Americký výrobce čipů Nvidia ve druhém čtvrtletí zvýšil tržby meziročně o 56 procent na 46,7 miliardy dolarů (985,13 miliardy korun). Mírně tak překonal odhady analytiků, uvedl server listu Financial Times. Čistý zisk vzrostl o 59 procent na 26,4 miliardy dolarů. Přesto akcie společnosti před zahájením obchodování oslabovaly a investory znepokojila nejistota kolem budoucnosti odbytu v Číně.
Američtí výrobci polovodičů AMD a Nvidia souhlasili, že budou Spojeným státům odvádět 15 procent tržeb z prodeje pokročilých čipů H20 a MI308 pro umělou inteligenci (AI) do Číny, uvedl americký prezident Donald Trump, který tak potvrdil dřívější zprávy médií. Podle agentury Reuters je dohoda podmínkou pro získání exportních licencí, které umožní obnovit dodávky těchto produktů na čínský trh. Trumpova administrativa zastavila prodej čipů H20 od Nvidie a MI308 od AMD do Číny v dubnu, v červenci ale souhlasila s jeho obnovením a začala vydávat příslušná povolení.
Americký prezident Donald Trump hrozí dalšími cly, a to přímo v těchto hodinách, kdy vstupují v platnost jeho takzvaná reciproční cla. Z nich jsou však některé vývozní položky vyčleněny. Týká se to i mikročipů či obecněji polovodičů. Na jejich dovoz do USA nyní Trump právě plánuje překvapivě zavést 100procentní clo.
Jihokorejská společnost Samsung Electronics uzavřela s americkou automobilkou Tesla dohodu o dodávce polovodičů pro umělou inteligenci (AI) za 16,5 miliardy dolarů (zhruba 345 miliard korun). S odkazem na sdělení Samsungu a na oznámení šéfa Tesly Elona Muska to napsala agentura Reuters. Dohoda je vítězstvím pro málo výkonnou zakázkovou výrobu polovodičů Samsungu, kde firma ztrácí podíl na trhu.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců, do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75 tisíc. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a v Polsku. Intel to oznámil ve čtvrtek spolu s hospodářskými výsledky za druhé čtvrtletí.
Společnost Neuralink chce do roku 2031 ročně implantovat své čipy 20 tisícům lidí a mít roční tržby nejméně miliardu dolarů (20,9 miliardy korun). O plánech neurotechnologické firmy podnikatele Elona Muska píše agentura Bloomberg s odvoláním na dokumenty pro investory.
Finanční trhy se v uplynulém týdnu pohybovaly v užším obchodním pásmu, a to na pozadí startu americké výsledkové sezóny za druhé čtvrtletí. Tradičně ji otevřel bankovní sektor, který tentokrát znovu potvrdil svou odolnost. Obavy z další bankovní krize se tak zatím nenaplňují – naopak, některé instituce přepisují historická maxima. Americký akciový index S&P 500 se v průběhu týdne držel poblíž úrovně 6200 bodů, což potvrzuje stabilní náladu investorů.
Čínský regulační úřad s podmínkami schválil záměr výrobce softwaru pro návrh čipů Synopsys převzít americkou softwarovou společnost Ansys, píše agentura Reuters. Transakci za 35 miliard dolarů (740,7 miliardy korun) firmy oznámily v lednu loňského roku a už dříve ji schválili regulátoři v Evropské unii a ve Spojených státech. Firmy se však musejí zbavit některých aktiv. Odprodaná aktiva převezme společnost Keysight Technologies.
Americký výrobce čipů Nvidia se stal celosvětově první firmou s akciemi na burze, jejíž tržní hodnota dosáhla čtyř bilionů dolarů (84,2 bilionu korun).
Čínský technologický start-up DeepSeek, který se zabývá umělou inteligencí, pomáhá Číně při jejích vojenských a zpravodajských operacích. Agentuře Reuters to sdělil jeden z amerických činitelů.
Americký výrobce počítačových čipů Texas Instruments (TI) investuje ve Spojených státech více než 60 miliard dolarů (1,3 bilionu korun). Reaguje tím na tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po velkých technologických firmách požaduje, aby v zemi zvýšily objem výroby. Firma uvedla, že plánuje postavit nebo rozšířit sedm závodů na výrobu čipů ve třech lokalitách v Texasu a v Utahu a vytvořit asi 60 tisíc pracovních míst. Podrobný časový plán investic však neuvedla.
Dohoda o sdíleném zajištění bezpečnosti Arktidy a severního Atlantiku by mohla představovat ☝ východisko ze sporu mezi USA a Evropou o Grónsko. Řekl to agentuře Reuters litevský prezident Gitanas Nauséda k vývoji kolem Grónska, které chce pro Spojené státy získat americký prezident Donald Trump. Nauséda zároveň varoval, že spor o Grónsko zastiňuje ruskou válku proti Ukrajině a hraje do karet Moskvě.
Pražská burza dnes📉 zrychlila pokles, index PX se propadl o 2,95 procenta na 2650,35 bodu. Víc než 11 procent ztratily akcie energetické společnosti ČEZ, vzhůru se z hlavních emisí posunul jen výrobce nápojů Kofola. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna mírně oslabila k euru a výrazněji zpevnila vůči dolaru.
Do soutěže na poskytovatele dopravy pro českou část linky Ex36 z Prahy přes Plzeň a Domažlice do Mnichova se přihlásili dva dopravci, České dráhy a Leo Express. Nyní jejich nabídky posoudí hodnoticí komise, uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Plnění zakázky, která je na pět let, má začít s novým jízdním řádem v prosinci 2026. Odhadovaná hodnota zakázky je 1️⃣,4️⃣ miliardy korun.
Americké akcie na začátku dnešního obchodování 📉 klesají. Vzhledem k pondělnímu svátku je dnes na newyorské burze první obchodní den tohoto týdne. Investoři tak mohou reagovat na víkendové a pondělní události, kdy došlo k výrazné eskalaci kolem záměru Donalda Trumpa anektovat Grónsko, jež je autonomní součástí Dánského království, člena NATO.
Francouzská automobilka Renault navázala 🤝 spolupráci při vývoji dronů se skupinou Turgis Gaillard, která podniká v leteckém a obranném průmyslu. Napsala to dnes agentura Reuters, podle které to pro automobilku znamená vstup do zbrojního sektoru s cílem pomoci zvýšit produkci pro francouzskou armádu.
Britská vláda ✅ povolila Číně postavit v Londýně nové velvyslanectví, které bude největším v Evropě. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Rozhodnutí v této věci Londýn opakovaně odkládal, kritici navíc varují, že ambasáda se stane základnou pro špionáž a hrozbou pro čínské disidenty v exilu. Peking si na průtahy se získáním souhlasu opakovaně stěžoval.
Ukrajina dostala pozvánku k členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Podle něj si však lze stěží představit, že by země byla v tomto orgánu spolu s Ruskem. Pozvánku mezitím obdržely také Chorvatsko a Slovinsko.
