Cena stříbra se dnes vyšplhala nejvýše za téměř 12 let a nová maxima zdolává i zlato. Drahé kovy těží z rozhodnutí centrálních bank snižovat základní úrokovou sazbu, investory už tolik neodrazuje, že jim žádné úroky nenesou.
Zlato ve čtvrtek překonalo hranici 2 300 dolarů za unci. A drahý kov má před sebou býčí výhled. Do roka by to mohlo podle investičního veterána a ředitele společnosti Swiss Asia Capital Juerga Kienera dotáhnout až na hodnotu 2 600 dolarů.
Cena zlata pokračuje v lámání rekordů, poprvé v historii překonala hranici 2300 dolarů (téměř 54 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). K jejímu růstu přispívají vyhlídky na snižování úrokových sazeb ve Spojených státech.
Drahé kovy si loňský rok za rámeček nedají, ale analytici věří, že letos už by opravdu mohla přijít jejich chvíle. Stříbro by navíc mohlo zastínit i zlato.
Cena zlata v letošním roce podle analytiků směřuje k novým rekordům. Důvodem jsou deficity státních rozpočtů, které zůstávají od covidu nepřiměřeně vysoké. A pokud centrální banky začnou snižovat úrokové sazby, jde o impulz pro další silný růst ceny zlata, shodli se analytici.
Letošní rok by mohl být pro stříbro výjimečný a jeho cena by mohla vzrůst až na nejvyšší úroveň za deset let.
Evropská unie přidala na sankční seznam ruskou společnost Alrosa, která největším celosvětovým producentem diamantů, a jejího šéfa Pavla Marinyčeva. Viní je z jednání, které narušuje či ohrožuje „územní celistvost, suverenitu a nezávislost Ukrajiny“, uvedla ve středu Rada EU, tedy členské státy unie.
Očekávaný konec růstu úrokových sazeb v příštím roce bude tlačit ceny bitcoinu i zlata vzhůru i v příštím roce, shodují se analytici.
Cena zlata se v pondělí vyšplhala na týdenní maximum nad 1850 dolarů (zhruba 43 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Poptávku po žlutém kovu podpořily obavy, že střety mezi Izraelem a palestinským islamistickým hnutím Hamás přerostou v širší konflikt na Blízkém východě. Investoři zlato obvykle využívají jako bezpečné útočiště v dobách politické a ekonomické nejistoty, píše agentura Reuters.
Svět může brzy očekávat problémy s nedostatkem ceněné komodity. Jde o lithium, nezbytné například do baterií elektromobilů, které by dle některých odborníků mohlo citelně docházet již v roce 2025. Uvádí to web CNBC. Jiní experti zase mají za to, že se nedostatek lithia projeví později. Analytici ze společnosti BMI nedostatek z velké části přisuzují poptávce po lithiu v Číně, která v zemi převyšuje produkci tohoto kovu.
Zhruba 240 kilometrů od nejlidnatějšího indického města Bombaje leží Súrat. Město, které je známo jako pomyslné království diamantů. Místo, kde je zpracovávána většina těchto drahých kamenů, které se nachází na planetě Zemi. To si jistě žádá kvalitní zázemí, které nyní v Súratu opravdu vyrostlo. A je větší než slavná budova Pentagonu. Cena? Celkem 388 milionů dolarů, tedy zhruba 8,2 miliardy korun.
Muskova firma stojící za chatbotem Grok získala od investorů 20 miliard dolarů (asi 415 miliard korun). Peníze do firmy podnikatele a miliardáře Elona Muska vloží mimo jiné výrobce čipů Nvidia nebo Katar. Společnost o tom informovala na svém blogu.
Číst více
