Bitcoin poprvé překonal hranici 70 tisíc dolarů (1,62 milionu korun). K růstu podle analytiků mimo jiné přispívají bitcoinové fondy obchodované na burze (ETF). Svou roli také hrají vyhlídky, že globální úrokové sazby klesnou, a obecně zlepšování makroekonomické situace.
Bitcoin dnes zdražuje o 5,17 procenta a poprvé od roku 2021 přesáhl psychologickou hranici 50 tisíc dolarů (1,17 milionu korun). Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměně pomáhá očekávání, že americká centrální banka (Fed) letos sníží základní úrokovou sazbu.
Většina z 11 investičních fondů na spotové bitcoiny obchodovaných na burze (ETF), které minulý týden schválila americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), nepřežije. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to v rozhovoru s televizí CNBC řekl šéf společnosti Grayscale Michael Sonnenshein. Bitcoin dál oslabuje a klesl pod 41 tisíc dolarů (asi 933 700 korun).
Scénář, že hodnota bitcoinu v nadcházejícím období vystřelí na statisíce dolarů, je daleko méně šílený, než se může zdát. Důvodem je očekávaný příval velkého množství kapitálu, které do bitcoinové ekonomiky přinesou velcí investiční hráči prostřednictvím veřejně obchodovaných fondů, takzvaných ETF. Ty před několika dny schválila americká Komise pro cenné papíry a burzu (SEC). Zopakuje se scénář po schválení ETF navázaných na zlato?
Cena bitcoinu začala výrazně zvyšovat a dostala se nad 47 400 dolarů (1,06 milionu korun), za posledních 24 hodin tak vykazovala nárůst o více než šest procent. Největší a nejznámější kryptoměna těží podle analytiků ze středečního oznámení americké burzovní komise povolit fondy ETF na spotový bitcoin. Výrazně se zvyšují i ceny dalších kryptoměn.
Ve Spojených státech se od čtvrtka může obchodovat s prvními investičními fondy na spotový bitcoin, které americká Komise pro cenné papíry (SEC) po několika odkladech a otevřené neochotě nakonec ve středu schválila. Část analytiků považuje tento vývoj za novou éru dostupnosti regulovaných investičních produktů ke kontroverzním kryptoměnám, který může přispět k další kultivaci odvětví.
Firmy, které chtějí spustit spotové bitcoinové investičních fondy obchodované na burze (ETF), dosáhly zásadního pokroku při získávání souhlasu amerických regulačních orgánů, píše s odkazem na své zdroje agentura Bloomberg.
Bitcoin poprvé od dubna 2022 vystoupil nad úroveň 45 tisíc dolarů (více než jeden milion korun). Největší světovou kryptoměnu podpořil optimismus související s možným schválením investičních spotových bitcoinových fondů obchodových na burze (ETF), uvedla agentura Reuters. Loni bitcoin posílil o 156 procent, což byl jeho nejlepší výkon od roku 2020.
Nejznámější kryptoměna bitcoin zvýšila během letošního roku cenu o více než 150 procent na současných 42 500 dolarů, tedy téměř 950 tisíc korun. Překonala tak všechna běžná investiční aktiva. Příští rok cena bitcoinu dál poroste, shodují se ekonomové.
Bitcoin, „klasika“ mezi kryptoměnami, letos opět roste jako z vody. Od začátku roku zhodnotil o zhruba 125 procent. Přitom před rokem touto dobou byla nejstarší a nejrozšířenější světová kryptoměna na dně. Mnozí bitcoin odepisovali a vyhlíželi jeho definitivní krach. Už poněkolikáté se ale spletli. V lednu se prodával za méně než 17 tisíc dolarů, nyní vyjde na více než 37 tisíc.
Cena kryptoměny bitcoin výrazně roste. Odpoledne krátce přesáhla hranici 37 750 dolarů (téměř 865 tisíc korun), což je nejvíce od loňského května. Podle analytiků mají zřejmě vliv informace, že americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) do příštího pátku posuzuje 12 žádostí o povolení spotových bitcoinových fondů obchodovaný na burze (ETF).
Vláda amerického prezidenta 👴 Donalda Trumpa zažalovala Harvardovu univerzitu, která podle ní nespolupracuje s federálními vyšetřovateli v otázce nelegálního rasového upřednostňování některých uchazečů. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Univerzita se zatím k případu nevyjádřila.
Spojené státy ✅ povolily pěti ropným a plynárenským společnostem obnovení provozu ve Venezuele. Čtyři z těchto firem jsou evropské a jedna americká. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách amerického ministerstva financí.
Americký dolar je po zprávě o lednové inflaci ve Spojených státech bez větších změn. Dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, přidává krátce před 17:30 středoevropského času 0️⃣,1️⃣ procenta na 97,02 bodu. Za celý týden by ale mohl odepsat přes 0,7 procenta. Japonský jen směřuje k největšímu týdennímu zisku za rok.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Polsku v lednu 📉 zpomalil na 2,2 procenta z prosincových 2,4 procenta. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň za téměř dva roky. Vyplývá to z předběžných údajů, které na svých internetových stránkách zveřejnil polský statistický úřad. Analytici nicméně očekávali ještě výraznější pokles inflace, a to na 1,9 procenta, napsala agentura Reuters.
Pražská burza se 📉 propadla na nejnižší úroveň v letošním roce. Index PX dnes oslabil o 2,59 procenta na 2641,63 bodu. Níže zavřel naposledy loni 18. prosince. Dolů ho dnes při vysoké aktivitě tlačily hlavně akcie finančního sektoru a také energetické společnosti ČEZ.
Restart vztahů Evropy a USA, který se stal jedním z témat letošní Mnichovské bezpečnostní konference, není podle českého prezidenta 👨 Petra Pavla v zásadě nic nového, neboť za jádro sporu považuje větší odpovědnost evropských zemí za vlastní obranu. Novinářům v Mnichově dnes Pavel řekl, že Spojené státy dlouhou dobu neúměrně na obranu Evropy doplácely.
Švédsko poskytne 100 milionů dolarů (dvě miliardy korun) na nákup amerických 🪖🪖🪖 zbraní pro Ukrajinu bránící se ruské invazi. Oznámila to švédská vláda.
Do obrany Ukrajiny se od rozpoutání války Ruskem před čtyřmi lety podle odhadů zapojilo na 7️⃣0️⃣0️⃣0️⃣ Kolumbijců, což je mnohem více než občanů jakékoliv jiné země, upozornila britská stanice BBC.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v lednu zpomalil na 2️⃣,4️⃣ procenta z tempa 2,7 procenta v předchozím měsíci. Vyplývá to z dnešních údajů amerického ministerstva práce. Pokles meziroční míry inflace tak byl o něco výraznější, než očekávali analytici.
Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, do popředí se dostává velmocenská politika. Na úvod Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl německý kancléř 👨 Friedrich Merz. Evropa podle něj musí tuto realitu uznat, nemusí ji ale jen přijímat a může nový světový řád spoluutvářet.