Bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Tomáš Nidetzký by se měl stát novým předsedou představenstva a generálním ředitelem Národní rozvojové banky (NRB). Nahradil by Jiřího Jiráska, který je ve funkci od ledna 2016. Na webu to napsaly Hospodářské noviny (HN), kterým tuto informaci potvrdilo ministerstvo financí.
Novými členy bankovní rady České národní banky (ČNB) se dnes stávají bývalý ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka (na snímku zcela vpravo) a dosavadní vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček (druhý zprava). V sedmičlenné radě nahradili viceguvernéra Marka Moru a člena rady Oldřicha Dědka, kterým skončil šestiletý mandát. Na pozici viceguvernéra uvolněnou Morou se ode dneška posouvá člen rady Jan Frait (druhý zleva).
Doba je turbulentní a naplněná nejistotami, ale zpětný pohled ukazuje, že periody relativního klidu v historii ČNB významně nepřevládají. Jak se s nejistotami banka popasuje, záleží nejen na tom, jaká rozhodnutí přijímá, ale také jak zdařile o nich informuje. Našlapovat kolem ČNB je třeba velmi opatrně, je to v zájmu nás všech, nezávisle na tom, co si kdo o strategii bankovní rady v posledním období může myslet, varuje hlavní ekonom společnosti Fondee a bývalý člen bankovní rady ČNB Pavel Štěpánek.
Česká republika má momentálně jednu z reálně nejvíce uvolněných měnových politik na světě, tedy politiku, jež poměrně málo tlumí inflaci. Vyplývá to z nejnovějšího pravidelného přehledu agentury Bloomberg. Ten sestává nejen z nominálních základních úrokových sazeb, které přímo nastavují jednotlivé centrální banky, ale také ze sazeb reálných, které zohledňují inflaci. Reálné úrokové sazby jsou přitom pro rozhodování investorů či spotřebitelů často podstatnější než sazby nominální. Vyjadřují totiž skutečnou, tedy právě reálnou, cenu peněz, resp. úvěrů.
Chystaná novela zákona k předčasnému splacení hypoték už má skalní příznivce i odpůrce. Pokud se schválí podle aktuálního návrhu, mohla by vše zpřesnit, jak pro banky, tak i pro dlužníky. Zavedení jasných pravidel pro poplatky za předčasnou splátku hypotéky by navíc mohlo stabilizovat situaci na hypotečním trhu. Odborníci se však obávají, co s novelou provedou při schvalování zákonodárci.
Pro Evropu je důležité, že se začaly stavět terminály na zkapalněný plyn. „Současné ceny energií jsou pro to velkou pobídkou. Reálně vidíme, jak funguje kapitalismus v praxi,“ řekl v rozhovoru pro časopis MED Miroslav Singer, hlavní ekonom Generali CEE Holding a bývalý guvernér České národní banky. Na Evropu přesto podle Singera nejhůře dopadne hospodářská recese.
S blížícím se jarem bude růst tlak na zpomalení inflace, protože ceny energií a pohonných hmot se budou meziročně srovnávat s historicky nejvyššími cenami. V odhadech, o jak razantní zpomalení půjde, se ale analytici liší.
Česká národní banka (ČNB) dnes uvedla do oběhu speciální tisícikorunovou bankovku s přetiskem k 30. výročí rozdělení československé měny. Bankovku, která bude platná i v běžném obchodním styku, mohou zájemci zakoupit za tisíc korun na pokladnách centrální banky v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem. Hradci Králové, Brně a Ostravě.
Ve středu uplyne 30 let od chvíle, kdy lidé mohli poprvé v nově vzniklé České republice začít platit vlastní národní měnou, korunou českou. Nahradila předchozí společnou československou korunu. Její nástup byl mnohem rychlejší, než tehdejší vládní a ekonomická garnitura čekala. Nicméně nástup nejprve kolkovaných federálních bankovek a poté již těch s nápisem „korun českých" se vyvaroval větších lapsů, o čemž svědčí fakt, že tehdejší rovněž nově zrozená Česká národní banka zaznamenala jen 135 pokusů o padělání tehdejší měny.
Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, řekl v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech, měla by ji zvýšit, doplnil. Podle Jana Švejnara, ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je česká ekonomika ve výjimečné situaci, když prochází recesí, ale zároveň má vysokou jádrovou inflaci.
Inflace v ČR letos v lednu proti prosinci 2022 zrychlila, a to zejména kvůli cenám energií a tradičním úpravám ceníků na počátku roku. Shodují se na tom analytici. Odhady lednové inflace se ale rozcházejí. Podle některých odborníků byl lednový meziroční růst cen 16,2 procenta, jiní odhadují až 19 procent. Prognóza České národní banky (ČNB) počítá s hodnotou nad 17 procent. V prosinci činila meziroční inflace 15,8 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o lednové inflaci v pátek.
Pražská burza po sváteční pauze rostla 📈. Index PX přidal 0,44 procenta na 2363,09 bodu. Pomohl mu hlavně bankovní sektor. Ztrácely naopak akcie energetické společnosti ČEZ nebo pojišťovny VIG. Aktivita na trhu byla podprůměrná, celkový objem obchodů zůstal pod 370 miliony korun.
Ceny ropy 🛢 rostou. Může za to zpráva o výrazném poklesu zásob ropy a paliv v USA. Projevil se i optimistický tón amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně jeho nadcházejícího jednání s čínským protějškem. Cena severomořské ropy Brent roste o 1,2 procenta a prodává se za 65,19 dolaru za barel. Cena americké lehké ropy WTI přidává 1,2 procenta na 60,86 dolaru za barel.
