Miliardář Elon Musk se zapojil do debaty o zákonu na snížení daní a výdajů, který podporuje americký prezident Donald Trump. V příspěvku na sociálních sítích Musk označil návrh za „odpornou nehoráznost“, která zvýší schodek federálního rozpočtu. Informovala o tom agentura Reuters.
Německý kancléř Friedrich Merz se ve čtvrtek v Bílém domě setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl dle agentury DPA kancléřův mluvčí Stefan Kornelius. Půjde o první schůzku obou vrcholných politiků.
Americký prezident Donald Trump plánuje zvýšit clo na dovoz ocele do Spojených států na 50 procent ze současných 25 procent. Řekl to na setkání se zaměstnanci ocelárny U.S. Steel v Pensylvánii.
Jakýkoli náznak, že se Německo chystá stáhnout své zlaté rezervy z New Yorku, by mohl být politicky velmi ožehavý, protože by naznačoval ztrátu důvěry ve Fed a jeho nezávislost.
Odchod Elona Muska z prezidentské administrativy je symbolickou tečkou za pokusy šetření. Trumpova daňová politika sice na první pohled může vypadat lákavě, ale ve skutečnosti představuje nebezpečí pro už tak dost zadluženou ekonomiku, a stejně tak pro nejchudší Američany, kteří spoléhají na už nyní nedostatečné veřejné programy.
Do Budapešti se sjeli státníci na konferenci CPAC. Na akci, kterou agentura DPA označuje za sraz pravicových populistů, vystoupili mimo jiné český expremiér Andrej Babiš nebo slovenský ministerský předseda Robert Fico. A nepřekvapili. Z jejich úst šla především kritika vůči EU.
Situace kolem dne osvobození, jak Donald Trump označuje uvalení „recipročních“ cel na veškerý dovoz do USA, dostává další rozměr. Do dění vstoupil federální soud, který Trumpovi hodil cla na hlavu s tím, že na jejich uvalení nemá pravomoci, ale udělat to může jedině Kongres. Dopady tohoto rozhodnutí mohou být dalekosáhlé. Od toho, že Donald Trump prostě bude ignorovat rozhodnutí soudu, po to, že se konečně vrátíme k debatě, co všechno vlastně je ona tolik vzývaná „bezpečnost“.
Americký federální obchodní soud pozastavil platnost takzvaných recipročních cel, která prezident Donald Trump začátkem dubna uvalil na řadu zemí světa včetně Evropské unie. Podle soudu je zavádění cel pravomocí Kongresu. Bílý dům se proti rozhodnutí odvolal a jeho mluvčí zpochybnil autoritu soudu. Dolar na zprávu o pozastavení cel reagoval posílením.
Od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu letos v lednu prochází americký dolar turbulentním obdobím. Zatímco silné úrokové sazby by měly měnu podporovat, prezidentova nevyzpytatelná politika a slovní intervence přispívají k její volatilitě. Analytici varují před dalšími výkyvy.
Americký prezident Donald Trump dává milosti lidem, kteří podobně jako on sám byli odsouzení za finanční machinace a daňové delikty. Píše to dnes agentura AFP. Jedná se například o manželský pár Todda a Julie Chrisleyovi či manažera Paula Walczaka. Blízcí omilostněných mimo jiné podporovali Trumpovu předvolební kampaň a tvrdili, že čelili justiční perzekuci za své názory.
Plán o ukončení války na Ukrajině do 24 hodin Trumpovi nevyšel. Žádný posun není patrný ani u nynějších mírových jednání. A tak přichází frustrace. Taková, že americký prezident zvažuje uvalení sankcí na Rusko.
Izrael dnes jako první stát na světě🆗🆗🆗 oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, samozvané republiky odtržené od Somálska. S odvoláním na komuniké šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua o tom informovala agentura AFP. Toto rozhodnutí může proměnit regionální dynamiku, napsala agentura Reuters. Krok Izraele mezitím odmítli ministři zahraničí Egypta, Somálska, Džibutska a Turecka.
