Evropský parlament schválil zrušení cel na většinu dovozů z USA a posunul obchodní dohodu s Washingtonem blíž k praxi. Brusel si zároveň ponechá pojistky pro případ, že by Spojené státy dohodu porušily nebo zaplavily evropský trh.
Americký prezident Donald Trump chce vrátit uhlí do centra americké energetiky. V Oválné pracovně oznámil, že na obnovu uhelného průmyslu vyčlení 700 milionů dolarů, tedy zhruba 14,6 miliardy korun. Peníze mají jít mimo jiné na výstavbu dvou nových uhelných elektráren.
V Kodani se na tamější standardy dlouho nedařilo sestavit vládní koalici. Výsledný kabinet má ale poměrně ambiciózní program. Zatímco většina evropských vlád si v době rostoucích nákladů a ropného šoku kvůli krizi v Íránu neví příliš rady, Dánové chtějí k problémům přistoupit o poznání aktivněji.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval Evropskou unii, aby v době geopolitických otřesů začala uvažovat mnohem ambiciózněji o svém rozšíření. Podle serveru CNBC Stubb prohlásil, že sedmadvacetičlenný blok by měl „myslet ve velkém“ a využít současný okamžik k posílení svého vlivu ve světě.
Třináct kilogramů uranu, který mohl po dalším zpracování stačit na menší jadernou bombu, je pryč z Venezuely. Spojené státy materiál převzaly po letech vyjednávání v operaci, do níž se zapojila i MAAE a Británie. Cestu otevřela až změna politických poměrů v Caracasu.
Spojené státy hrozí novými cly, která by mohla výrazně zdražit i český export. Oficiálně jde o boj proti zboží vyrobenému nucenou prací, ve skutečnosti ale Washington podle textu otevírá další kolo protekcionistické obchodní války. Pro Evropskou unii i české firmy může jít o test, zda se křehká dohoda s USA nerozpadne jen rok po svém uzavření, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Spojené státy zvažují rozšíření jaderného štítu NATO v Evropě. Podle Financial Times se v důvěrném režimu jedná o možnosti rozmístit americké letouny schopné nést jaderné zbraně i v dalších spojeneckých zemích. Zájem má Polsko a část Pobaltí, tedy státy na východním křídle aliance, které nejvíc tlačí rostoucé obavy z Ruska.
Představitelé Bílého domu včetně jeho personální šéfky Susie Wilesové doporučili americkému viceprezidentu J. D. Vanceovi, aby na čas přestal používat sociální sítě. Vance na nich během schůzek tráví hodně času a má sklon hádat se tam se svými kritiky, což je podle Wilesové a dalších vysokých činitelů pod úroveň jeho funkce viceprezidenta. Napsal o tom v sobotu deník The New York Times (NYT) s odvoláním na zasvěcené zdroje. Bílý dům zprávu popřel.
Donald Trump se ani po letech nedokáže odpoutat od porážky v prezidentských volbách v roce 2020. Podle analýzy agentury Reuters za posledního půl roku nejméně 107krát zopakoval nepravdivé tvrzení, že mu vítězství ukradli. Téměř dvě třetiny republikánů mu přitom věří.
Washington dál sází na diplomacii, ale Íránu zároveň posílá tvrdé varování. Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl, že USA chtějí dát jednáním šanci, pokud ale dohoda s Teheránem nevyjde, přijdou podle něj na řadu jiné možnosti. Izrael má mít mezitím podle Rubia právo bránit se bez ohledu na výsledek rozhovorů.
Írán varuje Spojené státy před obnovením války. Hlavní vyjednavač Muhammad Ghálíbáf tvrdí, že Teherán během příměří obnovil své ozbrojené síly a na případný další útok odpoví „drtivým způsobem“. Katar a Pákistán se mezitím snaží zabránit nové eskalaci napětí.
Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích 💹 s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
Číst více
