Česká republika částečně neuspěla v mezinárodní arbitráži s Diag Human ohledně údajného pochybení ministerstva zdravotnictví při zadávání veřejných zakázek na zpracovatele krevní plazmy. Na základě výsledků arbitráže by tak Česko mělo zaplatit 15,5 miliardy korun. Vláda ale rozhodla o tom, že se Česko proti rozhodnutí odvolá, uvedlo ministerstvo financí.
Za minimálního zájmu médií vláda Petra Fialy (ODS) v uplynulém týdnu schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Inflace, která v ČR v květnu stoupla na 16 procent, je devátá nejvyšší v Evropě a 26. nejvyšší ve světě. Nejhůře si v Evropě vede Turecko s inflací 73,5 procenta, hned za ním je Moldavsko s 29,1 procenta a na třetím místě Estonsko s 20 procenty.
V Česku probíhá historicky rekordní pád životní úrovně. Reálné mzdy se letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění více než 11procentní inflace, se historicky propadly. Potvrzují to nejnovější data Českého statistického úřadu.
Meziměsíčně nižší, avšak ve srovnání s loňským rokem stále velmi dobré, byly výsledky stavebnictví za duben. Dařilo se především pozemní výstavbě, kterou pohání mimo jiné rekordní výstavba bytů, avšak slabší byly tentokrát čísla z inženýrského stavitelství, které po loňské expanzi dál zpomaluje. Základním problémem stavebnictví zůstává nedostatek kvalifikovaných a pomocných pracovníků, prudký růst cen stavebních materiálů, energií i drahé pohonné hmoty, upozorňuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Rakouský nábytkářský řetězec XXXLutz rozšiřuje své aktivity v Polsku. Firma oznámila, že se dohodla na převzetí padesátiprocentního podílu v polském konkurentovi Black Red White (BRW). Ten zaměstnává téměř 8000 lidí a provozuje 93 poboček, z toho 87 v Polsku.
Rádcovský tým prezidenta Miloše Zemana se rozpadl. Z deseti jeho členů odešlo pět lidí, kromě ekonoma Vladimíra Dlouhého, který nebyl jmenován novým guvernérem ČNB, se odporoučeli také šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák nebo někdejší odborový předák Jaroslav Zavadil a další. Pravidelné víkendové schůzky na zámku v Lánech prý začali považovat za ztrátu času. Jestli vám vrtá hlavou, co se „u Zemanů“ tak radikálně změnilo, tak vězte, že vůbec nic. Až na to, že současná hlava státu dosluhuje.
Inflace v České republice by podle ekonomů mohla klesnout v červenci. Za květen a červen by se mohla dostat nad 15 procent. Nebýt války na Ukrajině, spotřebitelské ceny by už byly nižší. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v ČR platilo eurem. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Ekonomičtí experti to řekli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Dosud se hlavně mluvilo o zdražování hypoték. O tom, že mladí lidé i ti starší na ně již nedosáhnou. To je pravda. Při cenách bytů, které rostou ve všech krajích, nejvíce v Ústí nad Labem, a které v Praze u novostaveb již dosahují v průměru sto padesát tisíc korun za metr čtvereční, hypotéky přestávají dávat smysl.
Brusel vychází vstříc Maďarsku a Evropská komise tak už nenavrhuje embargovat ruskou ropu proudící ropovodem Družba. Vyplývá to z aktualizovaného návrhu šestého sankčního balíčku, který Evropská komise v sobotu rozeslala členským vládám. Brusel v něm tedy navrhuje embargovat pouze tu ruskou ropu, jež je do EU přepravována tankery. Surovina proudící Družbou zatím embargována být nemá.
Česko dostane z fondů Evropské unie 27,4 milionu eur (téměř 680 milionů korun) na pomoc s uprchlíky z Ukrajiny. Uvedla to mluvčí Evropské komise, podle níž kromě Česka získají peníze také Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Celková částka, kterou komise nyní z fondů pro vnitřní záležitosti uvolní, je 248 milionů eur. Peníze mají sloužit především na jídlo, dopravu a ubytování lidí prchajících před ruskou invazí.
