Michal Nosek: Pozdě, ale přece. Babiš v pátém roce války zjistil, že Rusko nechce mír
Andrej Babiš označil incidenty v Německu spojované s Ruskem za velmi vážné a slíbil podporu opatřením k posílení společné bezpečnosti. Je to pozoruhodný posun od politika, který ještě nedávno vyzýval Evropu, aby více mluvila o míru a méně o válce. Premiér patrně právě zjistil, že k ukončení konfliktu nestačí, aby si mír přál Andrej Babiš. Musel by ho chtít také Vladimir Putin.
Na úvod opravdu dobrá zpráva. Andrej Babiš po více než čtyřech a půl letech ruské agrese proti Ukrajině zjistil, že Rusko může představovat bezpečnostní problém.
„To, co se v posledních dnech odehrává, včetně útoku v Lipsku, který německé bezpečnostní složky spojují s Ruskem, ukazuje na vážnost situace,“ napsal premiér. Česko je podle něj připraveno spolupracovat s Německem i dalšími evropskými a transatlantickými partnery a podpořit opatření k posílení společné bezpečnosti.
Ještě v květnu Babiš na Den vítězství vysvětloval, že síla státníků se nepozná podle toho, jak dlouho dokážou vést válku, ale podle toho, zda najdou odvahu ji ukončit. Znělo to vznešeně. Chyběla jen drobnost: vysvětlit tuto myšlenku také Vladimiru Putinovi, který zatím projevuje odvahu především pokračovat.
Babiš opakovaně tvrdil, že Evropa má začít více mluvit o míru, nikoli jen o válce. Jeho představa patrně vycházela z přesvědčení, že válka je něco jako nepříjemně dlouhé jednání Poslanecké sněmovny. Stačí říct, že už by měla skončit, poděkovat přítomným a odejít řešit zásadnější věci. Například obchvat Břeclavi.
Ruská agrese se ale diplomatickým přáním českého premiéra neřídí. A hybridní válka nezačala tento týden.
Česko plánuje jeden z nejvyšších rozpočtových schodků v historii. Přesto investoři zatím českému státu účet nevystavili – za jeho dluh nechtějí vyšší rizikovou prémii.
Lukáš Kovanda: Babišův obří schodek investoři netrestají. Zatím
Názory
Překvapení, které trvá několik let
NATO už v květnu 2024 varovalo před sílící ruskou kampaní zahrnující sabotáže, násilné činy, kybernetické útoky, elektronické rušení a dezinformace. Mezi zasaženými státy výslovně uvedlo také Česko a Německo.
Evropská unie o rok později popsala ruské hybridní kampaně jako dlouhodobé a koordinované. Podle ní zahrnují sabotáže, narušování kritické infrastruktury, fyzické útoky i informační operace a od začátku invaze na Ukrajinu dále zesílily.
Premiérovo nynější prozření tedy nepřichází po nečekaném obratu Moskvy. Přichází poté, co Rusko několik let dělá přesně to, před čím evropské bezpečnostní instituce několik let varují.
Babiš přitom ještě v prosinci 2025 doufal, že by válka mohla skončit do jejího čtvrtého výročí. Vyzýval zúčastněné státníky, aby se domluvili na příměří, protože každá válka je přeci špatná a mělo by se více mluvit o míru. V květnu letošního roku po setkání s Volodymyrem Zelenským znovu prohlásil, že otázkou je, kdo ukončení války zprostředkuje.
Teď se ukazuje, že otázka možná celou dobu zněla jinak. Kdo přesvědčí Rusko, aby přestalo útočit?
Premiér Andrej Babiš tvrdí, že v kauze dezinformací o údajných polských územních nárocích selhala česká rozvědka a chyboval také velvyslanec v Polsku Břetislav Dančák. Informaci měl podle něj stát získat výrazně dříve. Vláda už podle premiéra přijala opatření, aby se podobná situace neopakovala.
Dezinformace o polských územních nárocích: Babiš hází vinu na rozvědku a velvyslance
Politika
Mír se nedá vyhlásit na Facebooku
Na Babišově přání ukončit válku samozřejmě není nic špatného. Mír si přeje prakticky každý kromě těch, kteří na válce vydělávají nebo ji vedou. Problém nastává ve chvíli, kdy se touha po míru vydává za politický plán a vynechá se z ní agresor.
Válku totiž nelze ukončit videem na sociální síti ani tvrzením, že už se o ní mluvilo dost dlouho. A bezpečnost Evropy nelze hájit nadějí, že se Vladimir Putin jednoho rána probudí, vzpomene si na Babišův projev z Vítkova a rozhodne se ukončit invazi.
Dnešní incident v Augsburgu musí být skutečně důkladně vyšetřen. V době Babišova vyjádření německá policie ještě neuvedla, co explodovalo ani kdo za událostí stojí. Bylo by proto předčasné automaticky ji připisovat Rusku. U útoku na letiště Lipsko/Halle však německé úřady ruskou stopu zmiňují a zasazují jej do širšího vzorce hybridních operací.
Premiér má tedy pravdu, když mluví o vážné situaci a nutnosti posílit společnou bezpečnost. Jen mu trvalo poněkud dlouho, než dospěl k poznání, které Rusko předvádí od února 2022 každý den. Mír nevznikne tím, že se obránci přestanou bránit a Evropa se přestane připravovat na další útoky.
Andrej Babiš konečně připouští, že Rusko je nebezpečné. Teď už zbývá jen druhý krok, tedy pochopit, že země, která útočí na souseda, sabotuje evropskou infrastrukturu a testuje odolnost členských států NATO, pravděpodobně nechce válku ukončit tak naléhavě jako český premiér.
