Donald Trump dosáhl významného vítězství v daňové kauze. Americký finanční úřad už podle nové dohody nesmí zkoumat jeho starší daňová přiznání ani uplatňovat související nároky vůči jeho rodině či firmám.
Válka v Íránu zatím Spojené státy vyšla přibližně na 29 miliard dolarů, tedy asi 600 miliard korun. Uvedl to vysoce postavený činitel Pentagonu. Podle agentury Reuters je aktuální částka o čtyři miliardy dolarů vyšší než odhad z konce dubna.
Prezident Spojených států Donald Trump pozval na svou cestu do Číny šéfy některých z největších amerických firem. Podle představitele Bílého domu by se k delegaci měli připojit mimo jiné šéf Tesly Elon Musk, šéf Applu Tim Cook, šéf BlackRocku Larry Fink a šéf Boeingu Kelly Ortberg.
Írán hájí svůj mírový návrh jako legitimní a velkorysý, Trump ho ale označil za zcela nepřijatelný. Spor se dál točí hlavně kolem íránského jaderného programu, sankcí, reparací a Hormuzského průlivu, který zůstává klíčovým bodem napětí i po dubnovém příměří.
Zatímco velká část Evropy se od Donalda Trumpa odvrací, Řecko podle serveru Politico volí opačnou strategii. Atény se nápadně snaží posílit vztahy s Trumpovou Amerikou a s prostředím hnutí MAGA. Symbolickým vrcholem tohoto sbližování by se mohla stát Trumpova případná návštěva Řecka při oslavách 250. výročí americké nezávislosti – včetně projevu na Akropoli.
Trumpova hrozba vyšších cel na evropská auta začíná dopadat na německé automobilky. Audi ze skupiny Volkswagen varuje, že případné zvýšení amerických dovozních cel z 15 na 25 procent by mohlo výrazně zatížit jeho letošní výsledky. Uvedla to agentura Bloomberg.
Hrozby, které hýbou Evropou, ale často končí jen u slov. Americký prezident Donald Trump znovu tlačí na Německo – vyššími cly i stažením vojáků. Statistiky ale ukazují, že většinu svých obchodních výhrůžek po návratu do úřadu nenaplnil.
Zvýšení cel na automobily a nákladní vozy z Evropské unie, které oznámil americký prezident Donald Trump, by mohlo Německo připravit téměř o 15 miliard eur (asi 365 miliard korun) na produkci. S odkazem na Kielský institut pro světové hospodářství (IfW) to napsala agentura Reuters.
Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post a web ABC News.
Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o 5000 během příštích šesti až 12 měsíců. Napsala to agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu uvažoval americký prezident Donald Trump na začátku týdne, když kritizoval německého kancléře Friedricha Merze kvůli postoji k válce v Íránu.
Pokud by Hormuzský průliv zůstal po skončení války v rukou Íránců, teheránský režim by dostal do rukou velkou strategickou výhodu i možný zdroj financí. Pro Spojené státy by to by to naopak znamenalo prohru. Byly by však poplatky za průjezd pro globální ekonomiku takový problém?
Americký ministr zahraničí 👨 Marco Rubio dnes vyzval mezinárodní partnery ke společnému boji proti tomu, co označil za politický terorismus páchaný krajní levicí. Šéf americké diplomacie promluvil na konferenci ve Washingtonu, které se zúčastnili zástupci více než 60 zemí převážně z Evropy, ale také například z Asie.
Počet nových registrací čistě elektrických osobních aut v 17 klíčových evropských zemích včetně České republiky v prvním pololetí letošního roku poprvé 📈 překročil hranici jednoho milionu vozů. Za prvních šest měsíců se prodalo 1,24 milionu nových bateriových elektromobilů, což představuje meziroční nárůst o 33,7 procenta.
Pražská burza dnes pokračovala v 📉 poklesu. Index PX odepsal 0,52 procenta na 2581,54 bodu. Důvodem byl hlavně výprodej akcií Erste Bank, Monety Money Bank a zbrojovky Colt. Rostly naopak cenné papíry energetické společnosti ČEZ či Komerční banky.
E-shop s parfémy a kosmetikou Notino dosáhl v uplynulém účetním roce, který trval od května 2025 do dubna 2026, obratu 1️⃣,7️⃣6️⃣ miliardy eur (42,6 miliardy korun). Největším trhem společnosti zůstává Polsko s podílem nad 15 procent na celkovém obratu, na Česko připadá o tři procentní body méně.
Britská vláda zestátnila ocelárnu British Steel. Cílem je zachovat domácí výrobu oceli vzhledem k tomu, že se dosavadní čínský vlastník ocelárny Jingye Group rozhodl ❌ odstavit vysoké pece. Oznámilo to dnes britské ministerstvo obchodu. Rozhodnutí podle vlády ochrání tisíce pracovních míst a zajistí dodávky oceli pro důležité infrastrukturní projekty i pro obranný průmysl.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém 📜 rozhodnutí o tom dnes informovala Evropská komise.
Český občan zadržený v Číně tam byl na soukromé návštěvě, nemá vazby na jakoukoliv českou státní instituci. Novinářům to řekl ministr zahraničí 👨 Petr Macinka při své návštěvě Rakouska. Potvrdil informaci, že Čech byl zadržen kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Případ podle něj nesouvisí se zadržením čínského občana v Praze.
Švýcarská strojírenská skupina ABB se dohodla na převzetí britské společnosti Rotork, zaplatí za ni 5️⃣,5️⃣ miliardy dolarů (116,1 miliardy korun). ABB v posledních letech upravovala své portfolio především prostřednictvím prodeje částí podniku a menších akvizic. Převzetí firmy Rotork je největší akvizicí, jakou zatím ABB uskutečnila, vyplývá z dnešní tiskové zprávy podniku.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vede správní řízení kvůli ☝️ podezření ze zneužití dominantního postavení v oblasti poskytování on-line redakčního obsahu, případně zprostředkování internetové reklamy. Informoval o tom dnes v tiskové zprávě. Názvy firem v této fázi řízení neuvádí.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.