Dolehla na mě první opravdická krize. Už jsem se z toho oklepala, ale nebylo to vůbec příjemné. Kombinace únavy, stresu a nepříliš nadějných vyhlídek měla na svědomí, že mi moje počínání přestalo dávat smysl. Navenek se to projevilo tím, že jsem byla dost nesnesitelná a všechny nepřiměřeně sekýrovala. Naštěstí to trvalo jen pár dnů. A dalo se to svést na hormony.
Topinka má za sebou prvních osm dnů provozu. Pocity z toho mám nejrůznější, oscilují někde mezi vyčerpáním a euforií. Snažím se z prvního týdne vyvodit nějaké závěry a poučit se z nich. Jde to obtížně, protože nic z toho, co jsme zažili, se nemusí opakovat. Situace na bojišti se mění každou vteřinou a nejvíc ji vystihuje výraz nevyzpytatelná.
Od podzimu píšu pro newstream.cz články o gastronomických trendech. Je to moje parketa, sledovat kde se v gastronomii děje cokoli zajímavého, pozoruhodného, nového, dávat to do souvislostí a posílat prostřednictvím článků dál. Teď už mi to sledování trendů půjde o něco hůř, 1. července otevírám v Českém Krumlově Bistro Topinka. Bylo to velmi spontánní rozhodnutí, o jehož důsledky se tu s vámi teď budu pravidelně dělit v novém reportážním seriálu.
Snaha uvařit co nejlevněji se stává s ohledem na inflaci aktuálním trendem řady domácností. Tzv. skromné jídlo by ale bylo gastronomickým trendem i bez napjaté ekonomické situace. Špičkoví šéfkuchaři se na základní a prosté suroviny zaměřují už pár let. V mrkvi, celeru, bramborách, zelí, fazolích nebo květáku vidí potenciál, který – bohužel – zatím zůstává řadě běžných smrtelníků skryt. Vařit levně si žádá kuchařské zkušenosti a ochotu učit se.
Grilovací sezóna už je definitivně zahájená. Téhle kratochvíle se týká řada trendů, ale ten nejvýraznější je vegetariánský a veganský. I ti, kteří se rozhodli žít bez masa, chtějí svou lahůdku z grilu. A také chtějí patřit do party kolem grilu, protože grilování není jen gastronomická záležitost, ale i (hlavně) společenská. Jaké tedy mají vegetariáni a vegani možnosti?
Ještě před pár lety by napadlo jít na snídani do kavárny jen pár výstředníků. Dnes patří snídaně v bistrech a kavárnách k největším trendům současné gastronomie. Snídaně prověřilo i covidové období, kdo na ně vsadil, má dnes spoustu práce. Před leckterým snídaňovým podnikem stojí – logicky hlavně o víkendu – fronta. Proč nás tak baví snídat v kavárnách? A co si nejčastěji dáváme?
„Vrátili se lidi do hospod?“ „Do těch dobrých ano. Do těch, kde se o pivo dobře starají. Lidem rozhodně není jedno, co pijí.“ Otázku jsem položila Lucii Janečkové, která dohlíží na kvalitu piva i výčepních v podnicích známých pod značkou Lokál. Po covidové krizi lidé víc řeší, za co platí, týká se to nejen jídla, ale i piva. Tenhle trend je víc než zjevný.
Výborné jídlo a k tomu navíc zážitek – večeře v netradičním prostředí nebo ve speciálních souvislostech patřily v době předcovidové k vyhledávaným atrakcím. Pak logicky zmizely. Dnes se tento trend, v němž se snoubí gastronomie s uměním či designem opět vrací. Díky za to!
Kdybychom chtěli najít někoho, kdo čítankově reprezentuje aktuální gastronomické trendy, byly by to podniky pražské značky Kro. Jsou čtyři, jsou úspěšné a velmi populární, a podle zakladatele Vojtěcha Václavíka už další přibývat nebudou: „Tak, jak Kro teď vypadá, je kompletní.“ V čem je kouzlo Kro, a jaké trendy se tu mění na velmi příjemnou, chutnou a voňavou realitu?
Vsadit všechno na jeden produkt, tenhle riskantní krok se ukazuje být jedním z klíčových gastronomických trendů. Nespoléháte na to, že si u vás „vybere každý“, ale prodáváte jedinečnost, vymazlený produkt, ale i celou službu. Touhle cestou se vydal Roman Janeček, který před pár týdny otevřel butik s věnečky v Praze nedaleko Národního divadla.
Vývoz z Číny v srpnu stoupl 📈 o 25 procent díky zájmu o technologie a auta. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnil čínský celní úřad. Údaje jsou významnou podporou pro ekonomiku země, kterou trápí stagnující domácí poptávka.
