Z čeho Ukrajina financuje svou obranu? Válečné dluhopisy, měnový fond, EU či Světová banka
Celkem 7,53 miliardy dolarů (asi 169 miliard korun) dosud získala Ukrajina na financování zejména vojenské obrany proti ruské agresi trvající bezmála dva měsíce. Z čeho peníze pocházejí? Nejvíce zatím Kyjev získal z prodeje válečných dluhopisů, a to 1,53 miliardy dolarů. Výrazně ale přispěly i Mezinárodní měnový fond, ukrajinská centrální banka, EU či Evropská investiční banka, vyplývá z analýzy agentury Bloomberg. V číslech ale například nejsou zahrnuty tři miliardy dolarů pomoci od USA, ani pomoc z ČR.
Finanční pomoc posílá Ukrajině v době ruské invaze na její území řada států i světových finančních institucí. Zatím nejvíce kyjevská vláda získala z prodeje válečných dluhopisů, celkem 1,53 miliardy dolarů. Mezi největšími přispěvateli jsou i Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Evropská unie, Evropská investiční banka či Francie a Kanada. Druhou největší částku z celkových 7,53 miliardy dolarů uvolnila ukrajinská centrální banka, uvedla agentura Bloomberg.
Zdroje financování Ukrajiny v době ruské invaze (v miliardách dolarů):
| Válečné dluhopisy | 1,53 |
| Mezinárodní měnový fond | 1,40 |
| ukrajinská centrální banka | 1,37 |
| Světová banka | 1,00 |
| EU | 0,79 |
| Evropská investiční banka | 0,70 |
| Francie | 0,33 |
| Kanada | 0,24 |
| Itálie | 0,12 |
| Švédsko | 0,05 |
| celkem | 7,53 |
zdroj: ukrajinské ministerstvo financí, Bloomberg
Ukrajina i kvůli výnosnosti dluhopisů jedná s Evropskou unií a USA o vytvoření takzvaného mírového dluhopisu pro drobné investory, který má pomoci financovat válečné úsilí a rekonstrukci. Evropská komise podle osoby obeznámené s diskusemi nabídla radu a roli prostředníka s národními orgány v unii, který by dohlížel a schvaloval prodej nových dluhopisů. Představitelé EU a Ukrajiny o této záležitosti jednali, uvedl Bloomberg s odkazem na svůj zdroj.
Otázka válečných reparací se brzy dostane na scénu. Válka není u konce, ale Ukrajina sčítá škody. Bude z toho velká právní bitva.
Rusko může za válku tvrdě zaplatit v reparacích. Ukrajina má šanci na biliony korun
Money
Podobně v USA mluvil Kyjev s Komisí pro cenné papíry a burzu (SEC), podle zdroje obeznámeného se situací, který hovořil pod podmínkou anonymity, protože diskuse nejsou veřejné. Ukrajinská vláda je podle něj zastoupena mezinárodní právnickou firmou v USA s cílem vytvořit nabídku dluhopisů registrovaných SEC.
Šance pro drobné investory
Místní aukce válečných dluhopisů pomohly Ukrajině získat ekvivalent 1,5 miliardy dolarů od začátku invaze 24. února, která vyvolala vlnu mezinárodní podpory pro Kyjev a řadu sankcí proti Rusku. Vzhledem k tomu, že ukrajinská ekonomika se má letos propadnout až o polovinu, její finanční šéfové se snaží otevřít prodej dluhopisů širší skupině investorů, nejen těm institucionálním.
S krutým odhadem přišlo ministerstvo hospodářství Ukrajiny, které zároveň uvedlo, že za první čtvrtletí ukrajinská ekonomika propadla o 16 procent. Stát vedený prezidentem Volodymyrem Zelenským chystá programy na podporu vybraných sektorů, zejména těch klíčových pro fungování armády. Již dříve prezident ohlásil částečnou ekonomickou reformu, například zrušení daně z přidané hodnoty.
Ukrajinu čeká šílená recese. Hospodářství jí propadne o 40 procent
Money
Ukrajina uvedla, že na obnovu bude potřebovat nejméně půl bilionu dolarů a ztráty z nepřátelských akcí již jdou do desítek miliard dolarů. Celková finanční podpora dosud přislíbená Ukrajině, s výjimkou humanitární a vojenské pomoci, minulý měsíc přesáhla 10 miliard dolarů.
Německý kancléř Olaf Scholz tento týden řekl, že bude pracovat během svého národního předsednictví v G7 na tom, aby pomohl Ukrajině zajistit pomoc ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun), o kterou požádala.
Česko zatím podle dostupných údajů ministerstva obrany poskytlo vojenský materiál a zbraně za zhruba 1,1 miliardy korun.
Tři miliardy dolarů od USA
V číslech Bloombergu není zahrnuta pomoc od Spojených států. USA 21. dubna oznámily, že poskytnou Ukrajině další přímou pomoc ve výši 500 milionů dolarů (asi 11 miliard korun) na nezbytné vládní operace.
Až polovina letošní sklizně na Ukrajině, která patří s Ruskem k hlavním světovým producentům obilí, by mohla být zničena válkou. Důvodem je nejen aktuální ruská invaze na Ukrajinu, ale i nedostatek hnojiv a paliva pro zemědělské stroje bránící výsadbě. To vše přispěje k většímu nedostatku zemědělských plodin ve světě a vyšší ceně potravin, která už nyní rapidně roste, uvedla agentura Bloomberg.
Zaminovaná pole a nedostatek hnojiv a paliva sníží sklizeň na Ukrajině o polovinu, ceny potravin dál porostou
Money
K tomu z USA na Ukrajinu zamíří další balík vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (asi 18 miliard korun). Pomoc je podle Bílého domu určena pro „frontové linie svobody" a zahrnuje munici, dělostřelecké zbraně či taktické drony. Celková hodnota americké vojenské pomoci Ukrajině od doby, kdy ji Rusko v únoru napadlo, tak nyní přesahuje tři miliardy dolarů (67 miliard korun).
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
