Rusy podle Gallupu zachvátil největší ekonomický pesimismus za nejméně dvě dekády. Většina lidí vidí zhoršování podmínek i životní úrovně, klesá důvěra ve vládu i armádu a náladu dál zhoršuje nedostatek pohonných hmot po ukrajinských útocích na rafinerie.
Írán a jeho spojenci zasáhli během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně 18 základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT).
Snižování výdajů na obranu podporuje 17 procent Čechů. Pro jejich zachování na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP) je 24 procent lidí. Dalších 27 procent dotázaných by preferovalo jejich růst na průměr Severoatlantické aliance (NATO), který loni činil 2,8 HDP. Nadprůměrný podíl HDP by do obrany investovalo 17 procent veřejnosti. Vyplývá to z dubnového průzkumu agentury STEM, kterého se zúčastnilo 1315 lidí.
Americký prezident Donald Trump zvažuje výrazné omezení vojenské přítomnosti Spojených států v Evropě. Podle agentury Reuters by se krok mohl týkat nejen Německa, ale nově i Itálie a Španělska. Důvodem je nespokojenost Washingtonu s přístupem evropských spojenců k válce s Íránem i jejich dlouhodobě nízké obranné výdaje.
Německý kancléř Friedrich Merz se snaží uklidnit napětí mezi Evropou a Spojenými státy v době, kdy Donald Trump znovu otevírá otázku snížení americké vojenské přítomnosti v Německu. Berlín zdůrazňuje význam transatlantických vztahů i silného NATO, zatímco spory o přístup k válce s Íránem a bezpečnostní strategii Západu dál eskalují.
Debata o tom, jestli by se Česko vojensky ubránilo protivníkovi, je bezpředmětná. Česko se historicky neubránilo ani Němcům, ani Rusům. Prezident Pavel aktuálně prohlásil, že Česko neplní výdaje na obranu, k nimž se zavázalo. Má pravdu. Vůbec to však nesouvisí se schopností země ubránit se.
Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl dnes ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) odmítl znovuzavedení povinné základní vojenské služby. Chce dál budovat profesionální jádro české armády a zaměřit se na různé typy dobrovolných záloh a mobilizačních sil. V rozhovoru pro pořad Spotlight serveru Aktuálně.cz ministr řekl, že už chystá dobrovolnou přípravu záložních důstojníků.
Armáda na svém youtubovém kanále zveřejnila diskutovaný rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem. Video mělo podle avizovaných informací vyjít na sociálních sítích 7. dubna, podle webu Aktuálně.cz ale zasáhlo ministerstvo obrany. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) odmítl obviňování z cenzury, podle něj byly porušeny předpisy. Video pak minulý týden zveřejnil na facebooku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Ministerstvo obrany tvrdí, že nezakázalo armádě zveřejnit rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, který byl natočený v rámci podcastu Kamufláž. Úřad to uvedl na síti X s tím, že armáda čekala na založení nového samostatného YouTube kanálu. Video mělo vyjít podle avizovaných informací na sociálních sítích 7. dubna, na posluchačských platformách se ale neobjevilo, protože podle webu Aktuálně.cz zasáhlo ministerstvo.
Ministerstvo obrany zakázalo generálnímu štábu odvysílat díl podcastu Kamufláž, ve kterém mluvčí armády vedla rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, uvedl web Aktuálně.cz. Rozhovor měl podle avizovaných informací na sociálních sítích vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se však neobjevil, protože mělo zasáhnout ministerstvo. Mluvčí úřadu Petr Pešek webu řekl, že naplánované zveřejnění rozhovoru s Pavlem ministerstvo zastavilo kvůli současným diskusím uvnitř resortu obrany. Mluvčí generálního štábu Vladimír Holas uvedl, že se k této kauze armáda vyjadřovat nebude.
Alternativa pro Německo podle🗳️🗳️🗳️ prognózy ZDF získala v zemském sněmu Saska-Anhaltska 41 křesel, podle ARD 39 křesel, k většině by potřebovala 42 křesel. Podle prognóz dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
