Společnost AviaNera Technologies ze skupiny CSG uzavřela strategické partnerství s ukrajinskou firmou Ukrainian Armor. Dohoda se týká vývoje a dodávek pohonných jednotek pro ukrajinské řízené střely a bezpilotní systémy.
Czechoslovak Group nejbohatšího Čecha Michala Strnada ukázala mimořádně silné první čtvrtletí. Tržby, zisk i zakázková kniha potvrzují, že evropský obranný boom dál pracuje ve prospěch skupiny. Po nedávných pochybnostech trhu ale CSG nestačí dodat dobrá čísla. Musí přesvědčit investory, že její růst je nejen rychlý, ale také čitelný, opakovatelný a dostatečně transparentní.
Zbrojařská a strojírenská skupina Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada výrazně zvýšila zisk. V prvním čtvrtletí jí čistý zisk meziročně vzrostl o 94,6 procenta na 299 milionů eur, tedy zhruba 7,3 miliardy korun.
Nejbohatší Čech Michal Strnad, majitel zbrojařské skupiny Czechoslovak Group, zakládá novou investiční platformu zaměřenou na private equity. Firma má investovat mimo obranný průmysl a při využití dluhového financování by mohla mít kapacitu až deset miliard eur, tedy zhruba 240 miliard korun.
Propad akcií CSG a zpráva Hunterbrook Media dostaly Michala Strnada pod tlak. Český zbrojařský miliardář teď v rozhovoru pro Bloomberg vrací úder. Pochybnosti o kapacitách označil za nesmysl a vazby na Rusko odmítl s odkazem na dodávky Ukrajině i kontrakt americké armády. Největší příležitost vidí v USA.
Česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada má podle britského deníku Financial Times zájem koupit významný podíl ve francouzsko-německém výrobci tanků KNDS. Nabídka přichází v době, kdy se evropský obranný průmysl snaží konsolidovat, ale zároveň naráží na silné politické zájmy Francie a Německa.
Akcie zbrojařské skupiny Czechoslovak Group se obchodují na polovině své hodnoty z doby úpisu, přestože tržby loni vzrostly o 72 procent na 165 miliard korun. Rekordní výsledky však zastiňuje nedůvěra investorů k reálným výrobním kapacitám i ostré spory s menšinovými akcionáři. Skupina nyní stojí na rozcestí mezi modelem postaveným na přeprodeji a přechodem k náročné vlastní výrobě.
Uplynulý týden přinesl finančním trhům hodně naděje a ty na ni odpověděly výrazným růstem akciových indexů. Spojené státy předložily Íránu návrh dohody, která by postupně vedla k obnovení provozu v Hormuzském průlivu a ke zrušení americké blokády íránských přístavů.
Akcie Czechoslovak Group po zprávě platformy Hunterbrook odepsaly v Amsterodamu téměř čtvrtinu hodnoty. Komentář hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy upozorňuje, že Hunterbrook není běžné médium, ale kontroverzní model spojující investigativní texty s finančními sázkami na pokles akcií. Případ španělského Viscofanu přitom ukazuje, že podobné propady se mohou časem zcela smazat.
Zbrojařská skupina CSG (Czechoslovak Group) podnikatele Michal Strnad získala další významnou zakázku. Evropskému zákazníkovi dodá dělostřeleckou munici dlouhého dosahu za téměř 250 milionů eur, tedy zhruba šest miliard korun.
Umělé inteligenci (AI) využívané v bankovnictví nevěří 3️⃣4️⃣ procent Čechů. Loni to bylo 36 procent. Naopak pocit bezpečí při využití AI meziročně vzrostl↗️ ze 17 procent na 24 procent. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro Raiffeisenbank mezi 1000 respondenty.
Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vyplývá to z návrhu nařízení, které bude schvalovat vláda. Změna času měla v EU skončit v roce 2019, členské státy se ale na jednotném nastavení neshodly.
Eurokomisařka pro technickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunenová vyzvala platformy Meta a TikTok, aby v krizových situacích důrazně postupovaly proti dezinformacím. V pátek o tom mluvila se zástupci těchto platforem v souvislosti s přílivem desítek tisíc migrantů do španělské Ceuty z minulého týdne.
Spojené státy provedou první testy vesmírného protiraketového štítu Golden Dome (Zlatá kopule) do konce letošního roku, zkušební lety jsou plánovány na rok příští. Napsala to agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Na vývoj prvních prototypů satelitní zbraňové technologie americké ministerstvo obrany vyčlenilo 3,2 miliardy dolarů (67,2 miliardy korun) z celkové plánované částky 185 miliard dolarů.
Americký Senát jasnou většinou schválil balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Sankce cílí na hlavně země, které od Ruska nadále nakupují ropu a plyn. Podle agentury AP je to dosud nejvýznamnější krok za druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa s cílem zastavit Ruskem vyvolanou válku.