Dolehla na mě první opravdická krize. Už jsem se z toho oklepala, ale nebylo to vůbec příjemné. Kombinace únavy, stresu a nepříliš nadějných vyhlídek měla na svědomí, že mi moje počínání přestalo dávat smysl. Navenek se to projevilo tím, že jsem byla dost nesnesitelná a všechny nepřiměřeně sekýrovala. Naštěstí to trvalo jen pár dnů. A dalo se to svést na hormony.
Topinka má za sebou prvních osm dnů provozu. Pocity z toho mám nejrůznější, oscilují někde mezi vyčerpáním a euforií. Snažím se z prvního týdne vyvodit nějaké závěry a poučit se z nich. Jde to obtížně, protože nic z toho, co jsme zažili, se nemusí opakovat. Situace na bojišti se mění každou vteřinou a nejvíc ji vystihuje výraz nevyzpytatelná.
Od podzimu píšu pro newstream.cz články o gastronomických trendech. Je to moje parketa, sledovat kde se v gastronomii děje cokoli zajímavého, pozoruhodného, nového, dávat to do souvislostí a posílat prostřednictvím článků dál. Teď už mi to sledování trendů půjde o něco hůř, 1. července otevírám v Českém Krumlově Bistro Topinka. Bylo to velmi spontánní rozhodnutí, o jehož důsledky se tu s vámi teď budu pravidelně dělit v novém reportážním seriálu.
Snaha uvařit co nejlevněji se stává s ohledem na inflaci aktuálním trendem řady domácností. Tzv. skromné jídlo by ale bylo gastronomickým trendem i bez napjaté ekonomické situace. Špičkoví šéfkuchaři se na základní a prosté suroviny zaměřují už pár let. V mrkvi, celeru, bramborách, zelí, fazolích nebo květáku vidí potenciál, který – bohužel – zatím zůstává řadě běžných smrtelníků skryt. Vařit levně si žádá kuchařské zkušenosti a ochotu učit se.
Grilovací sezóna už je definitivně zahájená. Téhle kratochvíle se týká řada trendů, ale ten nejvýraznější je vegetariánský a veganský. I ti, kteří se rozhodli žít bez masa, chtějí svou lahůdku z grilu. A také chtějí patřit do party kolem grilu, protože grilování není jen gastronomická záležitost, ale i (hlavně) společenská. Jaké tedy mají vegetariáni a vegani možnosti?
Ještě před pár lety by napadlo jít na snídani do kavárny jen pár výstředníků. Dnes patří snídaně v bistrech a kavárnách k největším trendům současné gastronomie. Snídaně prověřilo i covidové období, kdo na ně vsadil, má dnes spoustu práce. Před leckterým snídaňovým podnikem stojí – logicky hlavně o víkendu – fronta. Proč nás tak baví snídat v kavárnách? A co si nejčastěji dáváme?
„Vrátili se lidi do hospod?“ „Do těch dobrých ano. Do těch, kde se o pivo dobře starají. Lidem rozhodně není jedno, co pijí.“ Otázku jsem položila Lucii Janečkové, která dohlíží na kvalitu piva i výčepních v podnicích známých pod značkou Lokál. Po covidové krizi lidé víc řeší, za co platí, týká se to nejen jídla, ale i piva. Tenhle trend je víc než zjevný.
Výborné jídlo a k tomu navíc zážitek – večeře v netradičním prostředí nebo ve speciálních souvislostech patřily v době předcovidové k vyhledávaným atrakcím. Pak logicky zmizely. Dnes se tento trend, v němž se snoubí gastronomie s uměním či designem opět vrací. Díky za to!
Kdybychom chtěli najít někoho, kdo čítankově reprezentuje aktuální gastronomické trendy, byly by to podniky pražské značky Kro. Jsou čtyři, jsou úspěšné a velmi populární, a podle zakladatele Vojtěcha Václavíka už další přibývat nebudou: „Tak, jak Kro teď vypadá, je kompletní.“ V čem je kouzlo Kro, a jaké trendy se tu mění na velmi příjemnou, chutnou a voňavou realitu?
Vsadit všechno na jeden produkt, tenhle riskantní krok se ukazuje být jedním z klíčových gastronomických trendů. Nespoléháte na to, že si u vás „vybere každý“, ale prodáváte jedinečnost, vymazlený produkt, ale i celou službu. Touhle cestou se vydal Roman Janeček, který před pár týdny otevřel butik s věnečky v Praze nedaleko Národního divadla.
Meziroční růst stavební výroby 🏗 v Česku letos v červnu zpomalil z květnových 4,4 procenta na rovná dvě procenta. Dále rostlo pozemní stavitelství, zatímco v inženýrském produkce klesla. Vyplývá to z čerstvých dat ČSÚ. Meziroční růst stavební výroby trvá od listopadu roku 2024. V červnu byl ale nejnižší od letošního ledna.
Zahraniční obchod ČR skončil v červnu přebytkem 15,5 miliardy korun, který byl meziročně o 11,5 miliardy nižší. Kladný vliv měl mimo jiné obchod s motorovými vozidly, příznivě se na bilanci podepsal také obchod se stroji a elektřinou. Naopak negativní dopad na celkové saldo měl obchod s počítači, elektronickými a optickými přístroji, stejně jako obchod s ropou a zemním plynem. Vyplývá to z předběžných údajů ČSÚ.
Průmyslová výroba v ČR v červnu meziročně stoupla 📈 o čtyři procenta, tedy nejvíce od loňského prosince. Dařilo se většině průmyslových odvětví, plyne z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se produkce v průmyslu zvýšila o 1,2 procenta.
Německý průmyslový koncern Siemens ve třetím čtvrtletí svého finančního roku vykázal dosud největší zisk z průmyslových aktivit v historii. V období tří měsíců do konce června se zisk meziročně zvýšil o 25 procent na 3,52 miliardy eur (85 miliard korun). Firma, která vyrábí například průmyslový software nebo vlaky, to uvedla ve své výsledkové zprávě. Zároveň zvedla celoroční výhled.
Státní zástupce obžaloval pět lidí a jednu právnickou osobu v korupční kauze kolem nákupu urychlovačů za 160 milionů korun ve Fakultní nemocnici Bulovka v Praze 🏥. Na svém webu to oznámilo Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze.
Číst více
Rozvíjející se klimatický jev El Niňo 🌊by do konce příštího roku mohl přivést zhruba 50 milionů lidí do stavu akutního hladu. Podle deníku The Guardian na to upozornil Světový potravinový program (WFP), podle něhož už nyní čelí vážné potravinové nejistotě 225 milionů lidí ve 45 zemích.
Číst více
Bankovní rada České národní banky 🏦 dnes rozhodne o dalším nastavení úrokových sazeb a zveřejní makroekonomickou prognózu. Podle analytiků centrální banka ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta. Naznačují to i výroky členů bankovní rady v médiích.
Číst více
Kontroverzní slovenský podnikatel Marian Kočner jevinným z daňových podvodů při prodeji hotelů v horském středisku Donovaly a z vytunelování golfového areálu v obci Báč na jižním Slovensku. Soudní senát však upustil od uložení souhrnného trestu, protože pokládá za dostatečný trest 19 let vězení, který Kočner dostal za kauzu falšování směnek televize Markíza.