Dalibor Martínek: Macinku prostředí OSN zvláštně kultivuje. Což ho tam nechat
Petr Macinka se sice se svými Motoristy loni dostal do Poslanecké sněmovny a do vlády, ale za ten rok od voleb vidíme jenom bídu a ostudu. Špatné chování, úšklebky, pohrdání. Jeho jediným světlým okamžikem byl únorový proslov na půdě OSN. Najednou z něj byl státník. A nyní, po nekonečných tahanicích s prezidentem, se ocitli spolu v New Yorku. A posnídali. Wow. OSN má na Macinku záhadný, blahodárný vliv.
Vypadá to, jako že to bylo dávno. Nicméně v Česku na Macinkův projev v OSN řada lidí hleděla v únoru s otevřenými ústy. Cože, tenhle provokatér z podstaty dokáže vyslovit takové věty? Některé si připomeňme: V Evropě kdysi stála zeď. Oddělovala svobodu od útlaku. Oddělovala pravdu od propagandy. Oddělovala budoucnost od minulosti. Tato zeď už v Berlíně nestojí. Teď stojí na Ukrajině.
No, kdo by to do Macinky, kterého v té době zajímal jenom Turek, řekl.
Nebo také před světovými diplomaty pronesl: Stejně jako americký prezident Reagan adresoval v roce 1987 v Berlíně prezidentu Gorbačovovi svá slavná slova: „Strhněte tuto zeď!“, měli bychom i my vyslat stejný vzkaz prezidentu Putinovi: „Pane Putine, ukončete tuto válku.“
Ministr dopravy už nebude navrhovat, aby se slevy pro studenty a důchodce na jízdné ve veřejné dopravě od příštího roku zvedly z 50 na 75 procent. Nejsou na to peníze, přestože s takovým zvýšením počítalo programové prohlášení vlády. Dluhů už je prostě moc.
Dalibor Martínek: Babiš své důchodce neopustí. Jen ty slevy jsou už moc drahé
Názory
Takto by to mohl být dobrý ministr zahraničí. Jenže co předvádí v Česku, snad ani nestojí za komentář. Nyní, na dalším setkání OSN, najednou posnídá s prezidentem, se kterým tady měsíce urputně a často nechutně bojuje. Jeho extrémní kohabitace s prezidentem se podle něj propíše do dějin politologie, jak dříve napsal. A teď snídaně? Je to nějaký záblesk normalizace vztahů prezidenta a ministra zahraničí? Nebo se prostě jen náhodně potkali?
Našla se láska?
Co si řekli, si nechali oba pro sebe. Asi si není potřeba dělat nějaké velké iluze o znovunalezené vzájemné lásce. Fakt, že se vůbec nějaká společná snídaně stala, asi řadu Čechů překvapila. Možná i oba aktéry. Ono, když se dva Češi sejdou na druhém konci světa, kupodivu si najednou mají co říct.
V Česku se za dva a půl týdne uskuteční komunální a senátní volby. Do Senátu Motoristé žádného kandidáta nenašli. V komunálních budou bojovat hlavně o Prahu. Nevypadá to s nimi v průzkumech dobře. Přestože Pražáci rádi jezdí autem a u Motoristů mají zastání, Macinkův a Turkův politický styl Pražany odpuzuje. Asi stejně jako v jiných regionech. Těch politických přešlapů šéfa diplomacie prostě už bylo moc.
Na pražský magistrát se patrně nepodívají, přestože loni ve sněmovních volbách získali v Praze přes pět procent. Prostě to v Česku Macinka nevede dobře.
Dva tisíce korun potěší. Dostupnou péči ani jistotu na další roky ale seniorům nezajistí. Babišova vláda znovu sahá po politicky vděčném receptu. Rozdělit veřejné peníze a nechat voliče, aby si zapamatovali jméno dárce. Jenže důchodci si zaslouží víc než další zištnou mimořádnou pozornost na účet státního rozpočtu.
Michal Nosek: Babišova dvoutisícovka. Češi platí, premiér sbírá vděk
Názory
Potom jsou tu ještě průběžné průzkumy předvolebních preferencí v parlamentních volbách. Podle posledního průzkumu od Medianu by se nyní Motoristé nedostali ani do Sněmovny. Mají štěstí, že takové volby se teď nekonají. Mohou si ještě tři roky odkroutit na svých úřadech. V Česku dál prudit, Macinka na mezinárodní scéně občas překvapit.
Což takhle, až skončí jepičí život motoristické strany, která si sama zničila svými permanentními útoky, kauzami a hulvátstvím svou politickou budoucnost, poslat Macinku do New Yorku? Tam mu to překvapivě jde. Má to nespornou výhodu, že tady na něj nebude vidět, všem se uleví. A kupodivu, nějakou politickou práci pro zemi by za vodou přeci jenom mohl odvést. Americké klima mu patrně svědčí lépe než to pražské.