Dnes připadá na sto lidí v produktivním věku (20–64 let) přibližně 32 seniorů starších 65 let, do roku 2050 tento počet vzroste na 50 až 60 seniorů na sto pracujících. Nikoho zodpovědného to nemůže nechat v klidu. Neřešení penzí v této situaci zavání státním bankrotem a každá normální vláda by to řešila.
Prezidentské veto změn rozpočtových pravidel získalo podporu dvacítky českých ekonomů. Bývalí guvernéři ČNB, členové NERV i vedení Národní rozpočtové rady varují, že návrh obsahuje příliš mnoho cest, jak překračovat výdajové limity. Schillerová kritiku odmítá a současná rozpočtová pravidla označuje za drtící pro ekonomiku.
Vláda výrazně omezila území, na kterém se má zrychlit výstavba větrných a solárních elektráren. Z původně plánovaných 2685 kilometrů čtverečních zůstalo pouze 297 kilometrů čtverečních. Kabinet změnu zdůvodňuje tisíci připomínek obcí a krajů i snahou zmírnit dopady nových elektráren na krajinu a životní prostředí.
Výnos českých desetiletých dluhopisů se meziročně zvýšil nejvíce v celé Evropské unii. Z toho však nelze automaticky vyvozovat, že investoři trestají současnou vládu za její rozpočtovou politiku. Většina nárůstu totiž nastala ještě za předchozího kabinetu a riziková přirážka vůči Německu se od nástupu nové vlády dokonce mírně snížila.
Prezident Petr Pavel vrátil Babišově vládě první zákon. Snažil se poctivě vyargumentovat, co je na zákonu o rozvolnění rozpočtové odpovědnosti špatně. Všem je přitom jasné, že nešlo jen o kvalitu zákona, ale také o gesto.
Prodej až 40 procent akcií Letiště Praha by mohl státu přinést desítky miliard korun. Samotnému letišti by ale peníze na další rozvoj automaticky nezajistil. Podle analytiků bude ekonomický smysl transakce záviset především na tom, jak stát získané prostředky využije.
Prezident se poprvé postavil vetem zákona vládě. Andrej Babiš to popisuje jako předvolební strategii prezidenta. Ten naopak přinesl dobré argumenty, proč zákon vetoval. Nicméně, je to boj marný, jen gesto.
Stát by mohl v roce 2028 nabídnout investorům až 40 procent akcií Letiště Praha, uvedl premiér Andrej Babiš. Podle něj by šlo o další příležitost pro tuzemské investory po plánovaném zestátnění energetické skupiny ČEZ. Záměr však vyvolává obavy odborářů, kteří jsou kvůli budoucnosti letiště a výběru jeho nového šéfa ve stávkové pohotovosti.
Guvernér ČNB Aleš Michl dal rozhovor prestižnímu deníku Financial Times. Hájil v něm své postoje vůči tlaku premiéra i prezidenta: nechce snižovat úrokové sazby ani prosazovat rychlý vstup do eurozóny.
Česká politika čím dál víc připomíná fotbalovou ligu malých ambicí: strany si hlídají vlastní kotel fanoušků, místo aby se snažily oslovit širší společnost a vyhrát skutečný zápas o budoucnost země. Kompromis se bere jako slabost, soupeř jako nepřítel a veřejná debata se mění v chorály pro vlastní publikum, píše ve svém komentáři analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR David Ondráčka.
Nástup Radomíra Lašáka do čela Letiště Praha se mění v politický střet. Opozice tvrdí, že vláda Andreje Babiše znovu dala přednost loajalitě před odborností, a chápe stávkovou pohotovost odborů. Kritici připomínají Lašákovo působení v Českých aeroliniích a varují, že letiště je klíčová infrastruktura, se kterou si stát nemůže dovolit experimentovat.
Tlak na dodávky ropy a rafinovaných paliv ⛽ se bude v nejbližší době nadále zvyšovat. Podle agentury Reuters to prohlásil generální ředitel ropné firmy Saudi Aramco Amín Násir. Doplnění globálních zásob vyčerpaných v důsledku krize způsobené izraelsko-americkým útokem na Írán podle něj může trvat až dva roky.
