Co má Česko za zvýšené výdaje na obranu? Spoustu nepotřebného opancéřovaného šrotu. Každému přitom musí být jasné, že budoucnost obrany je v technologiích, ve strategii.
Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až 10 tisíc vojáků z východní Evropy, napsal zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině.
Navýšení náborového příspěvku pro vojáky z povolání až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě umožní novela, kterou podepsal prezident Petr Pavel. Cílem navýšení je podle vlády podpořit doplnění stavů armády a udržení současného personálu.
Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) nejpozději v roce 2030. Rozhodla o tom ve středu hlasy koalice a dříve vládních Pirátů po neveřejné debatě. Stanovisko přednesla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jako výsledek dohody poslaneckých frakcí.
Součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být i české jednotky, je přesvědčen český prezident Petr Pavel. Řekl to ve zveřejněném rozhovoru pro web Jevropejska pravda.
Evropa musí do roku 2030 přezbrojit a být schopna své nepřátele odstrašovat, uvedla v projevu na kodaňské Královské vojenské akademii předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve středu představí plán nazvaný Připravenost 2030.
Je zvláštní, že se velká část Evropy po tři roky, kdy Rusko vede válku s Ukrajinou, respektive dobývá její území, o výdaje na zbrojení příliš nezajímala. Dál žila ve své bublině ekonomické prosperity, sociálních jistot a zelenání. Donald Trump vzal po svém zvolení Evropu do ruky a zatřásl s ní jako s nějakým spícím úlem.
Evropě v důsledku pokračujících geopolitických konfliktů začala éra zbrojení. Z rostoucích armádních nákupů profitují evropské zbrojovky. Rekordní výsledky hlásí například německý Rheinmetall.
Americký bezpečnostní deštník, na který Evropa spoléhala desítky let, může velmi brzy zmizet. A co pak? Náklady na obranu bez USA by evropské státy vyšly na dodatečných 250 miliard eur ročně, tedy přibližně 3,5 procenta HDP. To je skok, který bude nutné pokrýt – ať už vyššími daněmi, škrty jinde, nebo dalším zadlužováním.
Turecko je připraveno v případě potřeby nasadit své vojáky k zajištění míru na Ukrajině, oznámilo podle agentury AFP turecké ministerstvo obrany. Turecko má z hlediska počtu vojáků druhou největší armádu z 32 členských zemí Severoatlantické aliance. Bez Turecka není podle Ankary nyní možné zajistit bezpečnost Evropy.
Necelé tři měsíce zbývají kopřivnické zbrojovce Tatra Defence Vehicle (TDV) k dokončení prototypu obrněného vozidla nové generace Pandur 8x8 EVO. Svou novinku veřejnosti představí koncem května na brněnském veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET.
Šéf ruské civilní rozvědky Sergej Naryškin dnes uvedl, že nedávno telefonicky hovořil s novou ředitelkou britské tajné služby MI6 👩 Blaise Metreweliovou. Informovala o tom agentura TASS. Šlo o jejich první oficiálně potvrzený kontakt. Metreweliová tento týden varovala před hrozbou ze strany Ruska.
Izrael provedl sérii intenzivních 💥 útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Izrael uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje agentura Reuters.
Mediální společnost Trump Media & Technology Group (TMTG), nad kterou má přes své podniky kontrolu americký prezident Donald Trump, se spojí s energetickou společností TAE Technologies. Cílem transakce za 6️⃣ miliard dolarů (124,6 miliardy korun) je vybudovat fúzní elektrárnu, uvedla dnes TMTG v tiskové zprávě.
Mediální společnost Trump Media & Technology Group, nad kterou má přes své podniky kontrolu americký prezident 👴 Donald Trump, se spojí s energetickou společností TAE Technologies. Cílem transakce za šest miliard dolarů (124,6 miliardy korun) je vybudovat fúzní elektrárnu, uvedla TMTG.
Stabilita úrokových sazeb je v 👍 souladu s prognózou České národní banky. Rizika ve směru vyšší i nižší inflace jsou v české ekonomice vyrovnaná, řekl guvernér ČNB Aleš Michl po dnešním jednání bankovní rady. Všech šest přítomných členů rady na jednání podpořilo ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta, viceguvernérka Eva Zamrazilová se předem z jednání omluvila.
Bankovní rada České národní banky ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3️⃣,5️⃣ procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával. Základní úroková sazba je na nynější úrovni od začátku května.
Ředitel Státní tiskárny cenin Tomáš Hebelka ❌ končí ve funkci. Napsal to dnes server Hospodářských novin HN.cz. Informaci potvrdil Hebelka i ministerstvo financí. Hebelka uvedl, že jeho odchod nesouvisí s nástupem vlády ANO, SPD a Motoristů, kterou prezident jmenoval na začátku tohoto týdne.
Evropští lídři se 👍 shodují, že by bylo spravedlivé využít zmrazená ruská aktiva při financování Ukrajiny. Řekl to dnes podle agentury Reuters novinářům polský premiér Donald Tusk na bruselském summitu EU, kde se mimo jiné jedná i o způsobu financování Ukrajiny na příští dva roky. V tomto ohledu jde podle Tuska o průlom.
Vrcholní představitelé zemí Evropské unie jsou jednotní v tom, že nemohou nechat Ukrajinu bez odpovědi ohledně financování pro příští rok, řekl novinářům v Bruselu ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Jestliže jeho země nebude mít peníze, tvrdě jí to zasáhne a bude to mít vliv například i na objem její výroby dronů.
Britská centrální banka na svém dnešním zasedání podle očekávání 📉 snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Je to první snížení po čtyřech měsících a stejně jako na srpnovém zasedání bylo i tentokrát hlasování těsné. Čtyři z devíti členů se vyslovili pro ponechání sazby na dosavadních čtyřech procentech.