Bitcoin poprvé překonal hranici 70 tisíc dolarů (1,62 milionu korun). K růstu podle analytiků mimo jiné přispívají bitcoinové fondy obchodované na burze (ETF). Svou roli také hrají vyhlídky, že globální úrokové sazby klesnou, a obecně zlepšování makroekonomické situace.
Bitcoin dnes zdražuje o 5,17 procenta a poprvé od roku 2021 přesáhl psychologickou hranici 50 tisíc dolarů (1,17 milionu korun). Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměně pomáhá očekávání, že americká centrální banka (Fed) letos sníží základní úrokovou sazbu.
Většina z 11 investičních fondů na spotové bitcoiny obchodovaných na burze (ETF), které minulý týden schválila americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), nepřežije. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to v rozhovoru s televizí CNBC řekl šéf společnosti Grayscale Michael Sonnenshein. Bitcoin dál oslabuje a klesl pod 41 tisíc dolarů (asi 933 700 korun).
Scénář, že hodnota bitcoinu v nadcházejícím období vystřelí na statisíce dolarů, je daleko méně šílený, než se může zdát. Důvodem je očekávaný příval velkého množství kapitálu, které do bitcoinové ekonomiky přinesou velcí investiční hráči prostřednictvím veřejně obchodovaných fondů, takzvaných ETF. Ty před několika dny schválila americká Komise pro cenné papíry a burzu (SEC). Zopakuje se scénář po schválení ETF navázaných na zlato?
Cena bitcoinu začala výrazně zvyšovat a dostala se nad 47 400 dolarů (1,06 milionu korun), za posledních 24 hodin tak vykazovala nárůst o více než šest procent. Největší a nejznámější kryptoměna těží podle analytiků ze středečního oznámení americké burzovní komise povolit fondy ETF na spotový bitcoin. Výrazně se zvyšují i ceny dalších kryptoměn.
Ve Spojených státech se od čtvrtka může obchodovat s prvními investičními fondy na spotový bitcoin, které americká Komise pro cenné papíry (SEC) po několika odkladech a otevřené neochotě nakonec ve středu schválila. Část analytiků považuje tento vývoj za novou éru dostupnosti regulovaných investičních produktů ke kontroverzním kryptoměnám, který může přispět k další kultivaci odvětví.
Firmy, které chtějí spustit spotové bitcoinové investičních fondy obchodované na burze (ETF), dosáhly zásadního pokroku při získávání souhlasu amerických regulačních orgánů, píše s odkazem na své zdroje agentura Bloomberg.
Bitcoin poprvé od dubna 2022 vystoupil nad úroveň 45 tisíc dolarů (více než jeden milion korun). Největší světovou kryptoměnu podpořil optimismus související s možným schválením investičních spotových bitcoinových fondů obchodových na burze (ETF), uvedla agentura Reuters. Loni bitcoin posílil o 156 procent, což byl jeho nejlepší výkon od roku 2020.
Nejznámější kryptoměna bitcoin zvýšila během letošního roku cenu o více než 150 procent na současných 42 500 dolarů, tedy téměř 950 tisíc korun. Překonala tak všechna běžná investiční aktiva. Příští rok cena bitcoinu dál poroste, shodují se ekonomové.
Bitcoin, „klasika“ mezi kryptoměnami, letos opět roste jako z vody. Od začátku roku zhodnotil o zhruba 125 procent. Přitom před rokem touto dobou byla nejstarší a nejrozšířenější světová kryptoměna na dně. Mnozí bitcoin odepisovali a vyhlíželi jeho definitivní krach. Už poněkolikáté se ale spletli. V lednu se prodával za méně než 17 tisíc dolarů, nyní vyjde na více než 37 tisíc.
Cena kryptoměny bitcoin výrazně roste. Odpoledne krátce přesáhla hranici 37 750 dolarů (téměř 865 tisíc korun), což je nejvíce od loňského května. Podle analytiků mají zřejmě vliv informace, že americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) do příštího pátku posuzuje 12 žádostí o povolení spotových bitcoinových fondů obchodovaný na burze (ETF).
Americký prezident Donald Trump označil rozsudek nejvyššího soudu, který se vyslovil proti prezidentovým plošným globálním clům, za hluboké zklamání a dodal, že se velmi stydí za soudce, kteří hlasovali proti.
Premiér Andrej Babiš (ANO) k dnešku vložil veškeré akcie holdingu Agrofert do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust, když získal souhlasy regulatorních orgánů tří členských států Evropské unie. Babiš to napsal na sociální síti X. Má za to, že dostál nárokům práva pro střet zájmů, doplnil.
Sleva na jízdném 75 procent pro seniory a studenty, kterou má současná vláda v programovém prohlášení, by měla začít platit od 1. ledna 2027. Uvedl to ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Studenti do 26 let a senioři starší 65 let mají aktuálně slevy na jízdném ve výši 50 procent. Loni stát dopravcům na kompenzacích za slevy vyplatil přes pět miliard korun.
Policie v kauze ovlivňování zakázek v pražské motolské nemocnici zajistila majetek za 500 milionů korun. Uvedla to mluvčí úřadu evropského veřejného žalobce Paula Telo Alvesová. V kauze čelí stíhání pět firem a 19 lidí, mimo jiné dlouholetý ředitel nemocnice Miloslav Ludvík, tehdejší provozně-technický náměstek Pavel Budinský či vlivný advokát a bývalý šéf České unie sportu Miroslav Jansta.
Americký nejvyšší soud poměrem šesti ku třem označil mechanismus, kterým prezident Donald Trump zavedl plošná globální cla, včetně těch recipročních, za nezákonný, informuje agentura AP.
Tempo růstu ekonomiky Spojených států ve čtvrtém čtvrtletí výrazně zpomalilo a bylo mnohem nižší, než se čekalo. Hrubý domácí produkt v celoročním přepočtu vzrostl o 1,4 procenta, ve třetím čtvrtletí stoupl o 4,4 procenta. Vyplývá to z prvního odhadu, který dnes zveřejnilo americké ministerstvo obchodu.
Příjmy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za pojištěné ukrajinské uprchlíky byly loni o 5,34 miliardy korun vyšší než náklady, které vynaložila na jejich zdravotní péči. Vyplývá to z informací, které sdělila mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová.
O schopnosti České republiky ubránit se pochybuje více než polovina Čechů. Naprostá většina zároveň míní, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Premiér Andrej Babiš považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek. Uvedl to při představení hospodářské strategie svého kabinetu s názvem Česko: Země pro budoucnost 2.0. Mezi nejdůležitější témata dokumentu, který vláda schválila v pondělí, zařadil také zdravotnictví či výstavbu kvůli zvýšení dostupnosti bydlení.
Ministerstvo kultury předloží letos v červnu návrh zákona o financování médií veřejné služby 📺📺📺 obsahující zrušení poplatků za veřejnoprávní média. Plánuje také změnu zákona o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. Účinnost by měl nabýt začátkem roku 2027.