Index PX ve středu poprvé překonal hranici 2800 bodů a uzavřel na novém maximu. K růstu přispěly především akcie energetické společnosti ČEZ a bankovních titulů. Koruna zároveň oslabila vůči euru i dolaru.
Akcie společnosti ČEZ dnes před třináctou hodinou ztrácely zhruba osm a půl procenta po včerejším poklesu o více než čtyři procenta. Pokud by na této úrovni uzavřely, šlo by o jejich nejvýraznější jednodenní propad od 29. června 2023, kdy se však obchodovaly bez nároku na rekordní dividendu. Tentokrát se nárok na dividendu nemění; z dnů bez dividendové změny se akcie výrazněji propadly naposledy 1. července 2022.
Vláda letos zahájí přípravné kroky k výkupu akcií minoritních vlastníků energetické společnosti ČEZ a zestátnění této firmy. Celý proces bude trvat rok a půl až dva. V České televizi (ČT) to řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Jaké kroky vláda plánuje, Havlíček neupřesnil, protože se jedná o informace, které by mohly ovlivnit cenu akcií na burze.
ČEZ letos investuje do modernizace Jaderné elektrárny Temelín 3,8 miliardy korun. Je to o 700 milionů korun více než loni. Elektrárna dokončí přechod na delší palivový cyklus, bude pokračovat modernizace řídicího systému nebo rozšiřování využití umělé inteligence a moderních kontrolních metod. Letos Temelín čekají dvě odstávky a energetici přijmou stovku nových lidí.
V Jaderné elektrárně Dukovany letos společnost ČEZ investuje do obnovy a modernizace zařízení 4,4 miliardy korun, což je o 200 milionů více než loni. Firma má v plánu několik investičních akcí a počítá s tím, že čtyři dukovanské bloky bude provozovat nejméně 60 let. První dukovanský blok je v současnosti plánovaně odstaven, zbývající tři bloky jsou v provozu.
První plnohodnotný obchodní týden roku se nesl převážně v růstovém duchu. Americký index S&P 500 posunul svá historická maxima nad hranici 6 900 bodů. Trhy zatím podle všeho dokážou vstřebávat nová geopolitická rizika i vysoké ocenění akcií technologických firem zaměřených na umělou inteligenci.
Rok 2026 může definitivně rozhodnout o osudu uhlí v Česku. Zatímco část uhelných zdrojů se blíží ke ztrátovosti, stát zvažuje jejich udržení v provozu kvůli bezpečnosti soustavy. Současně běží sázka na plyn, masivní investice do sítí a debata o zestátnění ČEZu. Vše s výraznými dopady na ceny energií i veřejné finance.
V okolí dálnice D4 na Příbramsku by mohly vzniknout větrné elektrárny. Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje oslovila několik obcí, spolupráci má zatím schválenou s Višňovou a Pečicemi. Firma obcím nabídla umístění dvou větrných elektráren na jejich katastrech, o záměrech se ale ještě povede diskuse, uvedl mluvčí ČEZ Martin Schreier. Větrné elektrárny by na Příbramsku mohly vyrůst například i ve Starosedlském Hrádku. K záměru společnosti PRE obec vypsala referendum, uskuteční se 17. ledna.
Další provoz uhelných elektráren Chvaletice, Počerady a v Kladně už nemá od roku 2027 žádný ekonomický smysl, řekl v podcastu Štěpení majitel energetické skupiny Sev.en Pavel Tykač. Skupina je podle něj připravena na jakékoliv rozhodnutí státu o potřebnosti uzavíraných zdrojů pro tuzemskou soustavu. Nebrání se ani předání elektráren státu.
Vodní elektrárna ve Štěchovicích u Prahy je po několikaměsíční modernizaci opět v plné síle. Technici na obou soustrojích od konce června prováděli největší modernizační opravy posledních let. Zaměřili se mimo jiné na rekonstrukci bezpečnostního rychlouzávěru, diagnostiku generátoru či výměnu řídicího systému elektrárny.
Polostátní energetická společnost ČEZ vydělala za tři čtvrtletí letošního roku 21,5 miliardy korun, čistý zisk tak snížila o 6,5 procenta. Do hospodaření firmy se promítly odpisy a klesající ceny elektřiny, které snižují provozní zisk podniku. Ceny elektřiny navíc budou klesat i v příštím roce, řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Oznámil, že firma chce do roku 2030 investovat přes 426 miliard korun. Peníze půjdou na rozvoj nových i současných zdrojů, především pak na rozvoj distribučních sítí. Podle analytiků už letos výraznější výkyvy v hospodaření ČEZ nelze očekávat. Pro další vývoj akcií společnosti podle nich budou klíčové hlavně kroky nové vlády a případné zestátnění firmy.
Ředitelství silnic a dálnic v prosinci otevře nové nadjezdy nad Pražským okruhem mezi Ořechem a Slivencem. V ulici K Austisu bude zprovozněn 18. prosince, v ulici K Zadní Kopanině o dva dny později. Nové mosty se staví kvůli plánovanému rozšíření této části okruhu ze čtyř na šest pruhů. Nové jízdní pruhy by se totiž pod původní nadjezdy nevešly.
