Jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky, o kterém spekulují média, může naznačovat výraznější změny v bankovní radě a následně tak změnit směřování měnové politiky. Vyplývá to z vyjádření oslovených ekonomů.
Česká národní banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 13,1 procenta. Únorová prognóza přitom počítala s 8,5procentní inflací. Ekonomové také zhoršili odhad letošního růstu HDP na 0,8 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou představil guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu o nadstandardních 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. „Nejistota spojená zejména s chováním Ruska, s rozsahem dalších sankcí ze strany Evropské unie a s cenovými dopady těchto faktorů je tak velká, že odhadovat vrchol této série zvyšování úrokových sazeb ČNB je velmi obtížné,“ říká ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby více než odhadovali analytici. Základní úroková sazba stoupla o 0,75 procentní bod na 5,75 procenta. To lze interpretovat jako zesílení snahy bojovat proti extrémně vysoké inflaci. Ta likviduje kupní sílu úspor českých domácností a může vést ke krachu některých firem, míní hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Trinity Bank bezprostředně reaguje na navýšení základní sazby ze strany České národní banky a zvyšuje úročení vkladů. Nově nabízí úrok 5,08 procenta ročně.
Česká národní banka překvapila a zvedá základní úrokovou sazbu z pěti na 5,75 procenta, na nejvyšší úroveň za celé období od konce října 1999. Čekal se přitom nárůst jen na 5,5 procenta. Bankovní rada ČNB tedy z nové prognózy analytického týmu banky převážně nazřela, že inflační tlaky v české ekonomice jsou ještě silnější, než dosud mínila, takže je třeba vyslat takto razantní signál.
Česká národní banka dál vede bitvu proti rostoucí inflaci. Základní úrokovou sazbu zvýšila o nadstandardních 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta, oznámila to mluvčí centrální banky Markéta Fišerová.
Ministr financí Zbyněk Stanjura nedávno veřejně představil myšlenku, že by české firmy mohly od roku 2024 vést účetnictví a platit daně jak v korunách, tak v eurech. Dosud je to možné pouze v korunách. Je to součástí programového prohlášení vlády. Je to změna k lepšímu? Část firem to považuje spíše za nepodstatné, za marketing vlády.
V jednotlivých evropských státech již probíhá výplata klientů krachující ruské banky. Její evropská pobočka měla centrálu ve Vídni, rakouský záchranný fond tak již klientům vyplatil téměř miliardu eur. V Česku je lhůta na výplatu zajištěných vkladů tři roky, zákazníci tak mohou požádat o vklady do výše 100 tisíc eur do roku 2025.
Průměrná nabídková sazba hypoték podle Fincentrum Hypoindexu v květnu překročila hranici 5,3 procenta. Měsíční splátky hypotéky se ve srovnání s rokem 2017 již nyní prodraží téměř o polovinu. Úroky z hypoték navíc dál porostou, ČNB je totiž odhodlaná v boji s rostoucí inflací dál navyšovat sazby, které zdražují úvěry. Zkrátka, kdo letos refinancuje, měl by si určitě pospíšit.
Již tuto středu večer středoevropského času vystoupí šéf americké centrální banky Jerome Powell a oznámí, jaká opatření nachystal Fed v boji proti dramaticky rostoucí inflaci. Očekává se, že základní sazba půjde nahoru o 0,5 procenta v květnu a o další půlprocento v červnu. Tím se výrazně rozevřou nůžky mezi americkými úroky a evropskými. A to bude velký problém pro ECB a její šéfku Christine Lagardeovou.
