Bitcoin se znovu dostal pod silný tlak. Největší kryptoměna světa poprvé za téměř dva měsíce klesla pod hranici 70 tisíc dolarů, když náladu investorů zasáhly obavy z války mezi USA a Íránem, rekordní odliv peněz z bitcoinových ETF i neobvyklý prodej ze strany společnosti Strategy.
Kryptoměny oslabily poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možné zesílení útoků proti Íránu. Jeho vyjádření zvýšilo nervozitu na trzích a posílilo obavy z další eskalace konfliktu. Investoři proto v reakci na to omezili investice do rizikovějších aktiv, mezi která patří i kryptoměny, a část peněz přesunuli do bezpečnějších investic.
Když na ulicích teče krev, je příležitost nakupovat. Tak zní slavné investiční pravidlo. A akciové tituly téměř ve všech sektorech na konflikt na Blízkém východě skutečně reagovaly značným propadem. Pokles akcií se nevyhnul ani těm, u nichž se očekával růst. A kdo na aktuálním vývoji skutečně vyhrál?
Bitcoin se vrátil nad hranici 71 tisíc dolarů po týdnu výrazných cenových výkyvů. Největší kryptoměna nejprve prudce posílila, poté část zisků odevzdala a následně znovu rostla. Přestože vývoj ceny působil chaoticky, podle analytiků se v pozadí odehrává důležitější trend – rostoucí zájem investorů a budování infrastruktury kolem kryptoměn, uvádí agentura Bloomberg.
Kryptoměny měly být světem bez bank a bez státu. Realita se ale rychle mění. Evropská unie zavádí nová pravidla, která mají přinést větší dohled nad kryptoměnovými transakcemi. Kryptosvět dospívá a postupně tak přichází o část původní anarchie.
Cena bitcoinu dnes mírně roste a přidává téměř jedno procento. O víkendu však trh s kryptoměnami zažil výrazné výkyvy. Při nepřetržitém obchodování se bitcoin krátce propadl pod 63 200 dolarů, ztráty ale ještě během víkendu smazal. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje za 66 419 dolarů, tedy na úrovních z konce října 2024, uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. V sobotu přitom začal americko-izraelský útok na Írán.
Nejrozšířenější kryptoměna světa, bitcoin, dnes večer reaguje překonáním denního maxima na smrt nejvyššího íránského duchovního vůdce Alího Chámeneího. Dosáhla ceny přes 67 100 dolarů. To lze interpretovat tak, že investoři míní, že Chámeneího smrt situaci v Íránu bezprostředně spíše zklidní, než dále zjitří. Investoři se zjevně většinově nedomnívají, že by měla – a mohla – íránský režim vyprovokovat k drtivé odvetě, která by potenciálně celý Blízký východ uvrhla do fatální nejistoty. V takovém případě by bitcoin – rizikové aktivum – dále klesal, ještě hlouběji.
Dnes zahájený úder USA a Izraele na Írán zatím vyvolává reakci především na trzích s kryptoměnami, s nimiž se na rozdíl od jiných aktiv obchoduje i během víkendu. Reakce kryptoměn může napovědět širší reakci trhů, až se v pondělí burzy otevřou. Nejrozšířenější kryptoměna světa, bitcoin, v reakci na první zprávy o úderu ztratila. Zlevnila ze zhruba 65 600 dolarů za kus k úrovni 63 100 dolarů za kus, než menší část svých ztrát zase umazala.
Největší kryptoaktivum světa se začalo chovat poněkud nečekaně. Na špatné zprávy z geopolitiky již také reaguje poklesem. Přitom donedávna při podobných zprávách hodnota bitcoinu rostla. Podle odborníků se na tom projevuje i aktivita velkých hráčů, kteří nechtějí nechat padnout cenu bitcoinu.
Nejznámější kryptoměna bitcoin pokračuje v poklesu a její cena se během středy dostala pod 67 tisíc dolarů (1,36 milionu korun), poté se nad tuto hranici vrátila. Pohybuje se tak v blízkosti nejnižších hodnot z minulého pátku, kdy bitcon po masivní výprodejní vlně krátce klesl až k 60 tisícům dolarů, nejníže od podzimu 2024. Kryptoměny se přitom nyní odchylují od vývoje cen akcií, uvedla agentura Bloomberg.
Jihokorejská kryptoměnová burza Bithumb přiznala závažné selhání svých interních systémů, které ji vystavilo riziku sabotáže a vedlo k fatální chybě při propagační akci. Místo 620 tisíc wonů (8700 korun) omylem rozeslala zákazníkům přibližně 620 tisíc bitcoinů.
