Hrozby, které hýbou Evropou, ale často končí jen u slov. Americký prezident Donald Trump znovu tlačí na Německo – vyššími cly i stažením vojáků. Statistiky ale ukazují, že většinu svých obchodních výhrůžek po návratu do úřadu nenaplnil.
Náklady na válku proti Íránu mohou být výrazně vyšší, než jaké oficiálně uvádí Pentagon. Zatímco zástupce ministerstva obrany Jules Hurst ve středu v Kongresu hovořil o částce 25 miliard dolarů (zhruba 521 miliard korun), podle informací stanice CNN mohou skutečné výdaje dosahovat až dvojnásobku.
Americká náměstkyně ministra zahraničí pro veřejnou diplomacii Sarah Rogersová se stává jednou z nejvýraznějších a zároveň nejspornějších tváří trumpovské politiky vůči Evropě. S podporou administrativy prezidenta Donalda Trumpa vede tažení proti tomu, co Washington označuje za cenzuru, masovou migraci a „civilizační vymazání“ Evropy.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio přitvrdil vůči Teheránu, když blokádu Hormuzského průlivu označil za „ekonomickou jadernou zbraň“. Spojené státy podle něj zřejmě odmítnou nový íránský návrh, zatímco spor o jaderný program dál brzdí vyhlídky na dohodu.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že jeho vláda při prověřování materiálů týkajících se neidentifikovaných létajících objektů (UFO) objevila řadu „zajímavých“ dokumentů a že první část z nich by měla být brzy zveřejněna. Napsala to agentura Reuters.
Demokraté v americké Sněmovně reprezentantů představili návrh ústavní žaloby na ministra obrany Petea Hegsetha, kterým ho chtějí zbavit funkce. Viní ho z válečných zločinů, zneužití pravomocí i špatného řízení resortu. Kritika míří především na jeho roli v konfliktu s Íránem, který podle nich zahájil bez souhlasu Kongresu. Návrh má ale jen malou šanci na úspěch, protože většinu ve Sněmovně drží republikáni.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo Spojených států zahájí blokádu Hormuzského průlivu a že mu nařídil zadržovat v mezinárodních vodách lodě, které za plavbu touto trasou zaplatily Íránu poplatek. Teherán šéf Bílého domu zároveň obvinil z vydírání celého světa a uvedl, že se Írán odmítl vzdát svých jaderných ambicí. Íránské revoluční gardy dnes večer uvedly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
Americký prezident Donald Trump údajně zvažuje na konci svého současného, druhého mandátu udělit hromadnou milost svým nejbližším spolupracovníkům – ale nejen jim. Napsal to deník The Guardian s odkazem na interní zdroje listu The Wall Street Journal.
I když je „teflonový“ šéf NATO Mark Rutte teflonový jako obvykle, je aliance v krizi. Je do značné míry vydána na milost americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Otázka tedy zní, zda se má Evropa podvolit jeho novému stylu nebo si od něj udržovat odstup? Cena za udržení přízně USA však může být dosti vysoká – klidně i od vazalství po účast na válečných zločinech.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem uvedl, že většina evropských členů aliance Spojeným státům během války proti Íránu pomohla. Zároveň ale připustil, že některé země v této zkoušce neuspěly.
Akciové trhy v uplynulém týdnu výrazně posílily, když investoři vsadili na scénář postupného uklidnění konfliktu na Blízkém východě. Očekávání, že administrativa Donalda Trumpa směřuje k ukončení operací proti Íránu, vynesla americký index S&P 500 zpět blíže k hranici 6600 bodů. Optimismus však naráží na rozporuplná vyjádření – Trump sice hovoří o „téměř dokončené misi“ a naznačuje konec konfliktu během dvou až tří týdnů, zároveň ale avizuje pokračování intenzivních útoků. Trhy tak balancují mezi nadějí na deeskalaci a obavami z další eskalace.
Pražská burza v úvodu týdne posílila 💪 o 0,78 procenta na 2580,60 bodu. Je to její nejsilnější závěr v letošním květnu. Rostla většina hlavních titulů, dařilo se především akciím Erste Bank. Ztrácela naopak energetická společnost ČEZ. Aktivita na trhu byla podprůměrná. Cenné papíry Erste Bank zdražily o 3,55 procenta na 2479 korun. Komerční banka posílila o 0,46 procenta na 992,50 korun a Moneta Money Bank o 0,59 procenta na 188,50 koruny.
