Evropská unie udělala důležitý krok k naplnění obchodní dohody se Spojenými státy. Vyjednavači Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise se v noci na dnešek předběžně shodli na legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA.
Prezident Spojených států Donald Trump pozval na svou cestu do Číny šéfy některých z největších amerických firem. Podle představitele Bílého domu by se k delegaci měli připojit mimo jiné šéf Tesly Elon Musk, šéf Applu Tim Cook, šéf BlackRocku Larry Fink a šéf Boeingu Kelly Ortberg.
Írán hájí svůj mírový návrh jako legitimní a velkorysý, Trump ho ale označil za zcela nepřijatelný. Spor se dál točí hlavně kolem íránského jaderného programu, sankcí, reparací a Hormuzského průlivu, který zůstává klíčovým bodem napětí i po dubnovém příměří.
Zatímco velká část Evropy se od Donalda Trumpa odvrací, Řecko podle serveru Politico volí opačnou strategii. Atény se nápadně snaží posílit vztahy s Trumpovou Amerikou a s prostředím hnutí MAGA. Symbolickým vrcholem tohoto sbližování by se mohla stát Trumpova případná návštěva Řecka při oslavách 250. výročí americké nezávislosti – včetně projevu na Akropoli.
Trumpova hrozba vyšších cel na evropská auta začíná dopadat na německé automobilky. Audi ze skupiny Volkswagen varuje, že případné zvýšení amerických dovozních cel z 15 na 25 procent by mohlo výrazně zatížit jeho letošní výsledky. Uvedla to agentura Bloomberg.
Hrozby, které hýbou Evropou, ale často končí jen u slov. Americký prezident Donald Trump znovu tlačí na Německo – vyššími cly i stažením vojáků. Statistiky ale ukazují, že většinu svých obchodních výhrůžek po návratu do úřadu nenaplnil.
Zvýšení cel na automobily a nákladní vozy z Evropské unie, které oznámil americký prezident Donald Trump, by mohlo Německo připravit téměř o 15 miliard eur (asi 365 miliard korun) na produkci. S odkazem na Kielský institut pro světové hospodářství (IfW) to napsala agentura Reuters.
Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post a web ABC News.
Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o 5000 během příštích šesti až 12 měsíců. Napsala to agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu uvažoval americký prezident Donald Trump na začátku týdne, když kritizoval německého kancléře Friedricha Merze kvůli postoji k válce v Íránu.
Pokud by Hormuzský průliv zůstal po skončení války v rukou Íránců, teheránský režim by dostal do rukou velkou strategickou výhodu i možný zdroj financí. Pro Spojené státy by to by to naopak znamenalo prohru. Byly by však poplatky za průjezd pro globální ekonomiku takový problém?
Náklady na válku proti Íránu mohou být výrazně vyšší, než jaké oficiálně uvádí Pentagon. Zatímco zástupce ministerstva obrany Jules Hurst ve středu v Kongresu hovořil o částce 25 miliard dolarů (zhruba 521 miliard korun), podle informací stanice CNN mohou skutečné výdaje dosahovat až dvojnásobku.
Evropští lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu. Evropská unie je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici.
