Ukrajinců v českém příhraničí přibývá. Vědci hledají cestu, jak je lépe zapojit do života
Na Tachovsku žijí tisíce lidí, kteří uprchli před válkou na Ukrajině. Další našli nový domov v sousedním Bavorsku. Česko-německý tým vědců nyní prozkoumá, jak se je daří začleňovat do společnosti a které postupy mohou převzít obce, školy nebo neziskové organizace. Zaměří se především na ženy a dospívající.
V příhraničních oblastech Plzeňského kraje i sousedního Bavorska přibývá lidí z Ukrajiny. Jen na Tachovsku podle údajů ministerstva vnitra žije přibližně 4200 lidí s dočasnou ochranou udělenou kvůli válce. Další tisíce pobývají v oblasti bavorského Hofu.
Přesto dosud chybí systematické srovnání toho, jak české a německé obce k začleňování nově příchozích přistupují a která opatření skutečně fungují. Změnit to má nový přeshraniční projekt Západočeské univerzity v Plzni a německé Hochschule Hof.
Pozornost se zaměří na ženy a teenagery
Do několikaletého výzkumu se zapojí politologové, sociologové, germanisté i odborníci na umělou inteligenci. Pomocí individuálních a skupinových rozhovorů budou mapovat zkušenosti Ukrajinců i institucí na obou stranách hranice.
Výzkumníci se zaměří především na ženy a mladé lidi ve věku od 14 do 18 let. Právě tyto skupiny podle odborníků při přípravě integračních opatření často zůstávají stranou.
„Teenageři řeší přechod na střední školy, hledání vrstevníků nebo první pracovní zkušenosti. Ženy se vedle zaměstnání často starají o děti i chod domácnosti. Obě skupiny výrazně ovlivňují, jak úspěšně se rodiny v novém prostředí usadí,“ uvedl politolog a vedoucí projektu Přemysl Rosůlek z Fakulty filozofické ZČU.
V Česku vzniklo loni 2206 firem výhradně vlastněných Ukrajinci, což bylo o 50 procent více než v roce 2021. Cizinci vlastní pětinu nových společností, nejčastěji jsou to Ukrajinci a Slováci. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.
Ukrajinci v Česku zakládají stále více firem. Jen loni jich bylo přes dva tisíce
Zprávy z firem
Okresy Plzeň-město a Tachov jsou po Praze oblastmi s druhým a třetím nejvyšším podílem cizinců na počtu obyvatel. Tachovsko je díky nabídce pracovních míst pro nekvalifikované a částečně kvalifikované zaměstnance dlouhodobě magnetem pro migranty. Hof zase představuje vstupní bránu do ekonomicky silnějšího Bavorska.
Podle Rosůlka zde navíc žijí lidé, kteří se do regionu přistěhovali již dříve a nyní mohou nově příchozím pomáhat navazovat kontakty nebo se orientovat v místním prostředí.
Vznikne pocitová mapa příhraničí
Vědci budou sledovat práci samospráv, škol, neziskových organizací i dalších veřejných institucí. Zajímat je bude například to, jak obce s nově příchozími komunikují, jakou roli při jejich začleňování hrají regionální média a sociální sítě nebo jak zlepšit spolupráci mezi českou a bavorskou stranou.
Výzkum se uskuteční v desítkách obcí na obou stranách hranice. Zapojit se mají rovněž gymnázium ve Stříbře a dvě gymnázia v Hofu. Projekt počítá s více než stovkou respondentů různých věkových kategorií.
„Vznikne také pocitová mapa příhraničí, která zachytí zkušenosti lidí s životem v regionu a jejich začleňováním do společnosti,“ uvedl sociolog Florian Piffl z Hochschule Hof. Při zpracování získaných dat chtějí výzkumníci využít také nástroje umělé inteligence.
Výsledkem projektu mají být konkrétní doporučení pro samosprávy, školy, státní instituce i neziskové organizace. Ta by jim měla pomoci lépe reagovat na potřeby lidí z Ukrajiny a podpořit jejich zapojení do života v příhraničních regionech.
