Americký prezident Donald Trump vyloučil návrat Krymu Ukrajině i případný vstup Ukrajiny do NATO, uvedl na své sociální síti Truth Social. Zároveň vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby umožnil ukončení otevřené války, kterou proti Ukrajině v únoru roku 2022 rozpoutalo Rusko. Trumpa tvrdí, že ji Zelenskyj, kterého přijme v Bílém domě, může ukončit „téměř okamžitě“. Podobné vzkazy přitom západní lídři obvykle adresují spíše ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který agresi vůči sousední zemi rozpoutal.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina v současné chvíli rozebírá celý svět. Svým komentářem přispěl i maďarský premiér Viktor Orbán, který nešetřil superlativy.
Donald Trump se včera na Aljašce pokusil si Vladimira Putina podmanit. Pompézně i výstražně. Totiž jak poplácáním po zádech na červeném koberci, tak ale i – hned o pár vteřin později – demonstrací vojenské síly v podobě přeletu chlouby americké armády, bombardéru B-2 stealth. Načež to opět zkusil po dobrém nečekaným gestem, zjevně mimo protokol: usazením ruského prezidenta do své limuzíny. V ní oba světově nejsledovanější lidé včerejšího dne získali cenný čas zapřést hovor vskutku jen mezi čtyřma očima. Možná to nejdůležitější padlo už tam.
Posledních 15 let sledujeme pokus byznysmenů ovládnout geopolitiku i politiku. Ve světě je toho největším příkladem Donald Trump, u nás se po Andreji Babišovi již dorostli další miliardáři ke stejným choutkám. Tváří se to jako politika, ale politika to není. Je to show. A proto si Donald Trump nikdy nezaslouží svou vysněnou Nobelovu cenu míru. Nanejvýš tak jakousi Nobelovu cenu dealu z jeho golfového resortu Mar-a-Lago.
Na vojenské základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce jednali americký prezident Donald Trump se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Oba státníci po summitu označili rozhovor za konstruktivní, schůzka trvající přibližně dvě a půl hodiny ale patrně žádné konkrétní výsledky nepřinesla. Dohoda o příměří na Ukrajině oznámena nebyla. Trump nicméně po jednání v rozhovoru s televizí Fox News prohlásil, že se nyní bude domlouvat schůzka mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a šéfem Kremlu. Dodal, že sám se jí možná zúčastní. V pondělí se Zelenskyj setká s Trumpem ve Washingtonu.
Donald Trump se za pár hodin setká na Aljašce s Vladimirem Putinem. Co můžeme čekat? Putin bude tvrdý, rozhodně nepřišel ustupovat. A Trump? Doufejme, že chce ze setkání vytěžit víc než jen pěknou fotku.
Americký prezident Donald Trump se v červenci při telefonátu o clech s norským ministrem financí Jensem Stoltenbergem ptal na Nobelovu cenu, uvedl norský deník Dagens Naeringsliv. Několik zemí včetně Izraele, Pákistánu a Kambodže nominovalo Trumpa na Nobelovu cenu za zprostředkování mírových dohod nebo příměří. Šéf Bílého domu se nechal slyšet, že by si ocenění, které uděluje norský Nobelův výbor, zasloužil, poznamenala agentura Reuters.
Rusko a Spojené státy by se mohly dohodnout na nových odzbrojovacích smlouvách, pokud se podaří ukončit konflikt na Ukrajině, uvedl ruský prezident Vladimir Putin na poradě před páteční schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce.
Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média.
Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině.
Pražská burza se v závěru pracovního týdne stejně jako v úterý dostala pod hranici 2500 bodů. Index PX dnes odepsal 1,21 procenta na 2482,64 bodu, což je nejnižší hodnota v letošním roce. Nejvíc se propadly akcie zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které klesly o deset procent. Ztrácely i finanční tituly.
Čistý zisk největšího čínského výrobce 🚘🚘🚘elektromobilů BYD se v loňském roce snížil o 19 procent na 32,6 miliardy jüanů (zhruba 100 miliard korun). Firma tak vykázala první pokles celoročního zisku za čtyři roky. Propad zisku byl navíc výraznější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu společnosti LSEG předpovídala zhruba 12procentní pokles, napsala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢️🛢️🛢️ na světových trzích dnes pokračují v růstu a severomořský Brent je zpět nad 110 dolary za barel. Vliv má i nadále konflikt na Blízkém východě a situace v klíčovém Hormuzském průlivu. Od začátku americko-izraelské války s Íránem ale ceny směřují k prvnímu týdennímu poklesu. Před týdnem se Brent prodával za více než 112 dolarů.
Aktiva pod správou fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments v roce 2025 stoupla o 81,4 miliardy korun na 202,9 miliardy korun. Akcie fondu v korunách se loni zhodnotily 💪 o 15,82 procenta a o 14,4 procenta v eurech 💶.
Číst více
Univerzita Karlova 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy. Na dnešním jednání akademického senátu univerzity to řekl člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
Rakousko zakáže používání sociálních sítí dětmi do 14 let věku. Dohodu o tom oznámili představitelé vládní trojkoalice. Podobný zákaz, který pro děti mladší 16 let již od minulého roku platí v Austrálii, chtějí zavést i další evropské státy jako Španělsko a Dánsko a některé další takové opatření zvažují. Francouzská dolní komora parlamentu schválila zákaz pro osoby mladší 15 let v lednu. V sobotu má podobný zákaz podle agentury AP začít platit v Indonésii.
V Íránu bylo během současné války na Blízkém východě zabito více než 1900 lidí a nejméně 20 tisíc bylo zraněno. Podle agentury Reuters to dnes řekl zástupce Červeného kříže s odvoláním na údaje íránského Červeného půlměsíce.
