Culinary Cinema: Když se spojí gastronomie a umění, je to zážitek na druhou

Výborné jídlo a k tomu navíc zážitek – večeře v netradičním prostředí nebo ve speciálních souvislostech patřily v době předcovidové k vyhledávaným atrakcím. Pak logicky zmizely. Dnes se tento trend, v němž se snoubí gastronomie s uměním či designem opět vrací. Díky za to!

Jsou to výjimečné příležitosti, které se vryjí do paměti, dopřejeme si je párkrát za život. I když leckdo si tyhle zážitky dopřával opakovaně, záleželo na příležitostech. Jednou z těch pravidelných byly a stále jsou večery Culinary Cinema, které jsou od roku 2014 součástí programu Mezinárodního filmového festivalu Praha – Febiofest.

Je to komplexní zážitkový balíček, jdete do kina na film tematicky spřízněný s gastronomií a po něm se přesunete na večeři, v jejímž menu se odráží téma filmu. Pokud máte rádi kinematografii a dobré jídlo, je to program přesně pro vás. 

Do kina a pak na večeři

Febiofest si tenhle programový model vypůjčil od filmového festivalu v Berlíně, kde se večery Culinary Cinema pořádaly už nějaký ten rok. Zní to možná nepříliš složitě – promítnout film a připravit večeři – ale zas tak jednoduché to není. Záleží na každém detailu a je tu spousta příležitostí, kdy se to může zvrtnout, a je po zážitku.

Hodně důležité je například prostředí, kde se večeře odehrává. Potřebujete špičkového šéfkuchaře, který vymyslí skvělé menu a hlavně diriguje celý tým – uvařit na vysoké úrovni najednou pro více než stovku hostů není legrace. A samozřejmě musíte vybrat dobrý film, aby hosté neodcházeli z kina na večeři v rozmrzelé náladě. 

Sensa Finne Food Bistro láká na výborné jídlo i atraktivní prostředí. Takové místo centru Prahy chybělo

Enjoy

Praha má v samém centru nové místo, kam stojí zajít na pracovní oběd i romantickou večeři. Ideálně na obojí. „Menu je koncipované mimo jiné tak, aby se lidé chtěli vracet,“ říká chef Zdeněk Křížek. A má pravdu, za gyozami i chobotnicí či hovězím tataki se do Sensa Finne Food Bistra vrátím moc ráda. Zvědavost budí i položky, které jsem nestihla ochutnat. Tenhle podnik reprezentuje hned několik gastrotrendů: asijskou fúzi, sdílené jídlo nebo využití produkce aquaponie.

Darina Křivánková

Přečíst článek

Letos do sebe tohle všechno dokonale zapadlo. Promítal se snímek Lovci lanýžů (2020), oceňovaný dokument, v němž tvůrci zachytili odcházející generaci mužů ze severoitalského venkova, kteří zasvětili svůj život hledání lanýžů.

O tom, jak vzácná, žádaná a tím pádem i drahá je to komodita, už jsme tu psali. V tomhle filmu je skvěle zachyceno, proč tomu tak je. Jediným způsobem, jak získat lanýže, je chodit dlouhé hodiny po lese ve společnosti psa, a hledat. Samozřejmě musíte chodit po tom správném lese a se speciálně vycvičeným psem. 

Cena lanýžů může být astronomická. Přesto je o ně stále větší zájem

Enjoy

Je to jedna z nejluxusnějších a také nejdražších surovin, která může skončit na talíři. Na lanýže se často nahlíží jako na snobskou rozmařilost, kdo je ale jednou ochutná, snadno propadne jejich těžko popsatelnému kouzlu. Lanýžové speciality najdeme na menu mnoha luxusních restaurací, ale velmi snadno si můžeme pokrm s lanýži připravit i doma, je jednodušší, než by se mohlo zdát.       

Darina Křivánková

Přečíst článek

Každý z lovců lanýžů (používá se skutečně výraz lovec, nikoli hledač či sběrač, výprava se psem je zkrátka lov) si pečlivě chrání své teritorium a se svým psem, či psy, má nesmírně láskyplný vztah. Často jde o staříky, kterým je přes osmdesát let a své tajemství si nejspíš tvrdohlavě vezmou do hrobu. Mezi starou generací lovců a těmi, o nichž se ve filmu hovoří jako o „chamtivcích“, panuje jednostranný boj: v lesích se objevují jedované návnady pro psy. Staří lovci lanýžů se tomu snaží čelit ze všech svých sil a žít i pracovat tak, jak to dělaly generace před nimi. 

Lanýž v každém chodu

Ve chvíli, kdy o lanýžích víte takřka všechno, a v hlavě vám zní árie z Tosky, která doprovázela film, se z kina ve Slovanském domě přesunete do nádherných secesních prostor restaurace v Obecním domě, kde na vás čeká lanýžové menu. Připravil ho Marek Fichtner, šéfkuchař, který je zvyklý velet velkému týmu nejen z restaurace Červený jelen, ale i ze zaoceánských lodí.

Podává se dančí tatarák s černým Perigordským lanýžem, majonézou a sušeným žloutkem, následuje soufflé z pečeného květáku opět s černým Perigordským lanýžem a sýrem Gruyére, jako hlavní chod jsou ravioli plněné ragú z hovězích líček, doplňuje je pěna z foie gras, houby šitaké a hlavně Bianchetto bílý lanýž. A nakonec přijdou lanýže z čokolády Michel Cluizel s pistáciemi, malinami, zlatem a také s lanýžem, což je nečekané a překvapivě skvělé.

Mezi jednotlivými chody ještě šéfkuchař přidá pár lanýžových zajímavostí a vy si plujte na lanýžové vlně. Jde tu nejen o jídlo, ale i atmosféru.

Lukáš Hejlík: Autentická a jednodušší. Taková gastronomie má budoucnost

Enjoy

Pokud má někdo přehled o tom, co se děje na české gastronomické scéně, tak je to Lukáš Hejlík. Autor Gastromapy, podcastů 111 a Velká žranice, a také knih 356 a 555, podle nichž cestují lidé po republice za dobrým jídlem a za zážitky. Mluvili jsme spolu o tom, jak se gastro proměnilo po covidovém útlumu a jaké trendy toto období přineslo.  

Darina Křivánková

Přečíst článek

Tyhle večeře mají navíc zajímavý sociální rozměr. Pokud neabsolvujete celý večer se skupinou přátel, ale jen v páru, nejspíš budete sedět u stolu s někým, koho neznáte. Ostych tu nebývá na místě, vybrali jste si pro dnešní večer stejný a poměrně dost specifický program, je tu tedy velká pravděpodobnost, že budete mít leccos společného. Třeba lásku k dobrému jídlu, lanýžům či filmu, ideálně všechno dohromady. 

Večeře v divadle nebo bývalé továrně

Několik večerů spojujících filmový a kulinární zážitek uspořádala před pár lety distribuční společnost Aerofilms, bylo to poněkud méně nablýskané, ale také zábavné a vydařené. Současně ale produkčně hodně náročné. Takové pořádání pop up večeří zkrátka je a málokdo má tolik energie, výdrže, nápadů a zkušeností, aby u téhle zábavy vydržel.

Jedinečné pop up večeře se také pořádaly pod značkou Forbidden Taste, vždy byly ve velmi originálním – často industriálním – prostředí, doprovázené uměleckou performancí, spoustou hravých detailů a samozřejmě výborným jídlem. V Brně se také uskutečnil pokus o Culinary Theatre, kdy se během inscenace Vévodkyně a kuchařka podávala několikachodová večeře. 

Tohle všechno jsou ale události z rozmarné doby pár let před covidem. I proto je skvělé a pozoruhodné, že Culinary Cinema propojující gastronomii a umění stále žije. Covidová krize inspirovala spíše spojování jídla s outdoorovými zážitky, v nichž hraje hlavní roli oheň. A nejde zrovna o opékání buřtů. Ale o tomhle trendu si něco povíme zase příště.

>>>>>> Další chutě, vůně a gastronomické trendy z pera Dariny Křivánkové <<<<<<

Chci, aby lidi poznali, co jedí, říká šéfkuchař brněnské restaurace Element

Enjoy

Když se budete ptát, kam v Brně na večeři, devět z deseti doporučení bude znít: Element. Tenhle podnik dokonale vystihuje současný trend – a nejde jen o gastronomii, ale i atmosféru, přístup, zážitek a cenu, kterou zaplatíte. V Elementu to do sebe všechno perfektně zapadá. O tom, jak Element funguje, jsem si povídala s šéfkuchařem a spolumajitelem Tomášem Regerem. 

Darina Křivánková

Přečíst článek

Hmyz na talíři? Bude ho přibývat, ale ani si toho nevšimneme

Enjoy

Hmyz směřuje do evropského potravinářského průmyslu. Oklikou – propasírovaný přes ryby, drůbež nebo prasata, kde to konzumentům v podstatě nevadí a vesměs o tom ani nevědí.

Josef Tuček

Přečíst článek