Z ateliéru rovnou k výčepu. Studentský design dobývá české hospody
České pivo, německé sklo. Paradox, který v tuzemských hospodách přetrvával dvě desetiletí, začíná mizet. Studenti pražské UMPRUM navrhli nové křišťálové půllitry, které sklárna Bomma převedla do sériové výroby. Prvních 30 tisíc kusů už míří do Lokálů a dalších restaurací Ambiente. Z původně školního projektu se tak stal návrat českého designu a sklářského řemesla přímo k výčepu.
Pivní půllitr patří k české hospodě stejně neodmyslitelně jako výčep nebo pěna na hladině piva. Jen málokdo ale přemýšlí o tom, kdo sklenici navrhl, kde vznikla a proč má právě takový tvar. Přitom i za zdánlivě obyčejným kusem skla se může skrývat několikaletá práce designérů, sklářů a lidí, kteří rozumějí pivu.
Právě takový příběh má nový pivní půllitr, který vznikl ve spolupráci pražské UMPRUM, sklářské společnosti Bomma a gastronomické skupiny Ambiente. Projekt, který začal jako studentské zadání, se po třech letech příprav a testování dostal do sériové výroby. Ve Světlé nad Sázavou vzniklo prvních přibližně 30 tisíc kusů, z nichž se už pije pivo v Lokálech a dalších restauracích Ambiente.
Je to další krok v projektu, který startoval loni. Tehdy se testovalo několik tisíc sklenic. Nyní se ukazuje, zda dokáže český design uspět také v každodenním provozu hospod, kde se půllitry neustále plní, přenášejí a myjí.
Když studentský návrh neskončí v šuplíku
Začalo to v Ateliéru produktového designu na UMPRUM, který vedou Michal Froněk a Jan Němeček ze studia Olgoj Chorchoj. Studenti dostali za úkol navrhnout současnou podobu tradičního českého půllitru. Ze zhruba patnácti návrhů nakonec uspěly dva.
Tereza Bláhová vytvořila sklenici pro Lokál. Její návrh vychází z tradičních půllitrů, jejichž výrazný reliéf proměnila v moderní zvlněný vzor. Jáchym „Kuza“ Kubů navrhl uhlazenější variantu pro další podniky Ambiente. Jeho půllitr zdobí motiv tří tváří, který odkazuje na společné zážitky a setkávání.
Pro oba mladé designéry znamená realizace jejich návrhů něco, co při studiu rozhodně není samozřejmostí. Místo toho, aby jejich práce zůstala pouze součástí školní prezentace, dostala se mezi tisíce lidí. „Hodně návrhů totiž končí v designerském šuplíku, ne vždy se totiž podaří realizovat vše,“ připomíná Jáchym Kubů. V době výběru jeho návrhu přitom studoval teprve první ročník.
Kdysi Čechům ukázal, že do restaurace se nechodí jen zahnat hlad. Vrátil lesk českým hospodám, povýšil obyčejná jídla na gastronomický zážitek a vybudoval jednu z nejvýraznějších restauračních skupin v zemi. Zakladatel Ambiente Tomáš Karpíšek získal státní vyznamenání od prezidenta Petra Pavla.
Z restaurace až na Hrad. Prezident Pavel ocenil zakladatele Ambiente Tomáše Karpíška
Enjoy
Český půllitr už dávno nebyl samozřejmostí
Za projektem se ale skrývá ještě jeden příběh. Přestože má Česko světově proslulé sklářství a pivní kulturu, lisované pivní sklo se tu podle autorů projektu přibližně dvě desetiletí nevyrábělo. Důvodem byla mimo jiné ekonomika výroby. Tradiční technologie počítaly s obrovskými sériemi, zatímco zakázka na několik tisíc autorských půllitrů nebyla pro výrobce příliš zajímavá.
Sklárna Bomma ve Světlé nad Sázavou však disponuje technologií, která umožnila takový projekt uskutečnit. Právě spojení výrobních možností sklárny, studentských návrhů a zkušeností gastronomického provozu otevřelo cestu k návratu českého lisovaného pivního skla.
Krásný půllitr nestačí. Musí něco vydržet
Při navrhování sklenice pro hospodu ovšem nestačí, aby dobře vypadala na fotografii. Musí se pohodlně držet, snadno mýt a vydržet každodenní zacházení. Důležité je také to, jak se do ní čepuje pivo. Proto se nové půllitry testovaly ve dvou kolech. Nejprve vzniklo 150 kusů od každého návrhu, následně čtyři tisíce upravených sklenic. Připomínky z provozu vedly například k úpravě dna půllitru určeného pro Lokál. Teprve poté se rozběhla výroba třicetitisícové série.
Byty se zmenšují, práce z domova ale nezmizela. Český architekt Vojtěch Kolínský proto navrhl něco mezi pracovnou, akustickou kapslí a vestavěným nábytkem. Fuseboox se na povel vysune do místnosti, vytvoří uzavřený prostor pro práci, nahrávání nebo chvíli klidu a po použití zase zmizí ve stěně.
Byt je malý? Český vynález z něj na povel vysune další místnost
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
