Unavený a nevýrazný kancléř Olaf Scholz se v německých volbách střetne s rozhodným Friedrichem Merzem. Možná až moc rozhodným. Šéf křesťanských demokratů nabízí „nemerkelovský“ přístup, který může být novým impulsem pro Německo, ale také může klidně působit jako rozdělující element, a to i daleko za hranicemi Německa.
Burzovní cena elektřiny s dodáním v příštím roce je nyní o zhruba 40 procent výše než před rokem touto dobou, vyjde na asi 106 eur za megawatthodinu. A dodavatelé elektřiny tuto skutečnost už nemůžou ignorovat. Ještě letos začátkem února sice zhusta zlevňovali, ale dost možná naposledy.
Nejnovější sada prezidentských dekretů Donalda Trumpa přináší jednu zásadní novinku, která nebude dělat radost pravděpodobnému budoucímu premiérovi Česka Andreji Babišovi. A ne, nejde o cla na hliník a ocel, která Evropě rozhodně moc nepomohou.
Stanjurův plán zapojit do výstavby nájemního bydlení penzijní společnosti dává na první pohled logiku. Bude více peněz na výstavbu, bude víc bytů, nájmy se sníží, to je základní úvaha (nesmysl, nájmy se nikdy nesnižují). Na druhý a každý další pohled už to dává menší logiku.
Americký prezident Donald Trump říká, že už během dvou dní zavede další sadu cel. Tentokrát půjde o takzvaná reciproční cla. Dorovnával by tedy americká cla s těmi, jež na USA uplatňují jiné země.
Naše drogová politika je postavená na hlavu. Represe nefunguje, současný prohibiční přístup je nespravedlivý a vede k absurdním výsledkům. Trestáme uživatele za pěstování pár kytek bez další distribuce klidně i osmi roky ve vězení. Chybí rozumný přístup státu i justice, rozlišování typů drog, vyvažování různých rizik, větší podpora prevence, léčby a celého harm reduction přístupu.
Cena plynu v EU vyskočila na více než dvouleté maximum. Dosáhla až 57,9 eura za megawatthodinu. Zásobníky v Evropě jsou naplněny jen ze 49 procent, zatímco pětiletý průměr pro tuto část roku je 57 procent. Cenu zvyšuje také vyhlížené chladné počasí v severozápadní Evropě. A také ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu letos na Nový rok. Ukrajina sama teď plyn postrádá, takže jej musí nově dovážet ze Slovenska a ve vyšší míře z Maďarska, což cenu plynu v EU dále šponuje.
Česká národní banka očekávaně snížila základní úrokovou sazbu ze čtyř na 3,75 procenta. Finance budou pro investory dostupnější. A to i pro investory do bydlení. V prosinci byla průměrná sazba hypotéky podle bankovní asociace 4,8 procenta. To číslo by mohlo jít níže.
Ukrajina od tohoto pátku výrazně navýšila dovoz zemního plynu ze Slovenska. A také z Maďarska. Graf Bloombergu níže zachycuje denní průtok plynu předávací stanicí Budince na slovensko-ukrajinském pomezí. Včera touto stanicí proteklo 7,3 milionu metrů krychlových, což je na poměry posledního více než roku nebývale velké množství. Kyjev totiž hned dvojitě strádá kvůli svému ukončení tranzitu ruského plynu letos začátkem roku.
Do sněmovních voleb daleko, ale politici už mluví o sto šest a jeden přes druhého, přebíjet se začínají výzkumné agentury. Netrpěliví Motoristé už pro jistotu vzkazují ANO, aby se od Havlíčka dozvěděli „koalice teď nesestavujeme“, šéfka poslanců hnutí ANO Schillerová říká, co bylo zrušeno a vrátí se, a co zmizí bez náhrady. Vládní koalice se zabývá především tím, aby ještě prosadila, co se prosadit dá. A Chvilkaři připravují akci „Štafeta pro demokracii“. Zkrátka, máme se na co těšit.
Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny pro domácnosti, ale současně také nejvýraznější nárůst veřejného zadlužení. V paritě kupní síly má Česko elektřinu, ale i plyn prakticky nejdražší v EU. A to je Česko ze zemí Visegrádské čtyřky dlouhodobě suverénně největším čistým vývozcem elektřiny. Samé paradoxy, zdá se. Odkud se berou? To vysvětluje ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
