Čínské úřady nařídily největším technologickým firmám v zemi přestat nakupovat čipy pro umělou inteligenci (AI) od americké Nvidie. Zároveň mají čínské společnosti zrušit stávající objednávky. Píše o tom web deníku Financial Times (FT). Peking zintenzivňuje úsilí o podporu domácího polovodičového průmyslu a posiluje konkurenční boj se Spojenými státy.
Japonský gigant SoftBank kupuje akcie amerického výrobce čipů Intel za dvě miliardy dolarů. Po oznámení akcie Intelu vyletěly o více než pět procent – je to začátek záchranné mise pro kdysi dominujícího hráče na trhu s polovodiči?
Podle zdrojů by takovýto krok podpořil snahy Intelu o rozšiřování výroby ve Spojených státech.
Američtí výrobci polovodičů AMD a Nvidia souhlasili, že budou Spojeným státům odvádět 15 procent tržeb z prodeje pokročilých čipů H20 a MI308 pro umělou inteligenci (AI) do Číny, uvedl americký prezident Donald Trump, který tak potvrdil dřívější zprávy médií. Podle agentury Reuters je dohoda podmínkou pro získání exportních licencí, které umožní obnovit dodávky těchto produktů na čínský trh. Trumpova administrativa zastavila prodej čipů H20 od Nvidie a MI308 od AMD do Číny v dubnu, v červenci ale souhlasila s jeho obnovením a začala vydávat příslušná povolení.
Americký prezident Donald Trump hrozí dalšími cly, a to přímo v těchto hodinách, kdy vstupují v platnost jeho takzvaná reciproční cla. Z nich jsou však některé vývozní položky vyčleněny. Týká se to i mikročipů či obecněji polovodičů. Na jejich dovoz do USA nyní Trump právě plánuje překvapivě zavést 100procentní clo.
Jihokorejská společnost Samsung Electronics uzavřela s americkou automobilkou Tesla dohodu o dodávce polovodičů pro umělou inteligenci (AI) za 16,5 miliardy dolarů (zhruba 345 miliard korun). S odkazem na sdělení Samsungu a na oznámení šéfa Tesly Elona Muska to napsala agentura Reuters. Dohoda je vítězstvím pro málo výkonnou zakázkovou výrobu polovodičů Samsungu, kde firma ztrácí podíl na trhu.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců, do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75 tisíc. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a v Polsku. Intel to oznámil ve čtvrtek spolu s hospodářskými výsledky za druhé čtvrtletí.
Společnost Neuralink chce do roku 2031 ročně implantovat své čipy 20 tisícům lidí a mít roční tržby nejméně miliardu dolarů (20,9 miliardy korun). O plánech neurotechnologické firmy podnikatele Elona Muska píše agentura Bloomberg s odvoláním na dokumenty pro investory.
Finanční trhy se v uplynulém týdnu pohybovaly v užším obchodním pásmu, a to na pozadí startu americké výsledkové sezóny za druhé čtvrtletí. Tradičně ji otevřel bankovní sektor, který tentokrát znovu potvrdil svou odolnost. Obavy z další bankovní krize se tak zatím nenaplňují – naopak, některé instituce přepisují historická maxima. Americký akciový index S&P 500 se v průběhu týdne držel poblíž úrovně 6200 bodů, což potvrzuje stabilní náladu investorů.
Čínský regulační úřad s podmínkami schválil záměr výrobce softwaru pro návrh čipů Synopsys převzít americkou softwarovou společnost Ansys, píše agentura Reuters. Transakci za 35 miliard dolarů (740,7 miliardy korun) firmy oznámily v lednu loňského roku a už dříve ji schválili regulátoři v Evropské unii a ve Spojených státech. Firmy se však musejí zbavit některých aktiv. Odprodaná aktiva převezme společnost Keysight Technologies.
Americký výrobce čipů Nvidia se stal celosvětově první firmou s akciemi na burze, jejíž tržní hodnota dosáhla čtyř bilionů dolarů (84,2 bilionu korun).
Lufthansa ✈ se přihlásila k temné kapitole dějin, byla částí nacistického systému. Uvedl to předseda představenstva společnosti Carsten Spohr. U příležitosti stého výročí založení předchůdkyně Lufthansy představil Spohr studii, která se věnuje roli aerolinek v třetí říši.
