Cena zlata se v pondělí vyšplhala na týdenní maximum nad 1850 dolarů (zhruba 43 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Poptávku po žlutém kovu podpořily obavy, že střety mezi Izraelem a palestinským islamistickým hnutím Hamás přerostou v širší konflikt na Blízkém východě. Investoři zlato obvykle využívají jako bezpečné útočiště v dobách politické a ekonomické nejistoty, píše agentura Reuters.
V souvislosti s vládou schválenou podporou spoření a investic na penzi se začínají ozývat různé zájmové skupiny s prosazením podpory v jejich vlastním zájmu. Jednou z nich jsou také obchodníci s drahými kovy. Chtějí, aby se zlato stalo běžnou součástí důchodového spoření a odkazují se na praxi v USA. Všichni oslovení odborníci s tím ovšem nesouhlasí a uvádějí sérii důvodů, proč by zlato nemělo být takto podporováno.
Poptávka po platině se v letošním roce prudce zvýší a na trhu bude chybět skoro milion troyských uncí (oz; 31,1 gramu) kovu. Předpovídají to analytici ze Světové rady pro investice do platiny (WPIC), podle nichž se poptávka proti loňsku zvýší asi o 28 procent. Platinu potřebuje mnoho průmyslových odvětví, od chemiček přes automobilový sektor až po sklárny.
Cena zlata v novém roce skokově roste. Jde o trend nebo chvilkový záchvěv? Odpovídá analytik BHS Timur Barotov. „V roce 2022 byla cena zlata podpořena vysokou inflací, geopolitickými konflikty a pádem kryptoměn. V první polovině letošního roku by se zlatu mohlo nadále dařit, nicméně ve druhém pololetí zřejmě bude ubývat důvodů pro další růst ceny vzácného kovu.“
Aukční síň Sotheby´s v Hongkongu prodala za 49,9 milionu dolarů (přes 1,2 miliardy korun) růžový diamant Williamson Pink Star (Williamsonova růžová hvězda) o váze 11,15 karátu. V přepočtu na váhu se tak jedná o nejdražší diamant na světě, uvedla agentura AP. Růžové diamanty patří mezi nejvzácnější a také nejdražší drahé kameny na světě.
Cena zlata ve čtvrtek odpoledne prolomila hranici 1 665 dolarů za trojskou unci, což je nejnižší hodnota za více než dva roky. Na podobných hodnotách se totiž zlato obchodovalo naposledy koncem dubna 2020. Důvodem jsou nejnovější data z americké ekonomiky, především úterní čísla o srpnové inflaci, která překonala očekávání analytiků.
Cena zlata ve čtvrtek na světových trzích klesla nejníže od loňského března. Kolem poledne kov ztrácel zhruba 0,8 procenta a jeho cena se pohybovala kolem 1682 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři čekají, zda a o kolik dnes Evropská centrální banka (ECB) zvýší základní úrokové sazby. Vyhlídka na zdražování peněz ze strany velkých centrálních bank totiž snižuje atraktivitu zlata, které žádné úroky nenese.
Češi ve snaze ochránit své úspory před inflací zběsile nakupují zlaté slitky. Ekonomové varují před rozčarováním, které se může dostavit při pokusech investiční zlato prodat. Někteří obchodníci zpětný výkup vůbec neumožňují, jiní nastavují nákupní cenu o desítky procent níž než tu prodejní. „Rozdíl spreadu by se měl pohybovat do pěti procent. Jinak je to snaha obrat prodávajícího,“ říká hlavní analytik BHS Štěpán Křeček.
Dopady ruské invaze na Ukrajinu se trhy přehnaly jako tornádo. Celá plejáda komodit, paládium nevyjímaje, kvůli ní zažívá jízdu jako na horské dráze.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal příkaz, kterým hodlá přerušit dodávku určitého typu zboží a surovin na Západ. Čeho se ruské sankce budou týkat konkrétně, jasné není. Nyní o tom bude jednat ruská vláda. Výsledek by měl Kreml oznámit do dvou dní, upozorňuje agentura Bloomberg.
K cenově dostupným autům na baterie, které vytlačí ze silnic vozy se spalovacími motory, se ve svých snahách zezelenat upíná nejen celá Evropa, ale také řada automobilek. Jejich plány může ale zhatit probíhající válka na Ukrajině. Ta totiž prodražuje vzácné kovy, které jsou důležitou surovinou pro výrobu baterií, píše Reuters.
