Tomáš Portlík: Praha stojí před miliardovými projekty. Stát by ji měl podpořit, ne slintat nad jejími rezervami
Nebudu se nikdy vymlouvat na to, že něco nejde. „Nemůžu se vymlouvat na zákon o zadávání veřejných zakázek. Myslím, že to se neočekává od budoucího primátora. Předpokládám, že tyto věci zajistím bez ohledu na to, jak je těžké je zajistit,“ říká Tomáš Portlík, kandidát na primátora za Spolu. „Nechci si dovolit, aby mi investiční odbor ‚zbastlí‘ výběrové řízení, jako byla EUSPA, kdy se firmy budou hádat tak dlouho, až se vesmírná agentura rozhodne k ostudě Prahy, že si vybere sídlo v jiném městě. Tohle si Praha nemůže dovolit,“ říká. Rozhovor s Tomášem Portlíkem je dalším dílem série rozhovorů s kandidáty na pražského primátora, zítra přineseme názory Jana Hušbauera z ANO.
|
V rozhovoru s kandidátem na pražského primátora Tomášem Portlíkem se mimo jiné dozvíte:
|
Máte předvolební heslo Dáme Praze tempo. Co to znamená, to tempo?
To znamená, že Praha v rámci svého rozpočtu, při přípravě jednotlivých staveb, má velký potenciál, a tempo znamená ho naplnit. Když to převedu do konkrétního jazyka, znamená to zahájit Radlickou radiálu, zahájit stavbu městských bytů, dokončit metro D, zahájit přípravu projektové dokumentace na potenciální linku metra E. Zajistit výstavbu škol a zrychlit výstavbu domovů seniorů.
Jaký je váš pohled na Pražskou developerskou společnost, která má dodat Praze dostupné bydlení. Co byste s ní chtěl dělat?
Myslím, že je dobře, že to Petr Hlaváček založil. Dal tomu jednotnou správu. Je otázkou, jaké má mít vlastně ambice. Ze své praxe vidím, když jsem dělal projekty, za jakou cenu a v jakém čase se má projekt uskutečnit. Město není ten nejlepší developer. Vysvětlím proč. Na rozdíl od společností, které se tím živí a dělají to dekády, mají projektové oddělení, mají cenovou kontrolu, vědí přesně, jaký má být v domě podíl bytové plochy. Jsou k tomu uzpůsobení. Což neznamená, že by se město mělo zbavovat pozemků. Ale ve spolupráci s bankami, s investory, má připravit realizaci tak, aby stavěl někdo jiný, aby Praha nedělala projekční práce. Z tohoto pohledu se budeme muset u PDS posunout dál.
O nutnosti bytové výstavby v Praze jsem mluvil mnohem dřív, než se ostatní probrali, říká Petr Hlaváček, radní Prahy a kandidát na primátora za STAN. Metropolitní plán, na jehož přípravě se významně podílel, má být jedním z nástrojů. První, s kým bude po volbách jednat, je Tomáš Portlík ze Spolu. Roční jízdné v MHD by výrazně zvýšil a nebojí se to říct pár dní před volbami.
Rozhovor s Petrem Hlaváčkem je součástí seriálu rozhovorů Newstreamu s lídry klíčových politických stran, které aspirují na vedení hlavního města. Hlaváček si umí představit budoucí koalici města s Adamem Scheinherrem, lídrem Praha sobě. Nicméně, je to osobní. Zítra přineseme rozhovor s Tomášem Portlíkem.
Petr Hlaváček: Parkování v Praze je směšně levné. Zdražil bych ho, stejně jako MHD
Politika
Téma dostupného bydlení v hlavním městě poslední roky rezonuje. Má mít Praha vlastní byty? Svůj bytový fond před lety rozprodala, má nyní stavět nový?
Slyšel jsem názor jedné kandidátky, že by Praha měla mít tak velký bytový fond, aby mohla regulovat cenu bydlení v Praze. Před tím bych strašně varoval. Pokaždé, když se město nebo stát snaží něco regulovat, tak ve výsledku staví dráž. A pokud bychom přistoupili na debatu, že by město mělo stavět, tak by potřebovalo ne dvě stě miliard korun, které má na účtech a které jsou určené na dopravní stavby, a o kterých je nyní debata, ale sedm set miliard. To je nesmysl.
Za druhé, když někdo v debatách říká, že město potřebuje silný bytový fond, tak nezaznívá, pro koho. Milan Urban (SPD) říká, pro slušné lidi. Když se podíváme na pořadníky, jak se byty přidělovaly po revoluci, nemyslím si, že město má rozhodovat o tom, kdo je hodný a byt si zaslouží. To ovšem neznamená, že by město nemělo mít byty pro učitele, zdravotníky, pro pracovníky v sociálu, hasiče, záchranáře. Veřejné profese mají v Praze vyšší náklady na bydlení než kdekoliv jinde. Nájemné v Praze se blíží pěti stům korunám za metr, Brno má 370. A všude jinde to jde dolů. Přitom profese, o kterých mluvím, mají tabulkové platy, plat učitele v Praze je podobný jako plat učitele v Bruntále. Pokud se Praha rozšiřuje a chceme tady ty profese udržet, a stát žádný benefit za udržení těchto profesí v Praze nedává, tak jako město musíme mít pro tyto profese nějaký počet bytů. Druhá věc je, jestli se máme postarat o lidi se zdravotním handicapem, kteří tady bydlí léta.
Ale není potřeba, aby město mělo nějaký obrovský bytový fond. Praha dohromady s městskými částmi má nyní asi třicet tisíc bytů. Není špatně, že se tento fond bude rozšiřovat, ale dělat nějaký velký bytový fond a vracet se do dob před privatizací bych považoval za finanční, politickou, ale i lidskou hloupost. Fakt, že v Praze je sedmdesát procent bytů v osobním vlastnictví, také znamená, že na rozdíl od měst na západ od nás tady nemáme žádné „no go“ zóny, slumy, ghetta. Praha je hezky a pestře rozvrstvená.
Ještě jednou, má Praha rozšiřovat svůj bytový fond?
Myslím, že jemně ho rozšiřovat může, že to není špatně. Za předpokladu, že k tomu využívá své pozemky, svůj majetek, a spolupracuje s investory a s bankami.
Je vlastnictví bytů městem řešení dostupného bydlení, nebo existuje jiný způsob?
Řešením dostupného bydlení je, že se dostaneme minimálně k deseti tisícům nových bytů ročně. Ať už staví soukromý sektor, nebo banky ve spolupráci s městem.
Víceméně všechny politické strany, i ta vaše, mluví o bytech pro takzvané potřebné profese, hasiče či zdravotní sestry. Nepotřebuje hlavní město i jiné profese?
Jsou to profese, které musí zajišťovat město z pozice veřejné správy. Instalatér v Praze má na hodinu jinou sazbu než instalatér třeba v Ostravě. Do jisté míry je cena jeho bydlení započtena v jeho hodinové sazbě. Učitel v Praze má stejné peníze jako učitel někde jinde. Pro lidi placené z veřejných peněz je Praha prostě dražší, a tudíž se jim sem nechce.
Řešení nedostupnosti bydlení jsme si vzali jako naše hlavní téma, říká Tereza Nislerová, kandidátka na primátorku za Piráty. Jedním z jejich hlavních receptů je například vznik takzvaných akceleračních zón navázaných na prodloužení linek metra, v nichž by se měla bytová výstavba legislativně zrychlit. Piráti chtějí budovat městský bytový fond, který by Praha pronajímala potřebným. Modré zóny by Piráti zachovali, roční kupon na MHD by podle nich měl zdražit. S ANO by podle Nislerové do koalice na magistrátu nikdy nešli. Rozhovor s Terezou Nislerovou je první ze série předvolebních rozhovorů s pražskými lídry favorizovaných stran, které v příštích dnech Newstream přinese.
Roční kupon MHD musí zdražit. A pro Airbnb v Praze není místo, říká Pirátka Tereza Nislerová
Politika
Je téma bydlení pro ODS klíčové v těchto komunálních volbách?
Z hlediska bydlení je mým cílem mít deset tisíc bytů ročně rozestavěných. Povolené a rozestavěné jsou dvě rozdílné kategorie. Má vnitřní ambice je, že bych se chtěl dotknout stropu stavební produkce. Pro mě je možná ještě důležitějším tématem dokončení dopravního skeletu Prahy. Mám tím na mysli vnější okruh, který se začal stavět mezi D1 a Běchovicemi. Tento úsek by měl být hotový v roce 2028. Chtěl bych, aby se pokračovalo dál na Suchdol. Chci, aby v roce 2030, kdy bude končit volební období nového vedení města, bylo zřejmé, že do tří nebo čtyř let bude hotový celý pražský okruh. Další mojí prioritou je, aby razící stroje do tří let vyrazily na vnitřní pražský okruh a do radlické radiály. Aby se obě tyto stavby zahájily. A samozřejmě se má postavit metro D.
Mluvíte o dopravní infrastruktuře, co ta veřejná? Například školy?
V rámci demografie budeme mít v Praze několik problémů. V případě základních škol, tím, že máme třetinu uprchlíků kvůli válce na Ukrajině v Praze, se musí rozšiřovat kapacita základních škol. Vidíme, že je potřeba zvětšovat kapacitu základních škol. Rozjeli jsme několik projektů, ale je potřeba myslet i na ekonomiku projektů, peníze nejsou nafukovací. Za peníze, za které jsem na Praze 9 postavil základní školu, na Praze 7 udělali projektovou dokumentaci a demolici původní budovy. Takto to není možné dělat.
Co se týká středních škol, rozjeli jsme několik projektů. Nástavbu školy v Čakovicích, ve Kbelích stavbu nové střední školy, nástavbu gymnázia v Litoměřické. Chystá se stavební povolení pro novou střední školu Elektra. Takto chci s městskými částmi rozjet několik projektů. Aby i ony byly investory, ne aby všechno financovalo město.
Potom je tu spousta projektů sociální péče, rozjeli jsme jich několik, ale je to málo. Populace seniorů tady bude za třicet let dvojnásobná, je potřeba na tomto poli zabrat. Ve spolupráci s městskými částmi. Neřeším, jestli máme 57 městských částí. Chci starosty brát jako parťáky, kdy si budeme navzájem pomáhat.
Tématem, které se řeší, je dvě stě miliard korun na účtech hlavního města. Má je město „rozinvestovat“, nebo si je držet na velké dopravní stavby?
Veřejné peníze mají být ve prospěch veřejnosti, nemají skončit v nějakých fondech. Když bych udělal hrubou rozvahu, tak každá koruna má své využití. Mluvil jsem o radlické radiále nebo metru D. Jenom tyto akce spolykají kolem padesáti či šedesáti miliard korun ročně. To vůbec nemluvíme o škole pro osm set dětí, ta stojí zhruba miliardu korun. Budeme potřebovat osm až deset středních škol, stejný počet základních škol. Potom už se bavíme o pětašedesáti miliardách investic ročně. Praha má velký potenciál, ale jakmile ho začne naplňovat, peníze jsou pryč. Moje investiční ambice na příští volební období se zvedá o nějakých patnáct miliard korun ročně. V roce 2027 už je tam metro D.
Kolega Hušbauer mi víc připadá jako obhájce ministryně Schillerové, než jako kandidát na primátora. Vysvětlím proč. Pětatřicet miliard korun má stát radlická radiála. A to nepočítám růst cen energií nebo stavebních prací. Metro D je sto dvacet miliard korun do roku 2033. A víme, že to ve výsledku bývá o deset nebo patnáct procent víc. Městský okruh, to je částka přes sto miliard korun. Každý domov pro seniory je půl miliardy až miliarda. Má se rekonstruovat čistička odpadních vod, a pokud se shodneme na vzniku energocentra v areálu čističky, jde o investici přes deset miliard korun. K tomu nákupy tramvají, autobusů, rozvoj tramvajových tratí. Najednou jsme na pěti stech miliardách korun. Po volebním období, které skončí v roce 2030, zbyde budoucí politické reprezentaci padesát nebo šedesát miliard korun. Pokud to pan Hušbauer myslí se svými investičními plány vážně, vypouští si rybník.
Nechci k němu být nespravedlivý, když tu s námi nesedí. Ale o to stejné se před třemi lety pokusil hejtman Kuba se Zbyňkem Stanjurou, a bylo to špatné. Paní Schillerová říká, že Praha neumí investovat. Ale já nechci říkat věci, které nedokážu zaručit. Babiš sliboval okruh, a nedoručil ho. Nechci si dovolit, že mi investiční odbor „zbastlí“ výběrové řízení, jako byla Euspa, kdy se firmy budou hádat tak dlouho, až se vesmírná agentura rozhodne k ostudě Prahy, že si vybere sídlo v jiném městě. Tohle si Praha nemůže dovolit. Nemůžu se vymlouvat na zákon o zadávání veřejných zakázek. Myslím, že to se neočekává od budoucího primátora. Předpokládám, že tyto věci zajistím bez ohledu na to, jak je těžké je zajistit.
Praha by měla každý rok získat nejméně pět set nových městských bytů a v příštím volebním období jich postavit dva až tři tisíce. Kandidát Prahy sobě na primátora Adam Scheinherr chce kvůli tomu kompletně restrukturalizovat Pražskou developerskou společnost. Filharmonii by jí vzal a vrátil ji k jedinému hlavnímu úkolu – přípravě městského bydlení. Rozhovor s Adamem Scheinherrem je druhý v sérii debat s lídry nejvýznamnějších stran kandidujících na pražský magistrát. V pátek jsme přinesli rozhovor s Terezou Nislerovou, lídryní Pirátů, zítra budeme pokračovat rozhovorem s Petrem Hlaváčkem, který v Praze vede Starosty.
Adam Scheinherr: Pražská developerská má stavět byty, ne řešit filharmonii
Reality
Má Praha zdražit dopravu v MHD?
MHD by měla zhruba o tisícovku zdražit. Protože ti, kteří experimentovali s tím, že když MHD bude zdarma, a lidé budou víc jezdit hromadnou dopravou, neměli pravdu. Měli by to uznat. Nulové peníze v MHD nevedou ke zvýšení využívání hromadné dopravy. Praha má větší podíl hromadné dopravy než individuální, automobilové. Máme tady asi tři sta až pět set tisíc mimopražských aut, takže náš největší problém jsou okruhy a nadřazený dopravní skelet.
Pokud se bavíme o tom, že budeme dokončovat metro D, rozšiřovat tramvajové tratě, že chceme mít nejlepší městskou dopravu, není možné, abychom platili méně. Pokud bychom se chovali populisticky, Praha nebude mít peníze na jiné oblasti, na školství, sociální oblast nebo rozvoj zeleně. Pokud Praha zvedne o tisíc korun roční jízdné, pořád bude levnější než ostatní města republiky, která nemají metro. Pořád budeme z hlediska dopravy jedno z nejlevnějších měst Evropy. Je populismus, že se to dřív neudělalo.
Co parkovací zóny, co s nimi?
Má být městské jádro. Širší památková zóna. Oranžová zóna je k ničemu a je nepřehledná. Nemám problém s tím, zvednout hodinovou sazbu v centru města. Když tam někdo chce jet autem, ať si ji zaplatí. Ale myslím, že v městských částech kolem centra by lidé měli mít možnost přejíždět z jedné městské části do druhé. Nebojím se toho, že by se auta dala víc do pohybu. Ale je tu jedna okolnost, jsou tu takzvaná specifická městská jádra. Třeba kolem fotbalových stadionů. Tam by bylo možné zvýšit parkovné.
S kým byste šli do povolební koalice, a s kým byste nešli?
Důležitý je obsah, jaké kdo má cíle a ambice. Pro mě je základní, abych všechny naše ambice naplnil. Co se týká mých lidských a politických preferencí, blbě by se mi vládlo s Pirátem. Dohadovali jsme se o dopravě, kdy oni z mého pohledu dávali až aktivistické preference místo racionálního rozhodování. Kladení si podmínek považuji za politicky neprozíravé. S Prahou sobě je to komplikované, protože všechny projekty, rekonstrukce mostů například, jsou dvakrát dražší, než kolik bylo původně plánováno. Pokud bych s nimi měl být v koalici, budu si tyto partnery hlídat ze dvou stran. Za prvé, aby při rozhodování nepřevažovala ideologie. A za druhé, návrhy cen. Není možné, aby stavba stála o miliardu víc, než je potřeba. To je za mě neakceptovatelné, na Praze 9 na to nejsem zvyklý.
Co se týká ANO, vidím to složitě, protože kdyby Alena Schillerová brala Praze peníze z RUD (rozpočtové určení daní – pozn. red.), tak nevím, pokud by se ode mě očekával nějaký výkon, tak jak ho mám doručit, když mi ty peníze někdo bere. Počkám si, jaká bude vládní argumentace. Nejblíž nyní k sobě máme se STANem, společně jsme nastartovali výstavbu středních škol. Nezažil jsem se starosty žádný zádrhel. Je potřeba s Petrem Hlaváčkem, který PDS někam rozjel, se dohodnout, jak budeme s PDS pokračovat dál. Petr Hlaváček to pochopitelně bere jako svoje dítě. Chtěl bych, abychom využili potenciál i soukromého byznysu. Bydlení je veřejný zájem, musíme si to se soukromým byznysem sladit.
Uvidíme v sobotu odpoledne výsledky. Pro mě není důležitá stranická preference, ale jak se lidé, kteří se dostanou do zastupitelstva, budou k jednotlivým návrhům stavět.
