Americký prezident Donald Trump hrozí dalšími cly, a to přímo v těchto hodinách, kdy vstupují v platnost jeho takzvaná reciproční cla. Z nich jsou však některé vývozní položky vyčleněny. Týká se to i mikročipů či obecněji polovodičů. Na jejich dovoz do USA nyní Trump právě plánuje překvapivě zavést 100procentní clo.
Čínský regulační úřad s podmínkami schválil záměr výrobce softwaru pro návrh čipů Synopsys převzít americkou softwarovou společnost Ansys, píše agentura Reuters. Transakci za 35 miliard dolarů (740,7 miliardy korun) firmy oznámily v lednu loňského roku a už dříve ji schválili regulátoři v Evropské unii a ve Spojených státech. Firmy se však musejí zbavit některých aktiv. Odprodaná aktiva převezme společnost Keysight Technologies.
Americký výrobce čipů Nvidia se stal celosvětově první firmou s akciemi na burze, jejíž tržní hodnota dosáhla čtyř bilionů dolarů (84,2 bilionu korun).
Čínský technologický start-up DeepSeek, který se zabývá umělou inteligencí, pomáhá Číně při jejích vojenských a zpravodajských operacích. Agentuře Reuters to sdělil jeden z amerických činitelů.
Americký výrobce počítačových čipů Texas Instruments (TI) investuje ve Spojených státech více než 60 miliard dolarů (1,3 bilionu korun). Reaguje tím na tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po velkých technologických firmách požaduje, aby v zemi zvýšily objem výroby. Firma uvedla, že plánuje postavit nebo rozšířit sedm závodů na výrobu čipů ve třech lokalitách v Texasu a v Utahu a vytvořit asi 60 tisíc pracovních míst. Podrobný časový plán investic však neuvedla.
Potřebuje Čína více pokročilé čipy a související technologie, nebo Spojené státy prvky vzácných zemin? Odpověď na tuto otázku do značné míry určí, jak dopadnou probíhající jednání představitelů dvou největších světových ekonomik a trvalém smíru v obchodním vztahu a jeho podmínkách.
Zisk amerického výrobce čipů Nvidia v prvním čtvrtletí stoupl o 26 procent na 18,8 miliardy dolarů (416 miliard korun). Tržby stouply o 69 procent na 44,1 miliardy dolarů a výrazně tak překonaly očekávání analytiků. Firmě se dařilo, protože zákazníci nakupovali její čipy pro umělou inteligenci předtím, než vstoupila v platnost nová omezení USA na vývoz do Číny.
Začíná přibývat továren na čipy kousek za hranicemi Česka. Přední světový výrobce čipů TSMC totiž kromě továrny, která vzniká v Drážďanech, plánuje do konce letošního roku otevřít také centrum pro navrhování čipů v Mnichově.
Americký výrobce čipů Intel plánuje propustit více než 20 procent zaměstnanců. Cílem tohoto kroku je zjednodušit organizační strukturu ve firmě, která se potýká s problémy. S odvoláním na informovaný zdroj to uvedla agentura Bloomberg. Propouštění by mohlo být oznámené ještě tento týden.
Tchajwanská společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC), která je největším smluvním výrobcem čipů na světě, zvýšila v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 60 procent na 361,6 miliardy tchajwanských dolarů (zhruba 245 miliard korun).
Společnost Nvidia hodlá v příštích čtyřech letech vyrobit ve Spojených státech servery pro umělou inteligenci za 500 miliard dolarů (11,1 bilionu korun) s pomocí svých partnerů, jako jsou firmy TSMC, Foxconn a Wistron. Bude to poprvé, kdy se superpočítače firmy budou vyrábět v USA, uvedla Nvidia. Je tak další americkou technologickou firmou, která podpořila snahu administrativy Donalda Trumpa o místní výrobu, napsala agentura Reuters.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.