Další měnové jednání bankovní rady a zveřejnění nové prognózy se blíží a nejvýstižnější je asi říci, že to ani tentokráte nebude lehké rozhodování. Stejně jako není snadné sestavit novu prognózu. Nejistot je zkrátka hodně. Nejméně jedna jistota tu však je. Inflace půjde ještě nahoru a bude tu s námi déle, než se ještě před začátkem roku čekalo, píše ve svém komentáři ekonom Pavel Štěpánek, bývalý člen bankovní rady ČNB.
Česká národní banka (ČNB) odebrala licenci Sberbank CZ, uvedly servery HN.cz a Seznam Zprávy. Rozhodnutí centrální banky zatím není pravomocné, banka s vazbami na Rusko může podat rozklad.
Březnové zrychlení cen výrobců znamená, že inflační vlna bude v Česku teprve kulminovat, shodují se analytici. České národní banka, jejímž hlavním cílem je cenová stabilita, bude proto zřejmě pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. K jejich dalšímu jemnému ladění by bankovní rada podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka mohla přistoupit hned na květnovém zasedání.
Už mě nebaví odpovídat pořád dokola na otázky kolem inflace. Ceny prostě rostou, je válka. Česko to však určitě přežije. Přestaňme neustále žádat stát o pomoc, a začněme se snažit každý sám za sebe, říká bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. I kdyby Rusové vypli plyn, zvládneme to, říká muž, který si před lety vysloužil nelichotivá přízviska za to, že v boji s hrozící deflací držel tři roky českou měnu v kurzu nad 27 korun za euro.
Druhý dubnový týden byl opět poměrně bohatý na zajímavé události. Světové indexy se nadále potýkaly s nejednoznačným vývojem, kdy by se jejich chování dalo označit jako pohyb do strany s prudkými výkyvy oběma směry. Pozornost investorů se soustředila na zasedání ECB, která mohla naznačit, jak se staví k poslednímu dění (nabídkové šoky v komoditním sektoru) a jaký by to mohlo mít dopad na její budoucí plán utažení sazeb v eurozóně. A jaké byly další události uplynulého týdne? Jak dopadly banky zahajující výsledkovou sezónu v Severní Americe nebo jaké milníky pokořila nová česká inflační data či ČEZ?
Banky a stavební spořitelny poskytly v březnu hypoteční úvěry za 30,3 miliardy korun, což je proti únoru nárůst o pět miliard, ale meziročně téměř o polovinu méně. Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypoték v březnu vzrostla z únorových 3,84 na 4,15 procenta.
Česká inflace láme nové rekordy. Spotřebitelské ceny rostly v březnu o 12,7 % meziročně, což je 2,9procentního bodu nad poslední zimní prognózou centrální banky (a 0,4procentního bodu nad naším odhadem), a to zdaleka nebude ještě inflační vrchol.
Někteří klienti pojišťoven uvěřili, že životní pojistka je podvod a oni byli oklamáni. Předali své domnělé nároky spolku, který jim slibuje vymoci náhradu. Hrozí však pravý opak a oni mohou přijít o další peníze.
Česká národní banka ani vláda v aktuální situaci nemohou plně kontrolovat tuzemskou inflaci. Na jejím růstu se stále výrazněji podepisuje válka na Ukrajině, jejíž případné dlouhé trvání může vést i k recesi, domnívá se bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal, který v současnosti vyučuje na Anglo-American University a ČVUT. „Pokud válka skončí brzy, vrchol inflace zažijeme již v létě a pak začne klesat. Pokud ne, budeme tu mít vyšší inflaci třeba i rok,“ domnívá se ekonom.
Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,50 procentního bodu na pět procent. Navýšení je v souladu s očekáváním trhu. Rizika a nejistoty odhadovaného vývoje jsou však podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka znatelně proinflační. „To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu,“ uvedl Rusnok.
Už pozítří se zpřísňují podmínky hypoték. Poprvé v historii k němu dojde zákonnou formou, protože dosud ČNB podmínky zpřísňovala pouze formou doporučení.
