Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku 72,8 miliardy. Je to zatím nejvyšší propad. Výdaje na penze a správu činily loni přes 692,3 miliardy korun. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se v minulém roce ve srovnání s rokem 2022 vyplatilo o 97,2 miliardy korun víc. Penzijní výdaje tak vzrostly téměř o 17 procent.
Po valorizaci důchodů v červnu 2023 je průměrná výše důchodů 20 233 korun měsíčně. Dosáhly tak zhruba 50 procent průměrné mzdy. Díky letos zavedenému příspěvku 500 korun za každé vychované dítě (tzv. výchovnému) se změnil také rozdíl mezi průměrným důchodem mužů a žen. Zatímco ženy v průměru dostávaly cca o 20 procent (v průměru o 2500 korun) méně než muži, díky výchovnému se rozdíl snížil na cca 13 procent. Kolik dětí to teda mám mít, abych si přišla na stejný důchod jako průměrný chlap?
Vláda Petra Fialy má asi nejhorší marketéry na světě. Leda by cílem jejího konání v poslední době bylo získat v příštích parlamentních volbách co nejhorší možný výsledek. Nebo soutěží, kdo z ministrů umí lidi co nejvíce vystrašit? Zdravým rozumem se to totiž už jinak vysvětlit nedá.
Nejlepší důchodový systém na světě má Nizozemsko. Vyplývá to z letošního hodnocení poradenské společnosti Mercer, která od roku 2009 každoročně sestavuje ukazatel kvality penzijních systémů ve vybraných zemích světa.
Poslanci opozičního hnutí ANO chtějí příští rok mimořádně přidat důchodcům k penzím 500 korun měsíčně nad zákonnou valorizaci. Návrh novely zdůvodňují zejména růstem cen. Stát by v případě přijetí předlohy vydal na důchody podle odhadu předkladatelů 17 miliard korun navíc. Předlohu nejprve posoudí vláda, rozhodnou o ní zákonodárci.
Prezident Pavel otevřel debatu kolem možného zrušení práva veta členských států Evropské unie. Nikoli v Česku, ale nečekaně v belgických Bruggách. Debata s vládou o úloze Česka v EU či jeho postojích ke Slovensku by hlavě státu rozhodně prospěla. Nebo že by hlava státu a její přítel po boku nevěděli, kdo odpovídá za českou zahraniční politiku? Možná proto, že vědí, si klidně pouští ústa na špacír.
Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se od ledna zvýší všem stejně o 360 korun. O tuto částku vzroste solidární pevná část důchodu. Nařízení o pravidelné valorizaci schválila vláda. Na tiskové konferenci to večer oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet vycházel při výpočtu částky ze zákonných pravidel. Podle údajů ministerstva práce by se průměrný starobní důchod měl v lednu dostat nad 20 600 korun. Jurečka minulý týden řekl, že přidání zvedne příští rok výdaje na důchody o 12,3 miliardy korun.
Nějaký důchod budou mít živnostnici či osoby samostatně výdělečně činné vždy. Jako všichni ostatní. Záleží ale hodně na tom, jak moc živnostníci během svého ekonomicky aktivního života systém obcházeli.
Uspořit maximálně 1000 korun měsíčně dokáže v Česku 27 procent lidí a do 10 tisíc korun měsíčně je jich schopných šetřit 18 procent, ukázal průzkum EY Consumer Banking Survey 2023 mezi 1504 respondenty. Nejvyšší podíl v Česku a na Slovenku, 35 procent, podle průzkumu zaujímá skupina lidí, která uspoří či investuje 1000 až 5000 korun měsíčně.
Slovy bývalého prezidenta USA, Franklina D. Roosevelta: „Jediná věc, které bychom se měli bát, je strach sám“. Jestli se našemu strachu z investování nepostavíme čelem, riskujeme že se připravíme o důležité příležitosti. A největší ekonomické riziko je konec konců nemít dostatek financí ve stáří.
Inflace v posledních třech letech v Česku nejvíce zasáhla důchodce, nejméně rodiny s dětmi. Rozdíly jsou ale malé. Rozdílné dopady jsou způsobené různou mírou zdražování u různých typů zboží a služeb a také různým podílem výdajů na jednotlivé typy zboží a služeb u jednotlivých skupin obyvatel. Vyplývá to ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Podle studie mezi lednem 2020 a letošním březnem vzrostly ceny v Česku kumulativně o 33 procent.
