Ostrava se mění. Ze starého kina bude divadlo, město ale potřebuje mnohem víc
Ze starého kina vzniká nové divadlo, z brownfieldů nové čtvrti a Ostrava se pomalu zbavuje nálepky města uhlí a kouře. Ostravští patrioti, Albert Čuba i architekt David Kotek, ale upozorňují, že skutečná proměna bude vyžadovat mnohem víc než několik výrazných projektů.
Jedním z nejviditelnějších příkladů současné Ostravy je bývalé kino Vítek v Hrabůvce. Ještě nedávno sloužilo úplně jinému účelu, dnes se za jeho zdmi připravuje nové Divadlo Odeon.
Za projektem stojí Albert Čuba, který kolem Divadla Mír postupně buduje něco mnohem většího než jednu úspěšnou scénu. Odeon je prvním výrazným krokem k síti kulturních a produkčních aktivit, které mají propojit divadlo, film, streaming, vlastní produkci i nové divadelní prostory. Rekonstrukce už se posouvá do hlavní stavební fáze.
Z kina bude divadlo
A zajímavé je, že tenhle příběh není jen o kultuře. Je také příběhem o tom, jak se mění Ostrava. Staré budovy dostávají nové využití, prázdná místa čekají na novou zástavbu a lidé, kteří ve městě podnikají, investují a staví, začínají přemýšlet o Ostravě jinak než před několika desítkami let.
Čuba je přitom příkladem změny i v jednom dalším ohledu. Soukromé divadlo podle něj nemusí být podnikáním, které pouze čeká na veřejné peníze. Ekonomické výsledky skupiny kolem Míru dosahují podle jeho slov EBITDA kolem 25 milionů korun, a právě díky nim se podařilo získat bankovní financování pro rekonstrukci Odeonu. „Po prakticky deseti letech banky začínají slyšet na to, že i divadlo může být výdělečné,“ říká Čuba.
Odeon má mít zhruba 600 až 700 míst. Čuba přitom o jeho ekonomice mluví bez velkých kulturních frází. „Divadlo jsou vždycky kupecké počty,“ říká.
Když se řekne Ostrava, lidem se už nevybaví jen uhlí a kouř, ale také Dolní Vítkovice, Colours nebo Baník. Architekt David Kotek ale upozorňuje, že změna značky nestačí. Město podle něj potřebuje dostavět, zrychlit a přestat čekat, až se něco stane samo.
Ostrava není město uhlí a kouře. Je zelená, ale pořád nedostavěná, říká architekt
Reality
Kultura jako součást nové Ostravy
Právě to je na Čubově projektu možná zajímavější než samotná rekonstrukce kina. Divadlo nechce nechat stát samo o sobě. Kolem Míru vzniká širší struktura, která propojuje vlastní scény s produkcí, audiovizuální tvorbou, platformou MírPlay a ticketingem. Úspěšná inscenace tak nemusí skončit posledním představením. Může pokračovat jako záznam, film nebo jiný digitální obsah.
Do budoucna Čuba mluví dokonce o produkčním uměleckém centru, které by v Ostravě vytvářelo prostor pro různé typy divadelní tvorby, nové autory i herce. A právě tady se jeho pohled potkává s architektem Davidem Kotkem. Ten Ostravu nesleduje přes divadlo, ale přes její ulice, domy a prázdná místa. Přesto dochází k podobnému závěru: město se změnilo, ale ještě zdaleka není hotové.
Už není šedá. Je nedostavěná
Ostrava podle Kotka definitivně není městem, které by dnes definovalo uhlí a kouř. Industriální minulost se naopak stala součástí její nové identity. Dolní Vítkovice, Colours of Ostrava nebo Baník vytvořily značku, která funguje daleko za hranicemi regionu. „Její problém není, že je šedá. Její problém je, že je nedostavěná,“ říká Kotek.
Právě v prázdných plochách vidí největší potenciál města. Parcely, proluky a brownfieldy podle něj nejsou rezervou, která může čekat dalších dvacet let. Jsou promarněnou příležitostí.
A podobně jako Čuba nechce čekat, až se podmínky samy zlepší, Kotek volá po větší aktivitě investorů i města. „Města nerostou díky jednomu člověku. Rostou díky tomu, že se v nich potká více lidí, kteří mají odvahu dělat velké věci.“
Česko je sice malá země, ale nejenom díky výhodné pozici ji zahraniční firmy neustále vyhledávají, říká Vojta Peřka z developerské společnosti CTP. Peřka vyhledává nové akviziční příležitosti, zároveň se stará i o stávající klienty. Ve společnosti CTP působí již sedmým rokem a v rámci své pozice se rovněž poohlíží po nových pozemcích vhodných pro výstavbu.
Peřka z CTP: Polsko nám konkuruje levnějšími cenami, my jemu kvalifikovanou pracovní silou
Reality
Ne jeden projekt. Desítky nových míst
Ostrava podle něj nepotřebuje jednu ikonickou stavbu, která všechno změní. Potřebuje mnohem větší množství kvalitních projektů.
Nové bydlení, kanceláře, služby, školy, restaurace, kavárny i veřejná prostranství. Teprve jejich kombinace vytvoří město, ve kterém budou lidé chtít nejen pracovat, ale také zůstat. „Když postavíte jen domy, vznikne sídliště. Když vytvoříte prostředí pro život, vznikne město,“ říká.
To je důležité i pro další rozvoj Ostravy. Podle Kotka není hlavním problémem nedostatek potenciálních obyvatel, ale nabídka. Pokud vznikne kvalitní architektura na dobrém místě, lidé o ni zájem mají. Na jednom z jeho rezidenčních projektů se podle něj přibližně polovina bytů prodala během prvních šesti měsíců.
Ostrava potřebuje rychlejší tempo
Změna přitom nebude jen otázkou developerů. Kotek upozorňuje na význam městského plánování, soutěží a práce MAPPA. Kontinuita je podle něj v urbanismu zásadní, protože město nevzniká během jednoho volebního období. Současně ale nechce, aby Ostrava zůstala u plánů. „Méně mluvit. Více stavět.“ Je to vlastně jednoduchý popis toho, co se ve městě začíná odehrávat.
Odeon není jen rekonstrukce bývalého kina. Je to nový život pro místo, které ho ztratilo. Podobně mohou nové rezidenční projekty vracet život do prázdných ploch a brownfieldů. A kulturní projekty zase mohou vytvářet důvod, proč do těchto míst lidé budou chodit, bydlet v nich a utrácet peníze.
Ve stavebním průmyslu se Jan Hasík pohybuje přes dvacet let. Z nenápadné firmy v nenápadném regionu vybudoval miliardový holding, který rozvíjí průmyslové a komerční nemovitosti a také rezidenční projekty.
Ostravský developer: Stavíme průmyslové haly i kostely
Reality
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
