Fotogalerie: Tři miliony Čechů žijí v paneláku. Tohle se dá udělat s obyčejným bytem
Umakartové jádro, malé pokoje a chodba, která ukrajuje z už tak omezeného prostoru. Typický panelákový byt má řadu limitů, právě ty ale dokážou architekty přimět k nečekaným řešením. Deset realizací z Interiéru roku ukazuje, že panelák lze změnit v otevřené, světlé a velmi osobité bydlení.
Na první pohled by jen málokdo hádal, že se nachází v panelovém domě. Byt v pražském paneláku od Hurá Studio prošel radikální rekonstrukcí, která z původní dispozice se čtyřmi oddělenými místnostmi, umakartovým jádrem a starou kuchyní vytvořila otevřený a přirozeně prosvětlený interiér. A právě tato realizace letos v soutěži Interiér roku získala Cenu novinářů.
„Máme tady dvě varianty. Invazivní a neinvazivní,“ vzpomínají architekti na první schůzku s majiteli. Klienti zvolili první možnost. Po konzultaci se statikem proto zmizelo několik příček a původní panelákový půdorys se zásadně proměnil. Předsíň se oddělila od hlavní obytné části, komunikační trasa se přesunula do středu dispozice a bytem se otevřely nové průhledy.
Jedním z nejvýraznějších prvků je koupelna z luxfer. Přes den do ní proniká přirozené světlo, večer se naopak promění v jemně zářící „lampion“. Původně oddělenou kuchyň a obývací pokoj nyní propojuje lehká policová stěna se dvěma průchody. Jednotlivé části bytu tak zůstávají funkčně oddělené, zároveň ale prostor působí mnohem otevřeněji. Architekti pracovali také s dveřmi v plné výšce místnosti bez horního rámu. Když jsou otevřené, lze byt prakticky prohlédnout skrz naskrz.
Základ tvoří jednoduché materiály – světlé narůžovělé marmoleum, překližka a bílé povrchy. Do nich vstupují výraznější barvy: zelená spárovací hmota, kovová konstrukce polic nebo růžová stěna za postelí. Majitelé si některé barevné doplňky dokonce sami vytiskli na 3D tiskárně.
Tři miliony lidí v panelácích
A nejde zdaleka o okrajové téma. Podle Českého statistického úřadu se v Česku nachází přibližně 1,2 milionu panelových bytů a žijí v nich zhruba tři miliony obyvatel. Samotných panelových domů je zhruba 80 tisíc.
Vznikaly od padesátých let až do poloviny devadesátých let a názory na ně se dodnes výrazně liší. Jedni připomínají, že pomohly vyřešit poválečnou bytovou nouzi, druzí v nich vidí symbol uniformního socialistického bydlení. Při dnešním pohledu je ale dobré připomenout kontext. Ještě v padesátých letech například neměla přibližně polovina pražských bytů vlastní toaletu ani koupelnu.
„Obyčejnost je plachá, ale krásná,“ říká architekt Ladislav Lábus. V architektuře podle něj nejde o efekt, ale o lidi, kteří v ní žijí. Když projektuje, je pro něj důležitá pravdivost, jednoduchost a ohleduplnost. Ať už jde o panelová sídliště, nebo vilu, stavby musí smysl, být příjemné a neztrácet svou podstatu. „Tisíce druhů obkladaček nejsou v přímé úměře k tomu, jak se v prostoru žije,“ dodává Lábus v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.
Ladislav Lábus: Z architektury se vytrácí to podstatné
Reality
Některé z prvních panelových domů navíc ještě navazovaly na modernistické myšlenky Le Corbusiera. Příkladem je pražské sídliště Invalidovna architektů Josefa Poláka a Vojtěcha Šaldy. Důraz se tehdy kladl nejen na různé dispozice bytů, ale také na estetiku domů a jejich okolí.
Architekti paneláky nezatracují
Panelák přitom není podřadnou kategorií bydlení ani pro řadu současných českých architektů. „Vnímal jsem to stejně, jako když se obnovují historické památky, kde je podle jednoho filozofického proudu žádoucí, aby byly poznat stopy zásahů v jednotlivých obdobích vývoje,“ popsal architekt René Dlesk ze studia RDTH architekti, který má za sebou několik rekonstrukcí panelákových bytů.
Rekonstrukce panelákového bytu je specifická disciplína. Architekt má předem danou konstrukci, instalační jádra, umístění oken a často poměrně malé prostory. Právě množství omezení ale může být podle architektů paradoxně výhodou.
„Výhodou je, že máte hodně mantinelů, takže se nemusíte zabývat blbostmi a můžete se soustředit na detail. Také obvykle najdete levné realizační partičky, které s tím mají zkušenosti, je to žánr. Nic vás také nezaskočí, všichni víme, co je v těch vnitřnostech. Hlavně to zrekonstruujte celé najednou, nikdy nic nepytlíkujte po částech,“ říká architekt Jakub Filip Novák ze studia No Architect.
Někdy stačí rozšířit lodžii
Kvalitu bydlení v paneláku přitom nemusí změnit jen rekonstrukce samotného bytu. Příkladem je přibližně šedesát let starý panelový dům v pražské Hostivaři, kterého se ujalo studio re:architekti. Architekti původně zamýšleli rozsáhlejší proměnu, přes společenství vlastníků se ale podařilo prosadit alespoň zvětšení lodžií.
Původní lodžie hluboké jen 1,1 metru pomocí konzolové konstrukce rozšířili přibližně na dva metry. Každý byt tak získal jednu velkou souvislou lodžii místo dvou menších.
Proměnu ocenila i odborná porota České ceny za architekturu, která projekt v roce 2023 posunula do finále.
Architekt Ladislav Lábus, který patří mezi zastánce kvalit panelových sídlišť, označil právě rozšíření původně příliš úzkých lodžií za zásah, který vytvořil skutečně použitelný pobytový prostor. Problémem podobných projektů ale podle něj bývá komplikovaná dohoda mezi jednotlivými vlastníky bytů.
Ze žižkovského paneláku komfortní byt
Radikálněji se do panelákové dispozice pustily architektky Iva Hájková a Kateřina Šmardová ze studia Iva Hajkova Studio. Majitelé třípokojového bytu na pražském Žižkově původně dokonce uvažovali, že ho prodají a pořídí si bydlení v jiném než panelovém domě. Nakonec se rozhodli pro rekonstrukci.
Hlavní obytný prostor architektky zvětšily odstraněním příčky a částečným propojením s vedlejší místností. Na jiném místě vznikla nová skleněná příčka. V bytě o rozloze 95 metrů čtverečních se podařilo vytvořit také dvě plnohodnotné koupelny – jednu s vanou a skrytou pračkou, druhou se sprchovým koutem a toaletou.
Dobrá rekonstrukce nemusí stát jmění
Existují ale také panelákové proměny, které se obejdou bez bourání velké části bytu a bez mimořádného rozpočtu. Architekti David Neuhäusl a Matěj Hunal ze studia Neuhäusl Hunal pracovali například s konceptem, v němž část prací provedli samotní majitelé. „Omezení rozpočtu ovšem výrazně kompenzovalo celkové porozumění mezi námi a klienty,“ popsali architekti.
Do dispozice přitom nemuseli výrazně stavebně zasahovat. Obytný prostor funkčně propojili s ložnicí a zároveň vytvořili oddělený dětský pokoj s dostatkem soukromí.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
