Česká měna je nyní k euru nejsilnější za posledních více než 14 let. Dnes zpevnila proti předchozímu závěru o dva haléře na 23,90 Kč/EUR, což je nejlepší úroveň od 29. října 2008. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Koruna si polepšila také k dolaru, a to o 13 haléřů na 22,05 Kč/USD, což je nejsilnější kurz od konce loňského března.
Vydáním tisícikoruny se speciálním přetiskem, výstavou o měnovém vývoji či řadou konferencí připomene letos Česká národní banka (ČNB) 30. výročí rozdělení Československa a vznik samostatných měn. ČNB jich do oběhu vydá 200 tisíc kusů, zájemci je budou moci získat od 8. února.
Druhý týden v novém roce se nesl ve znamení vzestupné tendence na trzích, kdy na pozadí zlepšení v oblasti inflace V USA si investoři přejí méně razantní postup centrálních bank. Přicházející klíčová makroekonomická data zatím nepotvrzují to, že by americká ekonomika až tolik zpomalovala. Zlepšující se situace na energetickém trhu podporuje také německý index DAX, který v posledních dnech dosáhl úrovně kolem 15 tisíc bodů. Ceny evropského plynu se totiž dostaly na úroveň před začátkem konfliktu na Ukrajině.
Generál Pavel má po sobotních volbách podle sázkových kanceláři rekordní, skoro 90procentní pravděpodobnost, že se stane prezidentem. Ekonomiku ale moc neovlivní.
Ať už vzejde z probíhajících prezidentských voleb jako nová hlava státu kdokoli, na tuzemskou ekonomiku to prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Nový prezident či prezidentka může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.
Bizarní debata se odehrála den před volbami mezi třemi favority na prezidenta na téma ČNB a její sazby, potažmo inflace. První promluvil generál Pavel. Oznámil, že ekonomice vůbec nerozumí, ale každý přece nemůže rozumět všemu, že. On třeba zase rozumí armádě. Nicméně dodal, že by se obklopil týmem poradců. U některých už se radil, posléze přiznal, že to byl bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma, a je mu nyní úplně jasné, že to ČNB zvrzala na celé čáře. Sazby by podle něj měly být vyšší, přesněji 7,5 procenta, abychom s inflací pěkně zatočili.
Od července je Jan Frait podruhé členem bankovní rady ČNB. Poprvé do ní na šestileté funkční období nastoupil už v roce 2000. Letos v únoru se stane viceguvernérem. „Žijeme v době inflačního šoku,” říká Frait. Podle něj není žádné optimální řešení, jak s růstem cen rychle zatočit. Hraje tu moc vlivů, například ceny energií jsou nyní naprosto nepředvídatelné. „Nemáme klasickou inflaci, kdy by rostlo víceméně všechno.” Česko se podle něj letos dostane do mírné, asi jednoprocentní recese. Přesto prý není důvod „pro katastrofické scénáře o prudkém poklesu produkce nebo razantním růstu nezaměstnanosti”.
Výkon světové ekonomiky v roce 2022 podle všeho poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 bilionů dolarů (asi 2270 bilionů korun). V letošním roce jí ale hrozí recese. Kam se přesune těžiště světového ekonomického výkonu? Jakou roli v tom sehrají centrální banky? Kam zamíří inflace a kurz koruny? A je ten správný čas nakupovat akcie, případně které? Nejen na tyto otázky naleznete odpovědi v komentáři ekonoma Lukáše Kovandy.
Důvodem pro zvýšení základní úrokové sazby České národní banky (ČNB) by mohlo být případné výrazné zdražení zboží a služeb při lednových změnách ceníků nebo proinflační působení vládní fiskální politiky. ČNB by ke zpřísnění měnové politiky mohla sáhnout i v případě, že by zahraniční centrální banky dost nezvyšovaly své sazby a hrozilo by dovážení zahraniční inflace. Vyplývá to ze záznamu z prosincového jednání bankovní rady ČNB, který centrální banka dnes zveřejnila.
Prezidentská volba se blíží a už za deset dní budeme vědět, kdo postoupil do druhého kola. Při naplnění nepravděpodobných scénářů pak možná budeme vědět jméno toho, kdo v březnu na Hradě nahradí Miloše Zemana. Devítka kandidátů odpovídá téměř všude na všemožné otázky včetně toho, jestli na pizzu patří ananas. Ale o reálných ekonomických plánech víme pomálu. Přitom toho prezident může v ekonomice docela dost. Nevěříte? Tady jsou jeho hlavní ekonomické pravomoci.
Koruna poprvé od roku 2008 obchoduje pod méně než 24,00 koruny za euro. Podle Bloombergu patří česká koruna k největším světovým vítězům doby pandemie a války, spolu s měnami Švýcarska a Singapuru.
Pražská burza po sváteční pauze rostla 📈. Index PX přidal 0,44 procenta na 2363,09 bodu. Pomohl mu hlavně bankovní sektor. Ztrácely naopak akcie energetické společnosti ČEZ nebo pojišťovny VIG. Aktivita na trhu byla podprůměrná, celkový objem obchodů zůstal pod 370 miliony korun.
Ceny ropy 🛢 rostou. Může za to zpráva o výrazném poklesu zásob ropy a paliv v USA. Projevil se i optimistický tón amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně jeho nadcházejícího jednání s čínským protějškem. Cena severomořské ropy Brent roste o 1,2 procenta a prodává se za 65,19 dolaru za barel. Cena americké lehké ropy WTI přidává 1,2 procenta na 60,86 dolaru za barel.
