Babiš vyplísnil zpravodajce. „O polském fake profilu jsem se dozvěděl z médií,“ uvedl
Premiér Andrej Babiš zkritizoval zpravodajské služby za to, že se o dezinformační kampani kolem údajných polských územních nároků vůči Česku dozvěděl z médií nebo informace dostal pozdě. Prezident Petr Pavel označil celou akci za cílenou provokaci, která má narušit vztahy Čechů a Poláků.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to řekl České televizi (ČT) na akci pro veřejnost v zahradě Kramářovy vily. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.
Zdání, že Polsko zvýšilo tlak na převzetí části českého území, se snažil vzbudit mimo jiné podvržený profil českého velvyslance v Polsku nebo zfalšovaný web Českého rozhlasu. „Proto jsem svolal mimořádné zasedání Bezpečnostní rady státu, kde jsem konkrétně vyčetl příslušným službám, že informaci o polském fake profilu jsem se dozvěděl z médií, že jsme to nedostali právě od nich nebo jsme to měli pozdě,“ řekl dnes Babiš. S poukazem na utajení jednání bezpečnostní rady o tom víc nechtěl mluvit, ale předmětem jednání podle něj byly kybernetické útoky.
Ještě v únoru ministr práce Aleš Juchelka vysvětloval, že vyšší podpora chrání lidi před chudobou a pomáhá jim najít lepší práci. O půl roku později ji chce snížit, protože prý představuje zbytečné utrácení. Vláda tak našla 4,5 miliardy korun přesně tam, kde se hledají nejsnáze: u lidí, kteří právě přišli o příjem.
Michal Nosek: ANO myslí na naše lidi. Proto jim vezme až deset tisíc měsíčně
Politika
„Ze všeho, co vím, i z reakcí polských orgánů, je to cílená provokace. A já jsem moc rád, že na tu provokaci lidé neslyší, a to na obou stranách hranice,“ řekl v pátek prezident Pavel v Třinci na Frýdecko-Mistecku, kde zahajoval ultramaraton Beskydská sedmička. Vztahy Čechů a Poláků by podle prezidenta nikdo neměl jitřit. „Nenechat se rozdělovat, protože to je to nejhorší, co by se nám mohlo stát,“ vyzval.
Pavel nemá informace, že by za touto dezinformační kampaní stálo Rusko, řekl. Připomněl ale dřívější podvratné akce, které se podařilo s Ruskem jednoznačně spojit. „Rusku evidentně nejde o podporu jedné či druhé strany. Rusku jde o to vyvolat co nejvíc tření uvnitř společnosti, anebo v tomto případě uvnitř dvou společností. Rusové se často řídí heslem ‚Čím hůř pro vás, tím lépe pro nás‘ nebo jinými slovy ‚Rozděl a panuj‘,“ podotkl prezident. Češi a Poláci by se ale podle něj neměli nechat rozdělit a měli by si vážit svých dobrých vztahů.
K dezinformační kampani se na dnešní akci v zahradě Kramářovy vily vyjádřil i místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „Nevím, odkud je řízená, může to tak skutečně být a mě osobně to nepřekvapuje,“ řekl na otázku ke spekulacím, že aktivita mohla být řízená z Ruska. Kampaň označil za snahu zasáhnout do vztahů dvou zemí, které jsou si velmi blízké.
Vláda při přípravě rozpočtu na příští rok dál posouvá hranice schodku a rozdává miliardy, aniž by bylo jasné, kde chce šetřit. Rostoucí zadlužení přitom nepovažuje za akutní problém, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Ekonomický diář Pavla Párala: Příprava rozpočtu na příští rok zavání ztrátou pudu sebezáchovy
Názory
České poděkování Polsku
Možné angažmá nebo hybridní působení jiných zemí včetně Ruska v této dezinformační kampani nevyloučil ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), když v pátek mluvil s novináři po schůzce v Centru policejní spolupráce Mikulov-Drasenhofen. Se svým polským protějškem o věci Metnar nemluvil, doplnil. České ministerstvo zahraničí ve středu v souvislosti se šířením nepravdivých informací o takzvaném územním dluhu Česka na síti X poděkovalo polskému ministrovi zahraničí Radoslawu Sikorskému, který podle úřadu iniciativně přišel s návrhem možného řešení.
V souvislosti se šířením nepravdivých informací o údajných polských územních nárocích vůči České republice chceme uvést věci na pravou míru.
— Ministerstvo zahraničních věcí (@mzvcr) August 26, 2026
Co je tzv. územní dluh vůči Polsku, jak vznikl a jaké řešení dnes ČR a Polsko hledají? Vysvětlujeme v několika bodech. ⬇️
Děkujeme… pic.twitter.com/xN6TA5zf0X
Otázka územního dluhu souvisí se smlouvou z roku 1958, kterou se napřímila hranice mezi Československem a Polskem, čímž se zkrátila o 80 kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů. Na vypořádání nároků se v roce 1992 domluvili tehdejší ministři zahraničí. Letos v únoru o věci jednal ve Varšavě český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Řekl tehdy, že řešením má být projekt, který se bude týkat ochrany proti povodním.
