Pro kyberšmejdy je přístup do vašeho AI chatbota zlatý důl
Kde je hranice mezi informováním a snahou ovlivnit druhého? Co se mění s AI, personalizací a možností generovat obsah v obrovském měřítku? A jaké nástroje má obyčejný člověk ve sporu s organizovanými strukturami, které mu mnohdy chtějí uškodit? Moderátorka Sara Polak si do epizody podcastové série Sedm hříchů dobré společnosti věnované zneužívání informací a mocenské manipulaci pozvala lékaře Tomáše Šebka a odborníka na kybernetickou bezpečnost Milana Půlkrábka alias Sodomáka. Podcast najdete na portálu YouTube a newstream.cz.
Svět je džungle, v níž uspěje jen ten nejsilnější. Alespoň takový svět dnes bují v digitálním prostoru, kde se mnohdy bezbranný uživatel dostane do konfliktu s mocnou strukturou, která mu chce něco prodat, případně zneužít jeho data.
Ostatně něco podobného se stalo populárnímu lékaři Tomáši Šebkovi, jemuž někdo hacknul jeden z účtů na sociálních sítích a následně jej zneužil pro šíření nesmyslů. „Třeba doporučuji lidem, aby si doma dělali sodovku, protože tím lidé získají zpět erekci,“ říká mírně pobaveně Šebek v podcastu Sedm hříchů dobré společnosti, který se věnuje zneužívání informací, manipulaci a mocenským vztahům v informační společnosti.
K největším problémům dnes patří velká asymetrie, která v tom prostředí působí, říká Milan Půlkrábek, odborník na kybernetickou bezpečnost a kryptoměny, známý v digitální komunitě jako Sodomák pomáhající s digitální sebeobranou. „Tomáš a jemu podobní stojí sami proti někomu nebo něčemu s daleko většími zdroji, kteří se tomu věnují naplno. A platí to pro jedince i firmy,“ podotýká Půlkrábek.
Sex, drogy a rock ‘n‘ roll. To jsou hříchy, které v moderní společnosti zná téměř každý a přestávají být tabu. Tedy alespoň pokud se to s nimi nepřehání, zazní v pilotní epizodě nové podcastové série Sedm hříchů dobré společnosti, do které si moderátorka Sara Polak pozvala propagátora svobody Martina Urzu a umělce Martina Pohla, známého jako rapper Řezník. V podcastu se shodují na tom, že k největším společenským tabu dneška patří umírání, smrt a bolest, kterou přináší.
Smrt jako tabu. Pořád o ní neumíme mluvit, shodli se Urza a Řezník v podcastu Sedm hříchů dobré společnosti
Leaders
Pozor na digitální stopu v éře AI
Půlkrábek pak upozorňuje, že lidé začali výrazně více využívat AI chatboty na řešení svých problémů. To přitom s sebou nese poměrně zásadní bezpečnostní otázky. „Přístup k účtu u AI služby může být pro útočníka mimořádně cenný, protože lidé chatbotům svěřují osobní, zdravotní, pracovní či právní informace s pocitem, že mluví s důvěryhodným přítelem,“ říká bezpečnostní odborník.
To potvrzuje i Šebek, který ve společnosti sleduje nárůst využívání AI nástrojů ve zdravotních otázkách. Většina lidí sice stále ještě chápe, že AI není konečná autorita, ale spíše místo pro první konzultaci. „Nicméně zejména mladší lidé tuto hranici stále posouvají a chatbotu svěřují i rozhodnutí s velmi vysokým rizikem,“ tvrdí Šebek.
Jak se bude vyvíjet role odborníků a dalších autorit v éře ještě více rozvinuté AI?
Lze vůbec přijít s funkční regulací AI prostředí a kdo by ji případně měl vykonávat?
I na to hledá odpovědi nová epizoda podcastové série Sedm hříchů dobré společnosti. Ta vznikla z iniciativy JT International a premiérový díl najdete každou druhou středu na newstream.cz, na YouTube a na svých oblíbených podcastových platformách.
Co mají společného Řezník, Urza, chirurg Tomáš Šebek, olympionička Patrícia, boxerka Fabiána Richter a režiséři? A jak do toho zapadá byznys, gambling, a sex? Nová série podcastu Good Company Circle Sedm hříchů dobré společnosti staví velmi rozdílné osobnosti před témata, podle kterých rádi soudíme druhé – od svobody, ambicí a závislosti po manipulaci nebo násilí. Nehledá viníky ani správné odpovědi. Zkoumá, co nás skutečně pohání, proč se naše hodnoty někdy rozcházejí s tím, jak žijeme, a zda spolu dokážeme mluvit i přes zásadní rozdíly. Protože právě na tom stojí odolnost společnosti v době AI.
Startuje podcast Sedm hříchů dobré společnosti. S vlivnými osobnostmi se zaměří na společenská tabu
Leaders
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
