Uplynulý týden přinesl další zajímavou várku zpráv s významným dopadem na trhy. Akciové indexy se vesměs postupně stabilizovaly a předvedly mírný růst. Nadále je přesto v trhu cítit vysoká míra nejistoty, důvodem je ruská ofenziva na jihovýchodě Ukrajině, navíc Powell připustil 50 bodový růst sazeb. Investoři pak především vyhlíželi hospodářské výsledky firem, jako je Netflix, Tesla, Bank of America a dalších.
Druhý dubnový týden byl opět poměrně bohatý na zajímavé události. Světové indexy se nadále potýkaly s nejednoznačným vývojem, kdy by se jejich chování dalo označit jako pohyb do strany s prudkými výkyvy oběma směry. Pozornost investorů se soustředila na zasedání ECB, která mohla naznačit, jak se staví k poslednímu dění (nabídkové šoky v komoditním sektoru) a jaký by to mohlo mít dopad na její budoucí plán utažení sazeb v eurozóně. A jaké byly další události uplynulého týdne? Jak dopadly banky zahajující výsledkovou sezónu v Severní Americe nebo jaké milníky pokořila nová česká inflační data či ČEZ?
Banky a stavební spořitelny poskytly v březnu hypoteční úvěry za 30,3 miliardy korun, což je proti únoru nárůst o pět miliard, ale meziročně téměř o polovinu méně. Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypoték v březnu vzrostla z únorových 3,84 na 4,15 procenta.
Česká inflace láme nové rekordy. Spotřebitelské ceny rostly v březnu o 12,7 % meziročně, což je 2,9procentního bodu nad poslední zimní prognózou centrální banky (a 0,4procentního bodu nad naším odhadem), a to zdaleka nebude ještě inflační vrchol.
Někteří klienti pojišťoven uvěřili, že životní pojistka je podvod a oni byli oklamáni. Předali své domnělé nároky spolku, který jim slibuje vymoci náhradu. Hrozí však pravý opak a oni mohou přijít o další peníze.
Česká národní banka ani vláda v aktuální situaci nemohou plně kontrolovat tuzemskou inflaci. Na jejím růstu se stále výrazněji podepisuje válka na Ukrajině, jejíž případné dlouhé trvání může vést i k recesi, domnívá se bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal, který v současnosti vyučuje na Anglo-American University a ČVUT. „Pokud válka skončí brzy, vrchol inflace zažijeme již v létě a pak začne klesat. Pokud ne, budeme tu mít vyšší inflaci třeba i rok,“ domnívá se ekonom.
Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,50 procentního bodu na pět procent. Navýšení je v souladu s očekáváním trhu. Rizika a nejistoty odhadovaného vývoje jsou však podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka znatelně proinflační. „To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu,“ uvedl Rusnok.
Už pozítří se zpřísňují podmínky hypoték. Poprvé v historii k němu dojde zákonnou formou, protože dosud ČNB podmínky zpřísňovala pouze formou doporučení.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýší základní úrokovou sazbu zřejmě o 0,5 procentního bodu na pět procent. Počítají s tím odhady ekonomů, které ČTK oslovila. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001. Ekonomové ale nevylučují zvýšení základní sazby i o 0,75 procentního bodu. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.
Makroekonomický výhled je podle tuzemských analytiků výrazně jiný, než byl ještě před měsícem. Ekonomové oslovení v anketě Newstreamu očekávají dramatické zpomalení růstu ekonomiky. Kvůli konfliktu na Ukrajině a pádící inflaci není podle nich vyloučené, že se letošní růst hrubého domácího produktu bude pohybovat těsně nad nulou.
Zahraniční dluh České republiky na konci loňského roku dosáhl téměř 4,5 bilionu korun a představoval tak 73 procent HDP. V meziročním srovnání se vnější zadlužení Česka – konkrétně státu, centrální banky, obchodních bank a firem zvýšilo o 150 miliard korun, uvádí statistiky České národní banky.
Pražská burza opět 📈 vylepšila historické maximum, když index PX přesáhl 2400 bodů. Stoupl dnes o 0,52 procenta na 2409,12 bodu. Nahoru ho táhly především akcie energetické firmy ČEZ a bankovní skupiny Erste.
Senior, který před sněmovními volbami napadl na volebním mítinku v Dobré na Frýdecko-Místecku předsedu hnutí ANO Andreje Babiše francouzskou holí, dostal ☝ podmíněný trest. Rozhodl o tom okresní soud ve Frýdku-Místku. České televizi to dnes řekl dozorový státní zástupce Miroslav Nogol.
Petr Kellner mladší v polovině září ❌ skončil v dozorčí radě rodinné nadace The Kellner Family Foundation, ve které byl od tragické smrti svého otce a zakladatele skupiny PPF Petra Kellnera v roce 2021. Odchod Kellnera mladšího z nadace souvisí s vyplacením jeho desetiprocentního podílu v PPF, napsal dnes server Seznam Zprávy s odkazem na Tomáše Permana, mluvčího holdingu Amalar, který je většinovým vlastníkem PPF.
Turecké ropné rafinerie začaly 📉 omezovat nákupy ruské ropy a snaží se zajistit si nové dodávky z jiných zemí, včetně Iráku, Libye, Saúdské Arábie a Kazachstánu. Reagují tak na sankce, které nedávno Spojené státy uvalily na největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg.
Americká společnost Amazon bude poskytovat cloudové služby start-upu OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 3️⃣8️⃣ miliard dolarů (803,1 miliardy korun), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI.
Japonská společnost Mazda Motor je prvním zahraničním výrobcem aut, který ❌ ztratil právo na odkup svého podílu v ruském společném podniku. Firma Sollers, což je bývalý ruský partner Mazdy, dnes agentuře Reuters sdělila, že Mazda nevyužila svého práva na odkup svého 50procentního podílu ve společném podniku v Rusku. O právo na odkup tak přišla.
Slovenský prezident 👨 Peter Pellegrini se v úterý při pracovní návštěvě Prahy setká se svým českým kolegou Petrem Pavlem i s Andrejem Babišem, předsedou hnutí ANO, které zvítězilo v říjnových sněmovních volbách. Podle ní bude Pellegrini s Pavlem jednat hlavně o posílení regionální, přeshraniční, akademické a vědecké spolupráce mezi Slovenskem a Českem, i o možnostech zlepšení spolupráce v rámci uskupení Visegrádská čtyřka (V4) a Slavkovský formát.
Poslanci hnutí ANO Richard Brabec, Roman Zarzycký a Petr Kubis se v dnešním úvodu ustavující schůze Sněmovny ❌ vzdali mandátu. Všichni se ucházeli o místo v dolní parlamentní komoře ze zadních míst kandidátních listin a úmysl rezignovat ohlásili již dříve.
Sněmovna ✅ zahájila odpoledne svou ustavující schůzi v desátém funkčním období. Poslanci se na ní poprvé sešli ve složení podle výsledků říjnových voleb, které se uskutečnily před měsícem. Mají mimo jiné vybrat nové vedení dolní parlamentní komory. K jejich prvním krokům ale bude patřit složení ústavou předepsaného poslaneckého slibu.
Schodek státního rozpočtu na konci října dosáhl 183,1 miliardy korun, prohloubil se ze zářijových 153,9 miliardy korun. Říjnový deficit je 📉 nejnižší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový schodek za prvních deset měsíců 200,7 miliardy korun. Podle ministerstva financí k meziročnímu zlepšení přispěla konsolidační opatření, díky kterým příjmy rostou rychleji než výdaje.
