Partneři projektu

Místo munice buřty a pétanque. Podívejte se na vydařenou rekonstrukci uprostřed lesa

Původní podoba hájovny před rekonstrukcí.
MIB
Věra Tůmová

Uprostřed bratislavských lesů se architektům podařilo úspěšně přeměnit chátrající hájovnu - muniční sklad do moderního altánu, který dnes slouží všem návštěvníkům. Prohlédněte si, jak se jim to povedlo. 

Zásadní rekonstrukce, která zcela změní vnímání a užívání prostoru, může potkat i docela malé budovy. Jednou z nich je i bývalá hájovna z přelomu 19. a 20. století v bratislavských lesích. V minulosti fungovala jako muniční sklad a byla proto dlouhá léta nepřístupná pro veřejnost a následně pak velmi zchátrala. Za zdařilou rekonstrukcí, která přinesla pozapomenuté hájovně zcela novou podobu i veřejnou funkci v rámci programu Živé miesta (Živá místa) stojí hlavní město Bratislava, respektive Metropolitný inštitút Bratislavy (MIB) a Městské lesy Bratislavy. Jedná se už o pátý nový veřejný prostor, který byl upraven v rámci tohoto programu v městských lesích. 

Jak vypadá hájenka dnes? Prohlédněte si fotogalerii

Dřívější hájovna na Peknej cestě, kterou znovu otevřeli před pár dny, se proměnila na volnočasový pavilón s vnitřním grilem a venkovními ohništi. Částečná dřevostavba bude nyní poskytovat především zázemí pro cyklisty a turisty, kteří si tu mohou udělat grilovací piknik i zahrát si třeba pétanque. Autorsky se na návrhu podílela architektonická studia Office 110 a DIVO, které se podařilo zachovat původní do terénu polozapuštěný sklep hájenky a udělat z něj základnu centrálně umístěného altánu. Nová sedlová střecha altánu a použití původních materiálů při rekonstrukci, má pak podle architektů odkazovat na dobový charakter celého stavení.  

Cyklická stavba aneb využití původních materiálů v praxi

„Naším hlavním cílem bylo proměnit opuštěný areál bývalého muničního skladu v přírodě blízký prostor pro volný čas a dětské hry. Shodou okolností jsme na tomto projektu začali spolupracovat v době rozvíjející se covidové krize, kdy se téma útěku do přírody stalo obzvlášť aktuálním. Tato potřeba je ve společnosti přítomná i dnes a obyvatelé Bratislavy si zaslouží nové kvalitní veřejné prostory jako protiváhu zvýšenému stresu způsobenému rychle se rozvíjejícím městem,“ uvedl pro MIB architekt Martin Hörmann z ateliéru Office 110. 

Mezi dalšími realizovanými projekty v rámci programu Živé miesta, které vznikly mimo jiné i díky zvýšenému zájmu veřejnosti o městské lesy v době pandemie, byla Včelí louka, pozorovatelna zvířat Vydrica, pobytové schody na břehu rybníka a turistický areál Malý Slavín, který získal hlavní cenu CEZAAR v kategorii exteriér. Cílem tohoto programu, je revitalizace dlouhodobě zanedbávaných veřejných prostor na území Bratislavy. V současnosti se program týká zhruba čtyřicítky projektů.

Jiří Řezák, architekt a spolumajitel architektonického studia Qarta Architekti (uprostřed) na setkání Realitního Clubu Newstreamu

Revoluce ve stavění ze dřeva. Architekti z Qarty přinášejí do Česka unikátní řešení

Stavění velkých domů s pomocí dřeva je v Česku pořád v plenkách. V Rakousku nebo v Německu se už staví domy přes deset pater vysoké, kde je dřevo využíváno nejen jako doplňkový materiál, ale jako základ stavební konstrukce. Česko se nyní snaží posunout se mezi stavebně vyspělé země. Vzniká tu stále více technologických řešení, která by umožnila víc využít dřevo pro stavbu výškových domů.

Přečíst článek

Chalupa v Borovanech na jižní Moravě

Původní chalupu zachránit nešlo, na jejím místě stojí nová. Na střeše má saunu a bazén

Nejprve chtěli původní stavení ve vinařské uličce v Borovanech zachránit. Kvůli katastrofálnímu stavu objektu nakonec architekti ze studia Senaa od tohoto záměru upustili a navrhli na svažitý pozemek nový dům.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Dům v Chodouni

Žádná katalogová dřevostavba. Černý dům v Chodouni ukazuje, proč méně opravdu znamená víc

Přečíst článek