvím Irska, Enterprise Ireland a Newstream Business Club českých a slovenských žen.
Vládní politici čím dále častěji vypouštějí balonek, jímž testují, jak veřejnost přijme záměr navyšovat věk odchodu do důchodu. Už loni ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka hlásal, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí. Ministr financí Zbyněk Stanjura pak podle materiálu z jednání koaliční rady v minulém týdnu už črtá poměrně konkrétní obrysy toho, co se chystá.
Důchodci se letos v červnu nakonec dočkají citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by vláda v tomto týdnu nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen letos ušetří takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstanou eráru. Není to šťastné a právem to vyvolává určité pnutí ve společnosti.
Dnešní padesátníci půjdou do důchodu v 66 letech. Čtyřicátníci budou mít nárok na důchod v 67 letech a lidé staří 34 let a méně půjdou do penze v 68 letech. Zjistila to Česká televize z materiálu ministerstva práce a sociálních věcí dohodnutého na koaliční radě minulý týden. Nyní je věk pro odchod do penze pro muže a bezdětné ženy 64 let.
Spolu s Václavem Havlem a Václavem Klausem vytvářel Miloš Zeman obraz české politiky v 90. letech minulého a počátkem tohoto století. Spolu s ním končí v české stranické politice výměna první polistopadové generace politiků, píše v profilu dosluhujícího prezidenta politická komentátorka Newstreamu Jana Havligerová.
Od ledna se opět zvyšují důchody, tak jako každý rok. Tentokrát v průměru o 825 korun měsíčně. Průměrný starobní důchod, který pobírá téměř dva a půl milionů penzistů, má činit již téměř dvacet tisíc korun. Vůči průměrné mzdě, která se očekává kolem čtyřiceti tisíc korun, jde o více než pětačtyřicet procent.
Mimo zájem široké veřejnosti vstoupila v březnu v platnost právní úprava o panevropském penzijním produktu (PEPP). Jako první tento produkt začala nabízet společnost Finax na Slovensku. Českým investorům by se tato příležitost mohla naskytnout už velmi brzy. „Přípravné práce spojené s licencí jsou již v běhu a čekáme na přijetí novely Zákona o podnikání na kapitálovém trhu,“ říká Petr Žabža, šéf tuzemské pobočky Finaxu.
Na komentář Dalibora Martínka o valorizaci důchodů přišla do redakce řada reakcí. Některé zde vybíráme.
Americký dolar 📈 posiluje vůči koši předních světových měn. Zotavení dolaru umožnily výprodeje na dluhopisových trzích a rostoucí obavy o veřejné finance v Británii a Japonsku, které oslabily britskou libru a japonský jen. Obchodníci nyní čekají na páteční údaje o zaměstnanosti v USA, které by mohly naznačit další vývoj americké měny.
Polský národněkonzervativní prezident Karol Nawrocki v rozporu s tradicí ❌ nevzal do své delegace na cestu do Spojených států žádného zástupce ministerstva zahraničí. Šéf kanceláře prezidenta navíc podle médií řekl, že vláda premiéra Donalda Tuska žádnou politiku vůči Spojeným státům nevede, protože s nimi žádné vztahy nemá.
Ekonomika Severní Koreje díky posílení hospodářských vazeb na Rusko 📈 rostla loni nejrychleji za osm let. Růst hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2024 zrychlil na 3,7 procenta ze 3,1 procenta o rok dříve. S odkazem na odhad centrální banky Jižní Koreje (BOK) o tom informuje agentura Reuters.
