V Albánii sílí odpor proti luxusnímu resortu spojenému s Jaredem Kushnerem. Podle agentury Bloomberg vyšly v Tiraně do ulic tisíce lidí, kteří obviňují vládu z neprůhledného schvalování velkých investic a žádají demisi premiéra Ediho Ramy.
Akciové trhy v Evropě i Asii vstoupily do nového týdne růstem. Investory povzbudila zpráva o dohodě mezi Spojenými státy a Íránem, která má ukončit boje a otevřít cestu k dalším jednáním o finálním mírovém uspořádání.
Chystaná dohoda mezi Washingtonem a Teheránem naráží v Izraeli na odpor. Ministr Itamar Ben Gvir tvrdí, že Izrael není „banánovou republikou“ a americko-íránské ujednání pro něj není závazné.
Trumpovi se vrací problém, který rozhoduje americké volby: peněženky voličů. Ceny zůstávají vysoko, benzin je drahý a nespokojenost Američanů s ekonomickou situací houstne. Republikáni se začínají obávat, že v listopadu přijdou o Sněmovnu reprezentantů – a prezident se znovu ocitne pod tlakem vyšetřování a impeachmentu.
Americký prezident Donald Trump chce vrátit uhlí do centra americké energetiky. V Oválné pracovně oznámil, že na obnovu uhelného průmyslu vyčlení 700 milionů dolarů, tedy zhruba 14,6 miliardy korun. Peníze mají jít mimo jiné na výstavbu dvou nových uhelných elektráren.
V Kodani se na tamější standardy dlouho nedařilo sestavit vládní koalici. Výsledný kabinet má ale poměrně ambiciózní program. Zatímco většina evropských vlád si v době rostoucích nákladů a ropného šoku kvůli krizi v Íránu neví příliš rady, Dánové chtějí k problémům přistoupit o poznání aktivněji.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval Evropskou unii, aby v době geopolitických otřesů začala uvažovat mnohem ambiciózněji o svém rozšíření. Podle serveru CNBC Stubb prohlásil, že sedmadvacetičlenný blok by měl „myslet ve velkém“ a využít současný okamžik k posílení svého vlivu ve světě.
Třináct kilogramů uranu, který mohl po dalším zpracování stačit na menší jadernou bombu, je pryč z Venezuely. Spojené státy materiál převzaly po letech vyjednávání v operaci, do níž se zapojila i MAAE a Británie. Cestu otevřela až změna politických poměrů v Caracasu.
Spojené státy hrozí novými cly, která by mohla výrazně zdražit i český export. Oficiálně jde o boj proti zboží vyrobenému nucenou prací, ve skutečnosti ale Washington podle textu otevírá další kolo protekcionistické obchodní války. Pro Evropskou unii i české firmy může jít o test, zda se křehká dohoda s USA nerozpadne jen rok po svém uzavření, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Spojené státy zvažují rozšíření jaderného štítu NATO v Evropě. Podle Financial Times se v důvěrném režimu jedná o možnosti rozmístit americké letouny schopné nést jaderné zbraně i v dalších spojeneckých zemích. Zájem má Polsko a část Pobaltí, tedy státy na východním křídle aliance, které nejvíc tlačí rostoucé obavy z Ruska.
Představitelé Bílého domu včetně jeho personální šéfky Susie Wilesové doporučili americkému viceprezidentu J. D. Vanceovi, aby na čas přestal používat sociální sítě. Vance na nich během schůzek tráví hodně času a má sklon hádat se tam se svými kritiky, což je podle Wilesové a dalších vysokých činitelů pod úroveň jeho funkce viceprezidenta. Napsal o tom v sobotu deník The New York Times (NYT) s odvoláním na zasvěcené zdroje. Bílý dům zprávu popřel.
Veřejnost se dnes rozloučí s Milanem Knížákem při pohřbu se státními poctami. Součástí posledního rozloučení budou ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích státní vlajka, státní hymna i čestná stráž. Na závěr obřadu zazní tři čestné salvy.
