„Vlastně se nic nemění.“ Klempíř vystartoval po opozici kvůli rušení koncesionářských poplatků
Spor o budoucnost České televize a Českého rozhlasu dál houstne. Ministr kultury Oto Klempíř obvinil opozici, že z médií veřejné služby udělala rukojmí politického boje, a odmítl, že by jejich financování ze státního rozpočtu ohrozilo nezávislost. Opozice naopak varuje před větším politickým vlivem a připomíná, že ČT má podle návrhu příští rok dostat o miliardu korun méně a Český rozhlas o 400 milionů. Zaměstnanci obou médií už kvůli změnám ohlásili celodenní stávku.
Spor o zrušení koncesionářských poplatků se ve Sněmovně dál vyostřuje. Ministr kultury Oto Klempíř při jednání mediálního výboru obvinil opozici, že Českou televizi a Český rozhlas zatáhla do politického konfliktu a udělala z nich rukojmí sporu o nový způsob financování. Vládní návrh počítá s tím, že místo poplatků budou obě média dostávat peníze přímo ze státního rozpočtu.
Poslankyně STAN Ester Weimerová mu ale připomněla, že dánské změně předcházela několikaletá debata. Klempíř zároveň odmítl představu, že by novináři kvůli změně financování automaticky měnili způsob své práce. „Podezřívat novináře, že kvůli změně financování změní kvalitu své práce, je projevem jakési nepatřičné neúcty vůči nim,“ řekl.
Jeho předchůdce ve funkci ministra kultury Martin Baxa z ODS se Klempíře zeptal, zda skutečně věří, že premiér Andrej Babiš nebude usilovat o ovlivňování vysílání ČT a ČRo. Klempíř naopak tvrdí, že nový systém posílí stabilitu. Média podle něj budou dopředu vědět, s jakým rozpočtem mohou počítat, což označil za výhodu, kterou jim ostatní média mohou „tiše závidět“.
Po prohraných senátních volbách Andrej Babiš prohlašoval, že Senát, o který měl předtím eminentní zájem, nepotřebuje, protože má ve Sněmovně převahu sto osmi hlasů, demokraticky zvolených, a prosadí si tedy, co chce. Pár dní nato v nočních hodinách zahájil zestátňování České televize. Nepočítal s jedním aspektem, s ulicí.
Dalibor Martínek: Babiš brzdí, začíná chápat sílu ulice
Názory
Opozice varuje před politickým tlakem
Kritici návrhu upozorňují, že financování ze státního rozpočtu samo o sobě nezaručuje dlouhodobou stabilitu. Předseda mediálního výboru František Talíř z KDU-ČSL upozornil, že výdaje na televizi a rozhlas nově ponesou všichni daňoví poplatníci a podle něj se kvůli vyššímu státnímu dluhu přidají také další náklady na úrocích. Lidovci návrh odmítají právě kvůli obavám, že by mohl otevřít prostor pro politický tlak na média veřejné služby.
Poslanec ANO Ondřej Babka naopak připomněl, že už nyní o výši televizního a rozhlasového poplatku rozhoduje Parlament. Poslankyně Motoristů Gabriela Sedláčková zase argumentovala tím, že vláda od začátku otevřeně říká, že veřejnoprávní média budou nově financována z daní. Takové řešení podle ní může být spravedlivější, protože současný poplatek nezohledňuje rozdíly v příjmech domácností.
Plyn na evropských burzách překonal hranici 100 eur za megawatthodinu a české ekonomice hrozí další nepříjemný řetězec událostí. Dražší energie, vyšší inflace, rostoucí náklady na státní dluh a nakonec i hypotéky s úroky nad šesti procenty. Pro vládu je to hned trojitá rána. A pro Čechy, kteří doufali v levnější bydlení, pořádně studená sprcha.
Lukáš Kovanda: Na Babiše se valí trojí pohroma. Drahý plyn žene vzhůru inflaci, dluhy i hypotéky
Názory
Spor vyostřilo i noční hlasování
Napětí ještě zvýšil způsob, jakým koalice návrh prosadila do dalšího čtení. Vládní poslanci předřadili první čtení na program páteční schůze a návrh prošel v sobotu v časných ranních hodinách. Baxa postup označil za „noční blitzkrieg“. Klempíř na to reagoval slovy: „My tomu říkáme velký pátek.“
V Evropské unii přitom existuje několik různých způsobů financování médií veřejné služby. Dánsko přešlo na financování ze státního rozpočtu, Švédsko a Finsko používají zvláštní daně a na Slovensku je příspěvek určen jako podíl na hrubém domácím produktu. Rozdíly tak nejsou jen v tom, odkud peníze přicházejí, ale především v pravidlech, podle nichž se jejich výše stanovuje a jak snadno ji může vláda či parlament měnit.
Evropský akt o svobodě médií požaduje, aby veřejnoprávní média měla přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování a zachovala si redakční nezávislost. Konkrétní model ale členským státům nepředepisuje.
