Svět začíná chudnout. Čechům se to zatím vyhýbá
Příznivci nerůstu mohou přestat bojovat. Velké země jej již prožívají, případně se mu rychle přibližují, ukazují data o změně HDP na osobu v jednotlivých zemích. Podle magazínu The Economist roste počet zemí, které nerostou či jejichž růst je výrazně pomalejší než v předchozích letech. Týká se to zhruba čtyř miliard lidí. A bude to mít zásadní společenské dopady.
Mohla by to být jen sofistikovaná hra s čísly, která Světová banka každoročně aktualizuje. Magazín The Economist analyzoval data o vývoji HDP na hlavu v jednotlivých zemích a přišel s poměrně důležitým zjištěním. Roste počet zemí, jejichž růst byl v posledních deseti letech výrazně pomalejší než v předchozí desetiletce. A roste i počet zemí, jejichž HDP na hlavu dokonce klesá.
Do „Klubu nešťastných“, kam Economist tyto země řadí, aktuálně spadá 80 krajin. V roce 2014 při obdobném srovnání přitom šlo jen o 68 zemí. Podstatnější ale je, kdo tento klub rozšířil. Jde totiž o země jako Německo, Čínu, Rusko nebo Brazílii.
„Čína je přitom druhou nejsilnější ekonomikou světa, Rusko nejagresivnější, Neměcko má velmi bohatou ekonomiku a Brazílie brzy bude exportovat víc zemědělských produktů než USA,“ připomíná The Economist.
Ani tak se ale tyto země nedokázaly vyvarovat razantnímu zpomalení růstu. Například v Německu se růst HDP per capita snížilo v posledních deseti letech na čtyři procenta z 15 procent v předchozím desetiletí. Číně sice HDP na hlavu roste o téměř šedesát procent, oproti minulé desetiletce to však je zpomalení o polovinu.
Vrcholí éra venture kapitálového financování startupů. Po dvou dekádách soukromý kapitál dokáže vytvořit bilionovou firmu ještě před jejím vstupem na burzu. Vedle SpaceX se to daří také AI firmám, jejichž budoucnost je přitom nyní nejistá. Přesto odborníci poukazují na to, že nemusí jít o růst iracionální bubliny.
Nová éra bilionových startupů je tu. Rostou investice, očekávání i nerovnost
Trhy
Zajímavé je, že i na celosvětové úrovni došlo sice k minimálnímu posunu, ale také směrem dolů, když svět rostl mezi lety 2016 až 2025 o 20 procent, zatímco mezi lety 2005 a 2014 o 22 procent.
Rostoucí Česko a pohádka o skvělém Polsku
Česká ekonomika patří v tomto ohledu mezi vítěze, protože se jí i navzdory problémům v posledních letech stále daří růst, a navíc růst mezi sledovanými dekádami dokonce zrychlovat (byť jen o jeden procentní bod na 14 procent). Přesto z dat vyplývá, že pokud nedojde k výraznější podpoře ekonomiky a růstu, Česko velmi pravděpodobně v příštím sledovaném období do klubu nešťastných také spadne.
Co pak tato data ukazují velmi dobře, je růst našeho severního souseda – Polska. V uplynulých deseti letech Polsko rostlo o obdivuhodných 42 procent, čímž navíc navazovalo na neméně mimořádný růst o 41 procent v letech 2005-2014. Celkově v těchto dvou dekádách polský HDP na hlavu narostl o 118 procent, což je suverénně nejvíc ze zemí střední Evropy.
Týdenní dovolená mimo domov zůstává pro téměř pětinu Čechů finančně nedostupná. V evropském srovnání si však tuzemské domácnosti vedou nadprůměrně. Za posledních deset let se navíc jejich situace výrazně zlepšila, přestože ubytování i zájezdy dál zdražují.
Lukáš Kovanda: Každý pátý Čech si nemůže dovolit týdenní dovolenou. Přesto jsme na tom lépe než většina EU
Názory
Problém s migrací
Zvlášť zajímavý je ale příklad Německa. Podle Economistu jeho průměrný růst HDP na hlavu v uplynulé dekádě představoval 0,6 procenta, zatímco o deset let dříve představoval průměr 1,5 procenta. Ačkoli mezi důvody Economist řadí ekonomickou krizi a její následky, stejně jako širší problémy v eurozóně, neopomíná ani příliv statisíců válečných uprchlíků, především ze Sýrie. Ty v prostém výpočtu růstu HDP na hlavu přidali počet lidí, ale přirozeně nenabídli takový ekonomický přínos jako domácí Němci.
Economist pak připomíná, že zpomalení růstu v jednotlivých zemích nezůstává bez odezvy obyvatelstva. Cituje například rozsáhlý průzkum mezi 20 tisíci Evropany, z něhož vyplývá velká míra nostalgie po „starých lepších časech“ jako jedna z převažujících emocí současných lidí. „A nostalgie vede často k odpojování se od systému. Ten se přitom projevuje stejně v Rusku jako v Číně,“ uvádí Economist.
A pak tu je ještě jeden dopad. Podle výzkumu Ruth Dassonneville z Univerzity v Lovani vede zpomalení růstu velmi často k výrazně volatilnějšímu politickému prostředí.
„Voliči se přiklánějí střídavě k levici a k pravici, protože za zhoršující se situaci viní stávající politiky,“ uvádí výzkum. To se například ukazuje v Brazílii, kde titíž voliči před čtyřmi lety pomohli k vítězství levicovému prezidentu Luizi Ináciovi Lula da Silvovi, nyní to ale vypadá, že v zemi zvítězí jeho pravicový vyzyvatel, uzavírá Economist.
Slovensko zaznamenalo mimořádný příjmový skok. Medián disponibilního příjmu v přepočtu na kupní sílu vzrostl o 34 procent a země se výrazně přiblížila Česku. Za prudkým růstem stojí nejen mzdy, ale také důchody a sociální transfery, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Slováci bohatnou raketovým tempem. Rozdíl proti Česku se rychle zmenšuje
Money
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
