David Kovář začal v době covidové pandemie pěstovat houby v garáži. Loni už se přesunul do pěstírny v brněnských Žabovřeskách. Ale poptávka po čerstvých houbách je tak velká, že už nyní předpokládá, že za rok, možná rok a půl se bude muset přesunout do ještě větších prostor a bude muset zapojit vedle rodiny i zaměstnance, uvádí majitel firmy Houbio.
Prodej hraček v Česku loni meziročně klesl o zhruba devět procent. Nižší poptávku evidovaly také další evropské země. Například v Německu se prodeje snížily o šest procent, ve Francii o pět procent a v Itálii o tři procenta. Uvedl to předseda českého Sdružení pro hračku a hru Miroslav Kotík. Vyšší zájem o hračky podle něj byl za pandemie covidu-19, kdy děti trávily více času doma. Doplnil, že v Česku je mnoho drobných výrobců dřevěných hraček, kteří hledají uplatnění zejména na českém trhu. Většina hraček, a to přes 80 procent, se podle Kotíka vyrobí v Asii.
Česko bylo loni devátou nejméně zadluženou zemí EU. Tak špatně na tom předtím bylo naposledy v krizovém roce 2013, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Naopak nejlepších výsledků v tomto miléniu dosahovalo v letech 2016 až 2020, kdy bylo soustavně čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU.
Evropská komise uvolnila Česku dotace v objemu 702 milionů eur (17,7 miliardy korun) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. O svém souhlasu s výplatou těchto peněz informovala unijní exekutiva již v únoru. Česko podle komise splnilo podmínky, aby mohlo další finance z Národního plánu obnovy získat.
Vyšetřovatelé Úřadu evropského veřejného žalobce v uplynulých měsících převzali případ jejího podezřelého vyjednávání šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové s šéfem amerického farmaceutického gigantu Pfizer Albertem Bourlou ohledně covidových vakcín. Případ měli původně na stole belgičtí vyšetřovatelé ve městě Lutychu. Pravomoci evropských vyšetřovatelů jsou ale silnější. Pro Leyenovou, která by ráda post šéfky komise zastávala i v dalším funkčním období, je to před volbami velmi nepříjemná zpráva.
Segment průmyslových nemovitostí zažil v posledních letech boom. Je to důsledek nejprve pandemie, poté i války na Ukrajině a s ní úzce související energetické krize. Právě poslední roky odhalily největší slabiny globálních dodavatelských řetězců a přiměly řadu firem k velkým změnám.
Kdysi královský klenot britského impéria skomírá. Hongkongské akcie se obchodují na úrovních roku 1997. Vzdělaní obyvatelé odházejí a nahrazují je Číňané z pevniny, kteří nesdílejí stejné hodnoty.
Saunia v listopadu splatila další emisi svých dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě 24,9 milionu korun. Hospodaření firmy se navíc po investicích v minulosti a několika letech poznamenaných zásadními restriktivními opatřeními souvisejícími s covidem hned v prvním fiskálním roce po pandemii dostalo do kladných čísel.
Londýňané byli po čase opět svědky pořádné královské akce. Přesto se v politických kruzích nejvíce hovoří o Johnsonovi a nezvládnuté pandemii, a také o knize bývalé ministryně, která se snaží poškodit expremiérovi stranické soky.
Důvěra v českou ekonomiku spadla nejníže od covidu. Důvěra v průmyslu je nejnižší od roku 2009, od světové finanční krize, nebereme-li v potaz tři kritické covidové měsíce duben až červen 2020. Klesá ovšem opět i důvěra spotřebitelů. Na spotřebitele zřejmě dolehla tíseň průmyslníků, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Každý druhý Čech má půjčku, každý čtvrtý jich má více než tři. Česká míra zadluženosti je sice v rámci Evropské unie desátá nejnižší, přesto pětina populace má už i osobní zkušenost s problémovým splácením či exekucí v rámci rodiny. Od letošního března roste ale i počet Čechů, kteří mají finanční problémy či odkládají splátky. To vše způsobuje mimo jiné také finanční stres, který zúčastněným vše komplikuje. Neměli bychom tak určitě usínat na vavřínech, že jsme v půlce žebříčku. Máme na to být lepší, uvedl mimo jiné v rozhovoru pro newstream.cz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
