Platy ve veřejném sektoru jsou dlouhodobě polem, na němž se ekonomové střetávají s politiky. Ještě před pár měsíci se vzácně shodli, že platy v těžkých dobách nelze zvedat. Tomu je ale nyní konec. V ještě těžších dobách jde evidentně ekonomická logika stranou a převládá logika politická. Ta se ale brzy projeví na dalším růstu inflace.
Fialova vláda zvažuje zavedení takzvané válečné daně. To je však jen jiné označení pro daň z mimořádného či také neočekávaného zisku. A tato daň je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM.
Inflace v Česku po dlouhé době zaostala za prognózami. V červenci činila meziročně 17,5 procenta, zatímco ČNB počítala s 18,8 procenta. Trh pak čekal 17,6 procenta. Meziměsíčně inflace dosáhla 1,3 procenta, trh přitom čekal až 2,9 procenta, v konsensu 1,6 procenta. Meziměsíční růst cen pohánělo zejména markantní zdražení dovolených, o 23 procent v porovnání s červnem. Silný růst cen dovolených odráží skutečnost, že Češi na ni letos rozhodně nešetří, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Sice s velkým zpožděním, ale přece se finanční trhy mají možnost dozvědět se něco více o devizových intervencích ČNB. Poprvé letos intervenovala na začátku války na Ukrajině, avšak to šlo spíše o symbolické stomilionové částky. Od května však její aktivita na devizovém trhu výrazně zesílila.
Úroky u hypoték začínají podle Fincentrum Hypoindexu stagnovat. Průměrná nabídková sazba v srpnu vzrostla pouze o 0,04 procentního bodu na 6,28 procenta. Některé hypoteční úvěry dokonce zlevnily. Už v září ale může být vše jinak. Záleží, zda bankovní rada České národní banky (ČNB) zvedne sazby. Vyloučené to není. Tuto možnost již připouští i Aleš Michl, nový guvernér ČNB a vrchní odpůrce zvyšování sazeb.
Zlepšující se nálada na trzích, lepší výsledky firem a výrazné uzavíraní „krátkých pozic“ vynesly americké indexy (zejména technologický Nasdaq) opět k výšinám. Investoři jsou zjevně přesvědčeni, že to nejhorší je za námi. Historicky recese v USA přinesla větší pokles indexů (průměrně americký index S&P 500 klesá o více než třetinu hodnoty v medvědím trendu), než by odpovídalo současnému stavu. Uvidíme časem, kde nakonec bude pravda.
Česká národní banka by ráda rozšířila své zlaté rezervy přibližně desetinásobně, na více než 100 tun. Má se tak stát během několika let. V rozhovoru pro deník Právo to uvedl nový guvernér ČNB Aleš Michl. Do zlata zamýšlí takto rozsáhle investovat, neboť vývoj ceny drahého kovu má podle něj nulovou vazbu na vývoj cen akcií. Také podíl právě akcií v devizových rezervách chce nový guvernér navýšit.
Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. „Nebylo to jednoduché rozhodnutí, jsme ale přesvědčeni, že to bylo rozhodnutí správné,“ uvedl její nový šéf Aleš Michl v dokumentu zveřejněném na webu ČNB. Newstream přináší Slovo guvernéra v plném znění.
Koruna posílila vůči oběma hlavním světovým měnám. Vůči euru si ve srovnání se středečním závěrem připsala sedm haléřů na 24,59 koruny za euro, vůči dolaru pak 26 haléřů na 24,08 koruny za dolar. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online.
Jestřábi Marek Mora a Tomáš Holub zůstali v menšině. Noví členové bankovní rady se přiklonili k holubičí rétorice svého guvernéra.
Fakt, že ČNB nezvýšila sazby, je podle Pavla Sobíška, hlavního ekonoma Unicredit Bank, v pořádku. Sazby jsou již tak dost vysoké, je dobré si nechat čas a zhodnotit, jak se výše sazeb promítne do ekonomiky, míní Sobíšek. Není podle něj vyloučené, že k nějakému zvýšení sazeb na podzim ještě dojde. Česká ekonomika se podle něj recesi přesto asi nevyhne. Je prý otázkou, jak bude hluboká, a jak dlouhá.
