Dramaticky nižší inkaso daně je možná nepříjemným překvapením pro politiky, méně však už pro analytiky a experty z bankovní branže. Ti už loni na podzim varovali, že vláda zdaleka nevybere tolik, kolik si „maluje“, píše ve svém komentáři k daňovému inkasu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Má to umožnit nový zákon o dorovnávací dani, který schválila Sněmovna.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, jak v září schválila. Dnes příslušný návrh rozpočtu začínají v prvním čtení projednávat poslanci. Ve skutečnosti přitom hrozí, že schodek bude spíše atakovat hranici 300 miliard korun. Kabinet tedy v podstatě rezignoval na snižování absolutní výše rozpočtových schodků.
Kalifornskému Los Angeles se nevyhnulo ochladnutí trhu nemovitostí. Na vině jsou především vysoké ceny a drahé hypotéky. Nárůst daně z převodu drahých nemovitostí a stávka herců a scénáristů také rozhodně nepomohly.
Vláda uspěla. Prosadila svůj „konsolidační balíček“, který v následujících dvou letech přinese úspory ve veřejných financích ve výši až 150 miliard korun. Tedy alespoň snad. Co ovšem balíček přinese zcela určitě, je růst daní a zdražování. Tak snad vláda ví, co prosadila.
Americký daňový úřad požaduje po společnosti Microsoft doplatit za roky 2004 až 2013 na daních 28,9 miliardy dolarů (668,6 miliardy korun) plus penále. Požadavek úřadu souvisí s kontrolou, jak firma rozdělovala svůj zisk mezi různé země a jurisdikce, oznámil Microsoft. Dodal, že se závěry IRS nesouhlasí, bude je rozporovat, a bude-li to nutné, obrátí se na soud.
Slovenský soud prvního stupně vyměřil exprezidentovi Andreji Kiskovi za daňový podvod trest dva roky vězení, který odložil na zkušební dobu tří let. Současně mu uložil pokutu 15 000 eur, v přepočtu 368 000 korun, a na šest let zakázal vykonávat funkci statutárního zástupce obchodních společností. Kiskův obhájce vzápětí oznámil, že se proti verdiktu odvolá.
Tempo ozdravování veřejných financí je dostatečné a sociálně únosné. Po jednání Národní ekonomické rady vlády (NERV) to řekl novinářům její koordinátor David Havlíček.
Prodej luxusních aut v ČR letos stoupl proti loňsku o 39 procent, což je dvojnásobné tempo oproti celému trhu. Jedním z důvodů je blížící se zavedení hranice dvou milionů korun pro nákup firemních vozů a také konec zrychlených dvouletých odpisů, zavedených kvůli covidu. Obě změny nastanou od roku 2024. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.
Pokud stát něco neudělá s výdaji na důchody, podle projekce Národní rozpočtové rady bude Česko za několik desítek let víc zadlužené než poškoláci Evropy, Řecko nebo Itálie. Výdaje na důchody už tvoří zhruba třetinu státních výdajů a mají dál růst. Stát a firmy přitom v situaci, kdy je schodek rozpočtu plánován ke třem stům miliardám korun, zvažují, že by dalšími desítkami miliard korun podpořily klíčové investice. „Pokud chceme vést debatu o budoucích strategických investicích, které jsou na dluh, bylo by dobré začínat s uklizeným stolem v běžném rozpočtu,“ říká Mojmír Hampl, šéf rozpočtové rady, „vrchní dozorce“ nad hospodařením státu.
Sněmovní rozpočtový výbor podle očekávání odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy vládního konsolidačního balíčku. Negativní stanoviska prosadili koaliční zástupci u návrhů ANO a SPD, které by až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Výbor dával doporučení k jednotlivým návrhům, jichž bylo předloženo osm desítek. Sněmovna má balíček a jeho případné úpravy začít schvalovat tento pátek na mimořádné schůzi.
