Pražská burza výrazně zrychlila pokles a index PX se propadl o 2,95 procenta na 2650,35 bodu. Hlavním tahounem poklesu byly akcie energetické společnosti ČEZ, které ztratily více než 11 procent. Z hlavních titulů si polepšil pouze výrobce nápojů Kofola. Česká koruna mírně oslabila vůči euru, naopak výrazně posílila k dolaru.
V Jaderné elektrárně Dukovany letos společnost ČEZ investuje do obnovy a modernizace zařízení 4,4 miliardy korun, což je o 200 milionů více než loni. Firma má v plánu několik investičních akcí a počítá s tím, že čtyři dukovanské bloky bude provozovat nejméně 60 let. První dukovanský blok je v současnosti plánovaně odstaven, zbývající tři bloky jsou v provozu.
První plnohodnotný obchodní týden roku se nesl převážně v růstovém duchu. Americký index S&P 500 posunul svá historická maxima nad hranici 6 900 bodů. Trhy zatím podle všeho dokážou vstřebávat nová geopolitická rizika i vysoké ocenění akcií technologických firem zaměřených na umělou inteligenci.
Rok 2026 může definitivně rozhodnout o osudu uhlí v Česku. Zatímco část uhelných zdrojů se blíží ke ztrátovosti, stát zvažuje jejich udržení v provozu kvůli bezpečnosti soustavy. Současně běží sázka na plyn, masivní investice do sítí a debata o zestátnění ČEZu. Vše s výraznými dopady na ceny energií i veřejné finance.
V okolí dálnice D4 na Příbramsku by mohly vzniknout větrné elektrárny. Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje oslovila několik obcí, spolupráci má zatím schválenou s Višňovou a Pečicemi. Firma obcím nabídla umístění dvou větrných elektráren na jejich katastrech, o záměrech se ale ještě povede diskuse, uvedl mluvčí ČEZ Martin Schreier. Větrné elektrárny by na Příbramsku mohly vyrůst například i ve Starosedlském Hrádku. K záměru společnosti PRE obec vypsala referendum, uskuteční se 17. ledna.
Další provoz uhelných elektráren Chvaletice, Počerady a v Kladně už nemá od roku 2027 žádný ekonomický smysl, řekl v podcastu Štěpení majitel energetické skupiny Sev.en Pavel Tykač. Skupina je podle něj připravena na jakékoliv rozhodnutí státu o potřebnosti uzavíraných zdrojů pro tuzemskou soustavu. Nebrání se ani předání elektráren státu.
Vodní elektrárna ve Štěchovicích u Prahy je po několikaměsíční modernizaci opět v plné síle. Technici na obou soustrojích od konce června prováděli největší modernizační opravy posledních let. Zaměřili se mimo jiné na rekonstrukci bezpečnostního rychlouzávěru, diagnostiku generátoru či výměnu řídicího systému elektrárny.
Polostátní energetická společnost ČEZ vydělala za tři čtvrtletí letošního roku 21,5 miliardy korun, čistý zisk tak snížila o 6,5 procenta. Do hospodaření firmy se promítly odpisy a klesající ceny elektřiny, které snižují provozní zisk podniku. Ceny elektřiny navíc budou klesat i v příštím roce, řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Oznámil, že firma chce do roku 2030 investovat přes 426 miliard korun. Peníze půjdou na rozvoj nových i současných zdrojů, především pak na rozvoj distribučních sítí. Podle analytiků už letos výraznější výkyvy v hospodaření ČEZ nelze očekávat. Pro další vývoj akcií společnosti podle nich budou klíčové hlavně kroky nové vlády a případné zestátnění firmy.
Zestátnění ČEZ, které má v návrhu programového prohlášení vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů, je drahý a zbytečný nesmysl. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Bez dalších kroků to podle něj nepovede ke změnám v cenách silové složky energie. Záměr v kontextu letošního roku, kdy ceny energií už výrazně nerostou, nechápe.
Brusel zamítl argumenty minoritních akcionářů ČEZ, že stát zavedení daně z mimořádných zisků, takzvané windfall tax, poškodil jejich investice.
Polostátní energetická společnost ČEZ bude dál dovážet plyn z Alžírska. Prodloužila smlouvu s tamním dodavatelem Sonatrach. ČEZ odebírá plyn ze severu Afriky, který do Evropy teče podmořským potrubím, od loňského října. Dodávky by měly stejně jako v posledním roce pokrýt přes dvě procenta celoroční české spotřeby plynu, což odpovídá spotřebě asi 100 tisíc domácností.
Odborový svaz IG Metall požaduje po Volkswagenu pětiprocentní zvýšení 📈 mezd u asi 130 tisíc německých zaměstnanců, píše DPA. Požadavek přichází v době, kdy se VW potýká s problémy a pracuje na rozsáhlé restrukturalizaci zahrnující zrušení desetitisíců pracovních míst. Požadavek se týká zaměstnanců závodů VW v Braunschweigu, Saské Kamenici, Drážďanech, Emdenu, Hannoveru, Kasselu, Salzgitteru, Wolfsburgu a Cvikově.
Číst více
