Firmy čím dál častěji využívají úvěry v eurech. Loni v listopadu podíl eurových úvěrů ve firmách činil již 44 procent a ve zpracovatelském průmyslu dokonce 59 procent. Využívání úvěrů v jednotné evropské měně tak ve firmách meziročně stouplo o 43 procent a ve zpracovatelském průmyslu o 25 procent. S odkazem na údaje České národní banky (ČNB) to sdělil Svaz průmyslu a dopravy.
Ať už vzejde z probíhajících prezidentských voleb jako nová hlava státu kdokoli, na tuzemskou ekonomiku to prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Nový prezident či prezidentka může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.
Bizarní debata se odehrála den před volbami mezi třemi favority na prezidenta na téma ČNB a její sazby, potažmo inflace. První promluvil generál Pavel. Oznámil, že ekonomice vůbec nerozumí, ale každý přece nemůže rozumět všemu, že. On třeba zase rozumí armádě. Nicméně dodal, že by se obklopil týmem poradců. U některých už se radil, posléze přiznal, že to byl bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma, a je mu nyní úplně jasné, že to ČNB zvrzala na celé čáře. Sazby by podle něj měly být vyšší, přesněji 7,5 procenta, abychom s inflací pěkně zatočili.
Od července je Jan Frait podruhé členem bankovní rady ČNB. Poprvé do ní na šestileté funkční období nastoupil už v roce 2000. Letos v únoru se stane viceguvernérem. „Žijeme v době inflačního šoku,” říká Frait. Podle něj není žádné optimální řešení, jak s růstem cen rychle zatočit. Hraje tu moc vlivů, například ceny energií jsou nyní naprosto nepředvídatelné. „Nemáme klasickou inflaci, kdy by rostlo víceméně všechno.” Česko se podle něj letos dostane do mírné, asi jednoprocentní recese. Přesto prý není důvod „pro katastrofické scénáře o prudkém poklesu produkce nebo razantním růstu nezaměstnanosti”.
Výkon světové ekonomiky v roce 2022 podle všeho poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 bilionů dolarů (asi 2270 bilionů korun). V letošním roce jí ale hrozí recese. Kam se přesune těžiště světového ekonomického výkonu? Jakou roli v tom sehrají centrální banky? Kam zamíří inflace a kurz koruny? A je ten správný čas nakupovat akcie, případně které? Nejen na tyto otázky naleznete odpovědi v komentáři ekonoma Lukáše Kovandy.
Důvodem pro zvýšení základní úrokové sazby České národní banky (ČNB) by mohlo být případné výrazné zdražení zboží a služeb při lednových změnách ceníků nebo proinflační působení vládní fiskální politiky. ČNB by ke zpřísnění měnové politiky mohla sáhnout i v případě, že by zahraniční centrální banky dost nezvyšovaly své sazby a hrozilo by dovážení zahraniční inflace. Vyplývá to ze záznamu z prosincového jednání bankovní rady ČNB, který centrální banka dnes zveřejnila.
Prezidentská volba se blíží a už za deset dní budeme vědět, kdo postoupil do druhého kola. Při naplnění nepravděpodobných scénářů pak možná budeme vědět jméno toho, kdo v březnu na Hradě nahradí Miloše Zemana. Devítka kandidátů odpovídá téměř všude na všemožné otázky včetně toho, jestli na pizzu patří ananas. Ale o reálných ekonomických plánech víme pomálu. Přitom toho prezident může v ekonomice docela dost. Nevěříte? Tady jsou jeho hlavní ekonomické pravomoci.
Koruna poprvé od roku 2008 obchoduje pod méně než 24,00 koruny za euro. Podle Bloombergu patří česká koruna k největším světovým vítězům doby pandemie a války, spolu s měnami Švýcarska a Singapuru.
UniCredit Bank dostala od České národní banky pokutu deset milionů korun kvůli poplatkům účtovaným za předčasné splacení hypotéky. Přestupek proti zákonu o spotřebitelském úvěru se týkal skoro 1500 klientů, kterým banka nesnížila úrokové náklady o celkem 42,37 milionu korun. Vyplývá to z rozhodnutí ČNB, na které upozornil server Peníze.cz. Podle něj jde o zatím nejvyšší sankci kvůli poplatkům za předčasné splacení.
Koruna vstupuje do nového roku při síle, je nejsilnější od srpna 2011 a nachází se blízko maxim od roku 2008. Svědčí jí včerejší slova guvernéra ČNB Aleše Michla.
Centrální banky patřily v roce 2022 ke klíčovým hráčům světové ekonomiky. Ačkoli si to možná někdo nechce přiznat, hrají v současnosti roli přinejmenším srovnatelnou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ne-li větší. A platí to i pro Aleše Michla, nového guvernéra České národní banky, který patřil k osobnostem roku 2022 podle byznysového portálu newstream.cz.
Osm zemí ze skupiny OPEC+, kterou tvoří Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem, se dohodlo na urychlení plánu na 📈 zvyšování těžby ropy. Od srpna skupina zvýší těžbu o 548 tisíc barelů denně, uvedl ropný kartel v dnešní tiskové zprávě, zatímco v květnu, červnu a červenci navyšoval těžbu pokaždé o 411 tisíc barelů denně.
Skupina Sev.en Česká energie Pavla Tykače plánuje ve Chvaleticích na Pardubicku a v Kladně vybudovat velká bateriová úložiště elektřiny. Svou kapacitou 📈 několikanásobně předčí dosud spuštěná tuzemská zařízení a snesou srovnání s obdobnými největšími zařízeními v Evropě. Náklady převýší miliardu korun, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí společnosti Eva Maříková.
Americký prezident Donald Trump podepsal pro 12 zemí 📝 dopisy, ve kterých jim nastínil různé úrovně cel na jejich zboží dovážené do Spojených států. Dopisy budou rozeslány v pondělí. Řekl to Trump novinářům na palubě letadla Air Force One.
Malajsijská nízkonákladová letecká společnost AirAsia podepsala předběžnou dohodu s evropským výrobcem letadel Airbus o nákupu 5️⃣0️⃣ letadel pro dálkové lety A321XLR s opcí na dalších 20. Hodnota objednávky by mohla činit až 12,3 miliardy dolarů (257,3 miliardy korun), napsala agentura Bloomberg.
