Zatímco se bude řešit, kdo s kým složí vládu (a teď to vypadá, že silnou pozici budou mít Motoristé), uvnitř méně úspěšných stran se rozjede tradiční povolební očista. Začne se hledat, na koho hodit nedobrý výsledek. Přijdou vnitřní spory, mimořádné sněmy, rezignace i nože v zádech – politická reality show v přímém přenosu. Kdo tedy skončí?
Úmornou, vyhrocenou a ne moc kreativní volební kampaň jsme přežili snad bez psychické újmy. Přetrpěli jsme i nudné předvolební debaty a duely a teď už je čas počkat na výsledky voleb a nové složení Sněmovny.
Chudák dosluhující šéfka sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová se musela při volbách vracet domů pro plastový občanský průkaz, protože nefungovala aplikace eDoklad. Paní Pekarovou Adamovou jistě volební komise poznala, ale nebylo jí to nic platné. Jazyk zákona hovoří jasně, musíte u voleb prokázat totožnost.
Vítejte u volebního víkendu, budu ho tady na Newstream.cz glosovat. Zkusím to dělat s nadhledem, nakonec nejde o život, jsou to jen volby a politika.
Politologové, ekonomové i sociologové se vzácně shodují na jednom – volby v demokracii rozhoduje peněženka. Tedy konkrétně vývoj životní úrovně za poslední roky. Pokud k tomu skutečně dojde, pak bude u voleb mít poměrně závažný problém aktuální vládní koalice, protože za její vlády se růst životní úroveň zastavil téměř všem. A Petr Fiala nedokázal vysvětlit, že za to vláda může jen zčásti.
Každá politická strana má téma bydlení na předních místech programu. Řešení nedostupného bydlení však často v očích politiků spočívá ve vyhazování veřejných peněz na různé programy podpory bydlení. Nájemního, nebo výstavby bytů pro „potřebné“ profese. Což je nonsens. Je potřebný policista, nikoliv instalatér? Je to sociální inženýrství, které uplatňují strany zleva, zprava.
Americká vyhrocená politika vyústila po letech do rozpočtového provizoria. Statisíce rodin budou bez výplat a státní aparát jede na autopilota. Děsivé kulisy doplňuje ještě rétorika Donalda Trumpa, která dělá z běžné politické strategie záškodnictví. Ukazuje se jediné, pro amerického prezidenta není politika uměním možného, ale tvrdé autoritářské zakleknutí.
Volební kampaň slíbila voličům celou řadu věcí. K řešení řady z nich se přitom vítězná strana ani budoucí vládní koalice (či jednobarevná vláda) téměř jistě nedostane. A to jednoduše proto, že na to nemá mandát, případně to není otázka zákonů. Pojďme se tedy podívat na to, o čem tyto volby ve skutečnosti nebudou, ačkoli nám to strany slibují.
Politika je rozbitá. Lidé mají právo být naštvaní a bagatelizovat jejich hněv je cesta do pekla. Na druhé straně ale neexistuje žádná „ekonomie selského rozumu“ ani političtí spasitelé, kteří by nás jednoduchým způsobem zachránili. Zachránit se musíme sami. Jak? Chcete-li tedy změnu, zaměřte se na ekonomickou nerovnost. Migrace, nenávist k Ukrajincům nebo brojení proti EU, to vše je jen divadlo na odlákání pozornosti.
Dneškem americká vláda vstupuje do nového fiskálního roku, aniž by měla zajištěné financování. Po takřka sedmi letech totiž v USA nastává takzvaný „shutdown“, tedy doslova „vypnutí vlády“ právě kvůli nedostatku financí. Řada federálních agentur a úřadů dočasně omezí svůj chod, takže přechodně může narůst míra nezaměstnanosti.
Tak nám to skončilo, ty předvolební průzkumy. Poslední míč vykopl Median, od teď už musí být agentury zticha až do konce voleb. A co říká Median? To už také nelze napsat. Je to trošku nefér vůči nám divákům, rádi se na průzkumy díváme, jak kdo klesá nebo stoupá.
