Národní rozpočtová rada, která má za úkol hlídat hospodaření státu, dala najevo znepokojení z toho, jak stát nakládá s výdaji na obranu. Česko si loni vymohlo spolu se čtrnácti evropskými státy výjimku, která umožňuje v rámci zbrojení porušovat rozpočtová pravidla. A Češi, jako správní Švejci, do zbrojení okamžitě zahrnuli třeba výstavbu dálnic.
Česká zbrojovka Czechoslovak Group Michala Strnada (na snímku) obsadila první místo na světě v nárůstu tržeb mezi všemi výrobci zbraní. Vyplývá to z žebříčku stockholmského institutu SIPRI. Tržby za zbraně jí loni vzrostly o takřka 200 procent, i díky muniční iniciativě české vlády.
Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.
Boeing si připisuje další vítězství na zbrojním trhu. Americká armáda firmě přiklepla zakázky v hodnotě 7,2 miliardy dolarů, které zahrnují nejnovější verze helikoptér Apache i tankovací letouny KC-46A.
Z Německa přichází nový impuls pro průmysl. Myšlenka dual use. Dvojí využití. Což znamená, že komerční a obranný sektor by měly víc sdílet své schopnosti. Firmy zaměřené na výrobu zbrojní techniky totiž nestíhají dobu.
Pentagon přijal anonymní dar ve výši 130 milionů dolarů (2,7 miliardy korun), který využije na částečné pokrytí výplat amerických vojáků ve službě. V USA totiž trvá omezení provozu federálních úřadů, takzvaný shutdown, protože Kongres se dosud nedohodl na financování vlády.
Chorvatští poslanci odhlasovali znovuzavedení povinné vojenské služby. Informují o tom tiskové agentury. Cílem je posílit obranyschopnost téměř čtyřmilionové země uprostřed rostoucího globálního geopolitického napětí. Krok je reakcí na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě z důvodu ruské agrese na Ukrajině a závodů ve zbrojení na Balkáně, který v 90. letech prošel krvavou válkou, napsala agentura AP.
Posledním přeletem přes kbelské letiště skončil provoz posledního vrtulníku Mi-8. Tento typ vrtulníků různých verzí sloužil v československé i české armádě od roku 1967. Zajišťovaly nejen přepravní a výsadkové úkoly, ale i lety prezidentů a nejvyšších státních představitelů. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při příležitosti slavnostního ukončení provozu Mi-8 udělila 24. základně dopravního letectva záslužný kříž ministra obrany 1. stupně za vynikající plnění úkolů.
Ukrajina v budoucnu od Švédska koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen. Oznámil to dnes švédský premiér Ulf Kristersson po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Linköpingu, kde sídlí výrobce letounů Saab. Podle agentur Reuters a AFP jde zatím o předběžnou dohodu o dlouhodobé spolupráci v oblasti letecké obrany.
Evropská protivzdušná obrana je podle bezpečnostních analytiků stále jedním z nejslabších článků obranyschopnosti Severoatlantické aliance. Důvodem je nedostatečný obranný systém proti balistickým raketám a dronům. Odborníci se shodují, že Evropa je v této oblasti závislá na Spojených státech a že bez americké pomoci by účinnost obrany byla zásadně omezená.
Evropská komise představila dlouho očekávaný plán na posílení evropských obranných schopností. Jsou v něm konkrétní cíle a milníky pro odstranění nedostatků v nynějších vojenských schopnostech zemí unie od protivzdušné a protiraketové obrany až po drony, dělostřelectvo, umělou inteligenci či oblast kybernetiky.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.
Číst více
