Meziroční pokles počtu fúzí a akvizic o 20 až 30 procent v prvním čtvrtletí letošního roku v tuzemsku ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 odhaduje ve své nejnovější analýze poradenská společnost Moore. Na změnu rozhodování investorů má přitom podle firmy ze všech faktorů největší vliv extrémně rostoucí inflace, a to více než zdražování úvěrů.
Česká národní banka v sobotu 21. května otevře pro veřejnost nové návštěvnické centrum za 124 milionů korun. Návštěvníky zábavnou a interaktivní formou seznámí s historií peněz a měny. K vidění bude i zlatá mince v hodnotě v nominální hodnotě 100 milionů korun, která je největší zlatou mincí v Evropě a druhou největší na světě.
Air Bank už podruhé během května zvyšuje sazbu na spořicím účtu. Klienti budou nově moci získat bonusový roční úrok čtyři procenta.
Češi mají moc peněz a pořád utrácejí. Proto jim zvyšováním sazeb chceme naznačit, že je v současnosti lepší šetřit, říká viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. Ten byl ještě nedávno označován za možného budoucího guvernéra ČNB po Jiřím Rusnokovi, který v polovině roku v této funkci končí. Situace se však změnila, prezident Miloš Zeman jmenoval budoucím guvernérem Aleše Michla. „Až při setkání s prezidentem jsem pochopil, že mu vadí zvyšování sazeb,“ říká Nidetzký.
Miroslav Singer, bývalý guvernér České národní banky, mi asi před měsícem při rozhovoru řekl, že se růstem cen musíme protrápit, a že každý něco ztratí. Že se s tím nedá nic dělat. Současný guvernér národní banky Jiří Rusnok mluvil při rozhovoru v únoru v podobném duchu. Inflace každého z nás připraví o peníze. A do třetice, podobně nyní mluvil i Tomáš Nidetzký, současný viceguvernér, a ještě nedávno jeden z aspirantů na guvernérskou pozici. Tu mu vyfoukl Aleš Michl.
Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace v Česku podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty. Kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové. Poznamenal, že jde z jeho strany o spekulaci, kterou si může dovolit jako „skoro emeritní guvernér“.
Čtveřice největších bank v Česku v letošním 1. čtvrtletí vydělala 15 miliard korun, což je proti stejnému období loni nárůst o sedm miliard korun. Vyplývá to z výsledků bank. Hlavním faktorem nárůstu jsou vyšší výnosy úložek u České národní banky a nižší náklady na riziko.
Česká národní banka (ČNB) reaguje na výrazné oslabení koruny měnovými intervencemi. Podle ČNB je cílem nepřipustit dlouhodobější oslabení kurzu koruny v situaci vysoké inflace. Banka zároveň po dobu intervencí pozastavila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv.
Zatím se nemluví o tom, jestli ČNB pod novým guvernérem uskuteční detailní klimatický stres test bankovního sektoru, ke kterému už přistoupila Evropská centrální banka a centrální banky Francie, Británie, Nizozemska a Hongkongu. Vhodná kalibrace testu by byla pro ČNB výzvou, píše ve svém komentáři Martin Křivánek, expert na udržitelnost v bankovním sektoru z poradenské společnosti KPMG.
Jmenováním Aleše Michla guvernérem České národní banky dává prezident Miloš Zeman signál, že je přesvědčen o tom, že české ekonomice nyní prospěje více „holubičí“ přístup k monetární politice – případně méně „jestřábí“ přístup –, než jaký zastává bankovní rada pod vedením končícího guvernéra Jiřího Rusnoka. Je tak pravděpodobné, že další personální obměny, které prezident v bankovní radě provede letos a příští rok, budou tento signál potvrzovat. Tedy prezident Zeman jmenuje odborníky zastávající rovněž spíše „holubičí“ pohled na současné dění v ekonomické oblasti.
Tento text je víc osobní, než bych si přál. Aleše Michla jsem poznal před víc než dvaceti lety, kdy při studiu Vysoké školy ekonomické psal do Hospodářských novin. Psal pěkně, přemýšlel originálně. Vím o tom své, jeho texty šly mýma rukama. Možná mu tato osobní vzpomínka jako budoucímu guvernérovi nebude příjemná. Nicméně i v nové pozici bude muset unést názory novinářů, bude to součástí jeho profese.
