Slavná „artrocková“ elektrárna v Londýně se proměnila na byty, obchody a kanceláře
Do uhelné elektrárny Battersea v Londýně se vrátil život. Obchody v ní mají luxusní módní značky a vznikne tam campus Applu a také stovky bytů. Cena? Devět miliard liber (asi 261 miliard korun). Podívejte se ve fotogalerii na její radikální proměnu.
Téměř 100 let patří budova někdejší uhelné elektrárny k architektonickým dominantám Londýna. Kulturní památkou se stala ještě před svým uzavřením v osmdesátých letech, i tak téměř 30 let chátrala. Teprve před časem byla dokončena její revitalizace.
Rozsáhlý prostor někdejší elektrárny – proslavené i v rockovém světě zobrazením na obalu kultovního alba Pink Floyd Animals z roku 1977 – nově obsadila přes stovka obchodů, několik stovek bytů a desítky tisíc metrů čtverečních kancelářských prostor. Téměř do poloviny z nich se má nastěhovat Apple.
Na výslek revitalizace se můžete podívat do následující galerie:
Budovu navrhl známý architekt a průmyslový designer Gilbert Scott,, který je mimo jiné i autor ikonických červených telefonních budek a autor katedrály v Liverpoolu. Díky jedinečnému architektonickému přístupu, který je charakteristický kombinací gotického stylu s modernismem, dokázal Scott i užitné stavbě, jakou elektrárna je, vtisknout výjimečný vzhled. A unikátní byl interiér plný art deco detailů, jež zůstaly zachovány do dneška. Stejně jako italský mramor v bývalé turbínové hale.
Elektrárna vznikala ve dvou fázích. První byla dokončena v roce 1939, tehdy šlo o jednu halu s komínem na každém konci. Druhá hala a další dva komíny přibyly v roce 1959. Battersea patřila tehdy k nejvýkonnějším elektrárnám v Evropě. Energii vyráběla až do roku 1983.
Jak podpořit stavební rozvoj a řešit problémy metropole? To je hlavní téma aktuálního Summitu architektury a rozvoje, který se koná v pražském Obecním domě. Sdružení pro architekturu a rozvoj definuje osm bodů, které mají vést k cíli.
Summit o rozvoji: Město by mělo měnit své brownfieldy za hotové byty
Newstream TV
Po počátečních obtížích, kdy několikrát změnila majitele, se konečně v roce 2012 začínala budoucnost této výjimečné budovy vyjasňovat. Revitalizace ji vrátila lesk a naprosto nové využití. A proměna nekončí – v plánu je například i vybudování kluziště.
Přes 106 kilometrů čtverečních, což je zhruba rozloha Hradce Králové, do takové plochy se rozprostírají tuzemské brownfieldy. Téměř 30 procent z těchto ploch je vhodných k bydlení, dalších 39 procent pak lze využít pro komerční výstavbu, tvrdí analýza CzechInvestu.
Brownfieldy: Černé díry na mapě Česka. Dřímá v nich potenciál k výstavbě až 40 tisíc bytů
Reality
Místo brownfieldu vznikne nová čtvrť, která nabídne domov pro 23 tisíc lidí. Miliardové investice do rozvoje okolí Nákladového nádraží Žižkov ale pokryjí i stavbu mateřské a základní školy, vysázení nové zeleně nebo vznik cyklostezky.
Brownfield na Žižkově promění miliardové investice. Vznikne nová čtvrť
Money
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
