Čína za více než deset let vynaložila 230,8 miliardy dolarů (5,4 bilionu korun), aby si vybudovala odvětví elektromobilů. Vyplývá to ze studie, kterou ve čtvrtek zveřejnilo americké Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Čínský premiér Li Čchiang navštívil továrnu na zpracování lithia ve státě Západní Austrálie, a zdůraznil tak snahu Číny o zajištění klíčových nerostných surovin používaných mimo jiné při výrobě baterií do elektromobilů, chytrých telefonů a dalších elektronických zařízení. Li ukončil návštěvu Austrálie, kam se vydal jako první předseda čínské vlády po sedmi letech, uvedla agentura Reuters.
Celosvětový prodej luxusního zboží pro osobní potřeby, jako jsou oděvy, doplňky a kosmetické výrobky, v letošním roce čeká spíše stagnace. Při konstantních směnných kurzech by mohl vykázat růst, který ale meziročně nepřekročí čtyři procenta. To bude nejslabší výkon od roku 2020, tedy od začátku pandemie. Za letošní slabý růst bude zodpovědná hlavně Čína, kde se nejbohatší lidé vyhýbají okázalému předvádění. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila společnost Bain & Company.
Německo čelí hybridním útokům a špionáži především z Ruska, ale také z Číny, hrozbu pro bezpečnost země představují rovněž islámský extremismus, prudký nárůst případů antisemitismu a krajní pravice s levicí, prohlásila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, když představovala výroční zprávu Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka.
Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) v posledním roce utrpělo velké neúspěchy diplomatické úsilí o kontrolu jaderných zbraní, a to na pozadí napjatých mezinárodních vztahů kvůli válkám na Ukrajině a v Pásmu Gazy. Nejrychleji rozšiřují svůj jaderný arzenál země jako Čína a KLDR.
Čínský prezident Si Ťin-pching při loňském setkání řekl předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, že Spojené státy se snaží Čínu vyprovokovat k útoku na Tchaj-wan. S odvoláním na nejmenované informované zdroje to napsal deník Financial Times.
Akcie čínských výrobců elektromobilů ve většině případů prudce rostou. Děje se tak poté, co Evropská unie oznámila, že je připravena zavést předběžné clo až 38,1 procenta na jejich dovoz. Je to důkaz toho, že Evropa byla při zavádění cel příliš mírná, mírní analytici.
Investoři, kteří chtějí svá portfolia skutečně diverzifikovat, by se měli poohlédnout po jiných než „globálních“ indexech. Ty totiž obsahují příliš mnoho amerických akcií.
Evropská unie od první poloviny příštího měsíce výrazně navýší cla na čínská elektroauta, až do výše přesahující 38 procent. EU tak činí na základě prověrky systému dotování výroby čínských elektroaut, kterou zahájila loni. Čína už uvedla, že podnikne odvetné kroky. Akcie firem čínského segmentu výroby elektroaut se v reakci propadají. Například akcie automobilek Geely a Xpeng klesají o osm procent.
Turecko uvalí dodatečné clo 40 procent na dovoz aut z Číny. Chce tak ochránit domácí výrobce a zlepšit bilanci běžného účtu, uvedlo turecké ministerstvo obchodu. Čína ve světě čelí rostoucímu obchodnímu tlaku kvůli růstu vývozu svých elektromobilů, které podle mnoha zemí Peking značně dotuje, aby podpořil svoji skomírající ekonomiku.
Nepálská armáda při každoročním úklidu Himalájí letos z Mount Everestu a dalších dvou vrcholů odstranila 11 tisíc tun odpadků, čtyři mrtvá těla a jednu kostru, informovala stanice BBC.
Ceny ropy 🛢 zahájily týden výrazným poklesem 📉. Přerušení amerických úderů na Írán vyvolalo naděje na diplomatické řešení konfliktu na Blízkém východě, píše agentura Reuters. Severomořská ropa Brent vykazuje pokles o šest procent a pohybuje se v blízkosti 92 dolarů za barel. Podobně ztrácí také americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI), která se obchoduje v blízkosti 84 dolarů za barel.
